2. Kapitola

45 4 0
                                    

Ráno mě probudí z bezesného spánku má mladší sestra, natěšená na cestu velkým nákladním autem. "Už jsem vzhůru, a jestli nevypadneš z mého pokoje tam tě tak zlechtám, že ti ani křičet o pomoc nepomůže" vyhrožuji ji. Jen se zasměje a odejde. Postavím se na nohy a směřuji si to do koupelny. Vyhýbám se všem zrcadlům a vlezu si do sprchy. Vždy mi stačí rychlá sprcha, dneska jsem se rozhodla na trochu delší. Miluji když mi voda stéká po kůži. Je to osvobozující pocit. Při písničce Happier od Eda Sheerana vylezu a obtočím kolem sebe ručník. Vezmu to nejrychlejší cestou do pokoje, z nočního stolku si vezmu oblečení co jsem si nechala vytažené na cestu. Černé legíny s vínovým trikem značky Nike. Sundám vrchní krabici, abych alespoň trochu na sebe viděla v zrcadle. V zrcadle vidím svůj světlý obličej, zrzavé dlouhé vlasy na všechny strany. Vlasy si stáhnu do copu a podívám se na sbalenou kosmetickou taštičku v mé kabelce. "Kdo potřebuje na cestu autem makeup?" Zamumlám si pod nosem a vyjdu z pokoje rovnou do kuchyně. "Kiro, co si dáš na snídani. Tvé sestře dělám lívance s ovocem. Chceš taky?" přivítá mě hned matka s nadšeným výrazem ve tváři. Mile jí odmítnu a vezmu si z misky na kuchyňské lince jablko. Zalezu zpátky do pokoje. Vyvalím se na postel a začnu jíst své jablko.
Nejspíše se mi podaří usnout, jelikož mě probudil matčin řev o tom, že už jedeme. Všimla jsem si, že krabice u zrcadla zmizela, musela jsem spát dost tvrdě. Rychle vezmu tašku s notebookem a kabelku a vyjdu ven. Po cestě ještě zkontroluji obývací pokoj. "Tati, budeš mi moc chybět" s těmito mými slovy se oba zvedneme a on mi věnuje to nejsladší a nejpevnější objetí. "Taky mi budeš chybět Kiro. Zavolej mi jak dorazíte" věnuje mi smutný úsměv a mě se nahrnou slzy do očí. Rozloučíme se a já pomalu odcházím, aby matka neměla problém s tím, že jdu pozdě. Když dojdu dolů, tak jsou všichni na svém místě. Sednu si na sedadlo spolujezdce. Jen co zavřu dveře tak matka nastartuje a vyjede. Po cestě posloucháme všichni různé písničky které pouštím přes mobil. Pouštím především rychlejší písničky, omylem mi tam naskočí písnička Million Reasons ta písnička má podle mě dokonalý text, u této písničky zavřu oči o opřu se o okýnko.
Podaří se mi zase usnout, přes noc to nebyl moc kvalitní spánek. Cesta mi uteče rychle a probere mě až vypnutí motoru. "To už jsme tady?" zeptám se a rozhlédnu se po okolí. Jsme v ulici která je plná drahých domů, alespoň tak vypadají. Kousek od domu u kterého jsme zastavily byla autobusová zastávka. "Tady budeme bydlet?" otočím se s dotazem k matce. Jen kývne a otevře branku od zahrady. Vejdeme na zahradu a Amy si to hned všechno oběhne aby věděla jak je velká, je celkem malá vzhledem k jejímu pohledu. Matka už otevírá dveře který nám bývalí majitelé dali do schránky. "Holky, pojďte dovnitř" Amy se rozběhne dovnitř, v cestě jí zastaví matka a upozorní ji na boty. Poslušně si je sundá a čeká na nás. Zamknu auto a jdu za nimi dovnitř. "Můžu si vybrat pokoj?" zeptám se opatrně, matčin obličej nevypadal nejvlídněji. Pohladila mě po vlasech se souhlasem a já vyšla nahoru po schodech a uviděla ne moc velký pokoj s vlastní koupelnou, postelí a velkou skříní, ale nijak více zařízený nebyl. "Beru si tento" oznámím a sejdu dolů do auta pro své věci. Matka dole ukazuje Amy obývací pokoj s televizí a kuchyň. Po vynesení všech mých věcí pomůžu i s ostatními krabicemi. "Zlato, my už to zvládneme. Běž si vybalit a nachystej se zítra do nové školy. Na email by ti měl přijít seznam co si máš vzít na první den. Internet by měl za chvíli fungovat." Vyjdu do svého nového pokoje a zavřu si dveře. Vytáhnu si notebook na kterém si zapnu náhodné přehrávání písniček. Při tancování a uklízení oblečení do skříně si všimnu, že se na mě z venku kouká vysoký tmavovlasý kluk sportovní postavy asi tak v mém věku. Rychle před okno dám dvě prázdné krabice a škvírkou sleduji jak odchází. V momentě kdy mi zmizí z dohledu, pokračuji v mé dosavadní činnosti. Když už mám vybaleno více než polovinu věcí začne mi kručet v břiše, zajdu dolů kde matka s Amy už mají skoro vybaleno. "Je tady něco na jídlo?" pohled matky směrem na telefon odpovídal na moji otázku "Kiro, můžeš objednat pizzu. My si s tvou sestrou dáme sýrovou a ty si objednej jakou chceš." Odejdu do pokoje a na internetu najdu nějakou pizzerii která má rozvoz. Po chvilce projíždění internetu narazím na pizzerii, má dobré hodnocení a tak objednám sýrovou a hawaii pizzu. Než dojde pizza mám všechno vybaleno, a napsaný seznam co je potřeba koupit do mého pokoje, stůl se židlí je první věc na seznamu. Zajdu pro jídlo, Amy se hned ujme sýrové pizzy a já jdu nahoru si sníst do postele tu svou. Jen co dojdu do pokoje vidím zprávu.

