Gamer girl

3. Kapitola

Probudím se celkem brzo a vzpomenu si na ten email ohledně těch věcí do školy. Rychle zapojím notebook do zásuvky, mezitím si zajdu dát rychlou sprchu a obleču si černé úzké rifle s dírami na kolenou, červený svetr s holými rameny a zapnu si na ruku náramek od Pandory, který jsem dostala na sedmnácté narozeniny. V momentě kdy se mi zapne notebook tak rychle najedu na email a přečtu si seznam. Po přečtení si do černé kabelky dám pouzdro a blok na zápisky. Vtrhne mi do pokoje matka "Kiro, za půl hodiny ti jede autobus do školy. Aha, ty už jsi vzhůru. Tak dole máš snídani, až budeš hotová přijď." Rozloučí se a odchází probudit sestru. Zajdu si do koupelny udělat makeup, korektorem zakryji vyrůstajícího červeného kamaráda na nose a pokračuji na makeup a pudr, po jednoduchých hnědých stínech sáhnu po své oblíbené řasence. Obočí si barvím, takže upravovat nepotřebuje. Vlasy nemám v nejlepším stavu a tak zapojím žehličku. Po pár minutách je žehlička nahřátá a já si žehlím neposedné pramínky. Své vlasy mám celkem rovné, ale někdy mi na hlavě dokážou udělat i afro. Když už jsem s žehlením spokojená tak jemně vlasy žehličkou natočím do přírodních vln. Vezmu si všechny věci a zajdu dolů na snídani. "Kiro, ráno jsem byla v obchodě. Na snídani tady máš toust s arašídovým máslem" spustí matka jen co dojdu dolů. Nevnímám jí, protože se zaměřím na arašídové máslo, které miluji. Mažu si na to ještě malinový jam a pouštím se do jídla. Podívám se na čas, pomalu bych měla vycházet. Dojím poslední sousto a jdu si obléct boty. Obouvám si svoje slip-on vansky na platformě a tmavě šedý kabát s páskem na zavazovaní, dojde zamnou Amy "Máš mě vzít do školy" obleče si červený kabátek a dá si na záda svůj batůžek, obleče si boty a otevře dveře. "Fajn, utíkej na zastávku" zavřu za námi dveře a jdu za ní. Amy už sedí na lavičce u zastávky, potichu si sednu k ní. "Jaká byla noc? Vyspala jsi se?" jemně jsem ji strčila do ramene. Podívá se na mě jejíma velkýma modrýma kukadlama a začne mi radostně vykládat o její pohodlné posteli s plyšáky. Její vyprávění zastaví až přijíždějící autobus. Nastoupíme a sedneme si na volné sedadla vedle sebe. Podle internetu bude cesta trvat necelou půl hodinku a budeme zastavovat ještě čtyřikrát. Na další zastávce nastoupí tmavovlasý kluk, je mi celkem povědomý, ale nevzpomenu si odkud. Blížící se zastávka školy se zvyšovala i má nervozita z mého prvního dne na škole. Amy do mě celou dobu v autobuse mluví blbosti, pouštím je jedním uchem tam a druhým ven, jako obvykle. Autobus zastaví a Amy mezi prvními vystoupí z autobusu. Snažím se jí neztratit a díky nepozornosti narazím do toho tmavovlasého kluka. Chytne mě za paži a propálí mě pohledem, prohlédne si mě a pousměje se. "Nemáš zač, díky mě si neskončila na nechutné zemi od autobusu" řekne hned po sladkém, krásném úsměvu do kterého by se každá holka zamilovala. "Jo, děkuji" odpovím rychle zmateně a snažím se očima najít mladší sestru. Zahlédnu jí kousek od autobusu bavit se s nějakou dívenkou v jejím věku. "Kiro, tohle je moje nová kamarádka Stella, ukáže mi to tady takže můžeš jít. Už to zvládneme" spustí hned co dojdu poblíž. Její nová kamarádka jen kývne na souhlas. "Dobře, jděte. Po škole hned domů. Pojedeš stejným autobusem a na čtvrté zastávce vystoupíš. Skončím později než ty podle toho co jsem se koukala." odejdu k hlavnímu vchodu a hned mě zastaví starší muž stojící před vchodem "Ty musíš být Kira, jsem tvůj ředitel pan Hardy. Potřebujeme dořešit pár věcí ohledně vašeho studia. Zavedu vás do svého kabinetu." řekne velmi příjemným hlasem a zavede mně do kabinetu. Posadí se za stůl a gestem mi dá najevo ať si sednu na židli. "Takže slečno Reedová, máme tady plno volitelných předmětů, alespoň