7. Kapitola

41 3 0
                                    

Změníme téma ze školy na to, jaké to bylo žít s mým taťkou. Potřebovala jsem to někomu říct a Beth byla úžasný posluchač. Pochopila mě. Byl to uklidňující pocit. Zahřálo mě to u srdce, vědět, že mě někdo poslouchá a ne, že jen přikyvuje. Dojedly jsme a dopily. Zaplacené už bylo, jen jsme odešly a já cítila pohled od Andrewa na zádech. Nastoupily jsme do auta a po cestě ke mě mi Beth vyprávěla o její rodině. Podle jejího povídání má skvělou rodinu, a já se nemůžu dočkat toho, že je dneska snad poznám. Dojedeme ke mě domů a Amy je už i s mamkou doma. Vypadá to, že by to přespání mohlo vyjít. "Ahoj Amy, ahoj mami. Příjde k nám na chvíli má kamarádka Beth." příjdu k nim do kuchyně "Mohla bych u ní dneska přespat?" zeptám se a pokusím se o rozkošné psí očka. "Kiro, pro jednou ti to dovolím. Zítra mám v práci volno." obejme mamka Amy. "Díky díky díky" s radostí obejmu obě dvě, zavedu Beth do svého pokoje a do tašky začnu házet věci. "Fajn, to by bylo" obě se s Beth zasmějeme když dobalím svůj batoh. "Můžeme jít, nebo chceš být ještě tady?" zeptám se Beth, která se rozhlíží po mém pokoji. "Můžeme jít. Máš krásný pokoj" věnuje mi upřímný úsměv a vydáme se dolů k autu. Beth a já se rozloučíme s mou matkou a Amy a sedneme do auta. Cesta k ní netrvá moc dlouho. Řešíme co budeme dělat. Vyhrává zatím netflix and chill. Beth navrhla, že si můžeme dát víno. Není to špatný nápad. Jen si musím dávat pozor ať toho nevypiji moc. Beth zaparkuje u krásného rodinného domku s krytým bazénem na zahradě a krásnými záhonky doladěné krasnými kameny. Když otevřela dveře tak jsem si sundala boty a šla za ní do jejího pokoje. Měla velký prostorný pokoj, s herní konzolí, velkou manželskou postelí, barevně sladěné dekorace s nábytkem. Zpoza gauče na mě vyskočí štěňátko Bígla a začne po mě, skákat a štěkat. "Bailey! Dost! Přestaň" vezme pejska do náruče a položí ho na postel "Promiň, nečekala jsem, že bude u mě v pokoji." omluvila se mi Beth. "Beth, všechno v pohodě. Je roztomilý. Jak je starý?" zeptám se a hned se dozvídám, že mu jsou 4 měsíce. Začnu ho drbat za ouškem a vypadá, že se mu to dost líbí. "Kiro, zajdu do kuchyně pro nějaké jídlo a pro to víno, zatím se posaď hned jsem zpátky." odběhne do kuchyně a po pěti minutách nese tác s miskou popcornu, pár chlebíčků a dvě skleníčky s flaškou červeného vína. "Tohle máme jako sníst? Nepotřebuju přibrat Beth" zasměji se a jdu jí pomoct. Společně položíme tác na noční stolek u postele. Než se setmí hrajeme tekkena na její herní konzoli. Dost jsme se při tom nasmáli, jako bychom se znaly už dlouho. Přišel čas seriálu. Nakonec jsme se, ale s Beth dohodly na filmu. Vybraly jsme Gerald's game od Netflixu. Je to film na motivy knihy od Stephena Kinga. Než film skončil, podařilo se nám vypít flašku vína a sníst všechno co Beth donesla. Jen co film skončil tak jsem museli nutně probrat co jsme vlastně viděly. Byl to skvělý film, i když pro mě celkem děsivý. Ne těmi hororovými prvky, ale tím jak ten film působil na psychiku, ještě k tomu mírně otupělá díky vína. Po půl hodinovém rozebírání a diskutování o různých teoriích, jsme si popřáli dobrou noc. Beth se mi hluboce zadívala do očí a políbila mě...





Tato kapitola, je poloviční než ty ostatní, při další vám to nějak vynahradím. Jinak, nebudu slibovat nějakou pravidelnost ve vydávání. Nejde to dodržet. Nejsme stroje, každý nemáme vždycky čas a náladu na to psát. Chci hlavně poděkovat za 100 přečtení! Nakoplo mě to k tomu psát dál a vymýšlet jak a co se stane dál.

Gamer girlWhere stories live. Discover now