Captain's fall: Nazdar! Už je dost pozdě večer. Tak hádám, že jsi už v novém domě. Jaká byla cesta?

Pirate Girl: Ahoj, cestu jsem celou prospala. Už mám vybaleno a jím pizzu. Do pokoje se bude kupovat nábytek až zítra. Takže zatím, mám jen postel, skříň a noční stolek. Zato vlastní koupelna je dokonalá. Velká vana a zrcadlo.

Captain's fall: Máš se, já dneska zažil úžasný sex! Takže teď přichází otázka. Co je lepší?

Pirate Girl: Už dlouho jsem nic takového od tebe neslyšela, začínala jsem mít strach.

Captain's fall: Zas tak strašný nejsem!

Pirate Girl: Jo jasně, to ti tak věřím. Budu končit, kouknu na film a půjdu spát!

Captain's fall: Dobře, zítra tady budeš?

Pirate Girl: Uvidím jak to dopadne ve škole. První den je nejhorší.

Captain's fall: Budu doufat, že se tu potkáme! Musím ti povědět o té noci.

Pirate Girl: Hnus! Dobrou noc

Captain's fall: Dobrou noc. Držím ti palce v první den školy. Vsadím se, že si tě každý oblíbí jako já. Věř, že i když neznám tvé jméno a ani nevím jak vypadáš tak bych tě na první pohled poznal.

Pirate Girl: Díky za podporu!

Pusměju se nad jeho proslovu. Otevřu si trochu okno a lehnu si pod peřinu a notebook si položím na sebe a zapojím disk z filmy. Po pěti minutách procházení složky s filmy si vyberu film od Kissing Booth od Netflixu. Znám ho snad nazpaměť tak u něj mám v plánu usnout.



Tak po týdnu se hlásím s novou kapitolou. Pokusím se vydávat díly v takovémto tempu 1 díl za týden. Držte palce. Doufám, že se vám tento díl líbil.

Gamer girlWhere stories live. Discover now