Kapitola V Výběr

113 11 3
                                    

,, Moji poddaní asi si říkáte že jsem nějaká další nafrněná dáma nebo šlechtična postavená výše než vy ale to není pravda. Ano mám větší moc ale asi jste nevěděli že jsem ještě před týdnem ležela v prachu a špíně a jediné co jsem měla byl pocit bezmoci a jeden člen rodiny postižený morem. Dnem i nocí na vás myslím a modlím se. Modlím se za všechny. Jsem tu nová a neumím ještě vládnout ale to neznamená že jsem slabá. Stejně tak to neznamená že je slabá naše země že jsme slabí mi. Také dnes započne můj výběr ženicha. Vašeho krále. Každému chlapci ve věku 18 až 20 let bude poslána přihláška. Každému. Bez rozdílu. Já pak před vašimi zraky přesně za týden vylosuji 50 mužů. Kteří budou dopravě i do paláce. O všech událostech budete informování stejně jako mladí muži budou informováni v přihláškách. Postupně jim budu zadávat úkoly a budu je vyřazovat až zbyde jen jeden. " ještě nikdy jsem takhle dlouho nemluvila. Taky si myslím že jsem byla docela dobrá a šlo mi to. Nebála jsem se mluvit. Poslíčci už obcházení vesnici s přihláškami a lidé se rozcházeli. Někdo najednou zakřičel,, Mor!!"
,, Tahle žena má mor. " nevěděla jsem co mám dělat bylo mi však jasné že pokud nezasáhnu lidé ze strachu o zdraví ženu zabijí.,, Dost" zakřičela jsem všechno rázem utichlo a já žasla nad mocí svého hlasu. Poslala jsem jednoho vojáka aby ženu dovedl domů a nechal ji tam. Lidé bázlivě ustupovali z cesty.

Před chvílí jsem se vrátila do paláce akorát na dobu oběda. Posadila jsem se dočela stolu na mé místo jak jsem zjistila poté co jsem si poprvé sedla co nejvíce do shluku lidí abych nebyla vidět a omylem jsem tak zasedala místo Lady Gabriele. Hlasitě mi zakručelo v břiše když jsem viděla dozlatova upečenou kachnu s knedlíky a zelím. Jídlo bylo v paláci přímo boží. Jako další chod přišel na řadu karamelový dortík pokrytý vrstvičkou čokolády a k tomu kopeček šlehačky. Ňam. Nic chutnějšího jsem v životě nejedla. Myslím.... Že se mi tu začíná líbit.

Znovu jsem po týdnu stála na pódiu ale tentokrát vedle mě stála obrovská mísa s přihláškami.
,, Dnes před vašimi zraky vylosuji padesát chlapců kteří budou dovezeni do paláce a podrobeni mnoha zkouškám které určí nejen jejich šikovnost ale i potrápí mozek.
Ale abych vás dále nenapínala jdeme losovat" pomalu zjišťuji že mi fakt před davem mluvit vůbec nedělá problém. Zašátrala jsem hluboko v míse a vytáhla prvního účastníka.
,, A tady ho máme první vylosovaný chlapec. John Eliah. 19 let. Rád maluje a zpívá. " nad tím že zpívá jsem se podivila protože přeci jen jsem neznala žádného muže který by uměl zpívat.,, Dante Black. 18 let. Má rád dějepis." po každém jméně dav zajásal.
,, Simon Evans
Andreas Lookwood
Peter Laws
Sebastian Whitney
Dorian, Thedor, Bill, Hal, Jeremy....."
A strašně moc dalších chlapců. Když jsem losovala poslední jméno něco se mi nezdálo,, A poslední účastník Peter Laws" Cože?! Vždyť toho jsem četla jako pátýho. Slyšela jsem že i davu se to nezdá.,, Moment podívám se na obě přihlášky jestli to třeba nejsou jen jiní chlapci se stejným jménem" nebyli.
,, Takže se jedná o podvod tím pádem i ostatní přihlášky zkontrolujeme a vylosuji dva nové muže. Logan Dawn. A Stefan Dawn. Takže podle datum narození a adresy jde o dvojčata. Moc děkuji za pozornost a už se na vylosované těším tak za tři dny všichni dorazte. " oddechl jsem si mám to za sebou. To že mi mluvení nedělá problém neznamená že mě baví. Vedle mě se objevil ten němý voják. Rozhodla jsem se že se ho zeptám na jméno třeba mi nějak znakově odpoví. Třeba taky ne ale prostě chci vědět jeho jméno. Sama nevím proč.,, Jak se jmenuješ " zřejmě byl na takovou otázku připravený protože z uniformy vytáhl ošoupaný lísteček. Julian přečetla jsem. Krásný jméno. Kývla jsem hlavou na znamení že jsem přečetla

DědičkaKde žijí příběhy. Začni objevovat