dva si musíte zvolit, je to čistě na vás jaké chcete studovat předměty. Máte tady výtvarný předmět, počítačové programovaní, hudba, herectví, pokročilá matematika, literatura a dílny." podá mi papír s rozepsanými předměty. "Mám si vybrat teď, nebo to nějakou dobu počká?" Převezmu si papír a rychle se ho snažím přečíst. "Bylo by nejlepší kdybychom všechno vyřešili teď. Aby jste už nejlépe dneska mohla poznat učitele a případně dostudovat látku kterou jste nebrala na vaší staré škole." položí přede mne pero na vyplnění papíru. Vypíšu tam programovaní a jako druhý předmět ty vezmu herectví, možná by mě to mohlo bavit. Vrátím mu pero s papírem. Podívá se a přečte si můj výběr "Slečno Reedová musím vás upozornit, že na programování moc holek nechodí. Vlastně v tomto ročníku jste první." "Pane řediteli, vůbec mi to nevadí. Na bývalé škole jsem byla taky na programovaní a baví mě to. Pár kluků přežiji" zasmějeme se oba. Složí mi pochvalu za výběr předmětu a předá mi rozvrh na dnešek. "Celý rozvrh jsem vám poslal na email. Dneska toho moc nemáte, programování vás čeká až zítra. Doufám, že se vám tady bude líbit." Poděkuji mu a rozloučíme se. Dveří vidím stát vysokou brunetu s vlasy dokonale zastřiženými a staženými do krásného uhlazeného copu. "Ahoj, ty musíš být Kira Reedová. Jsem Elizabeth Andrewsová, říkej mi Beth. Mám za úkol tě tady provést a být tvá pravá ruka, kdyby jsi něco ze začátku potřebovala a nebo se ztrácela v nějakém učivu." Představí se mi a já stihnu jen kývnout. Už z prvního dojmu cítím, že bude celkem ukecaný člověk. "Snad tady vydržíš, naposledy tady přišel nový student Danny a naše hvězdičky školy ho za měsíc dostaly ven. Nedal to tady. Tebe by si mohli oblíbit. Jsi krásná a vypadáš velmi mile. Naše hvězdičky sedí u tam toho kulatého stolu, raději si k němu nesedej nemají rády když jim někdo zabírá místo." rozkecala se u ukazování mi jídelny. Jídelna byla krásná a plná klasických obdélníkových stolů na které se sotva vlezly dva tácky, aby mohli studenti sedět naproti sobě. Skončily jsme prohlídku v učebně herectví, které jsem zrovna dnes měla na rozvrhu. Rozloučila se semnou a domluvily jsme se na kávě po škole. Zůstávám v učebně a sednu si do druhé řady z kraje a čekám na ostatní. Po minutce přijdou všichni studenti a mezi nimi tři perfektně oblečené, nalíčené a učesané dívky. Další tváře nepoznávám, až na jednoho kluka. Přesněji toho z autobusu. "Prdelko, padání v autobuse ti opravdu jde, ale teď prosím tě vypadni z mého místa." zamíří si to přímo ke mě "Co takhle si sednou někam jinam?" odseknu mu a sleduji jak přichází ostatní a mezi nimi i starší žena. "Dobrý den, vidím tady nějaký problém s novou studentkou a panem Lancastrem, takže slečno Reedová mohla bych vás poprosit, pojďte ke mě dopředu. Dneska budeme probírat improvizaci na pódiu. Olivere nesměj se a pojď s ní. Ukážete jak to má vypadat" řekne učitelka a tak se zvednu a přijdu za ní. Nepotřebuji mít problémy i s učiteli. Oliver si sedne na to místo, a schytá od učitelky zabijácký pohled. Pousměji se nad tím jak se rychle postaví a jde zamnou. "Nemohla jsem se ani představit jsem paní učitelka Grace Morrisnová" podá mi ruku "budu vás učit herectví. Doufám, že všechno doženete. Někoho vám na konci hodiny přidělím, aby vám s tím pomohl" Potřesu si s ní a ona nám začne vysvětlovat o čem improvizace je. "Oliver a Kira vám tedy předvedou improvizaci, Kristen za ten mobil jim pomůžeš" okřikne jednu z těch tří holek. Blondýnku na vysokých podpatcích s nejnovější kabelkou od Michael Kors. Bez nadšení se postaví k nám, a učitelka řekne ostatním ať nám vyberou různé role. Kristen dostane manželku bohatého muže, kterého má zahrát Oliver. Já měla být lehká dívka co nabízí své tělo bohatému chlapovi, ale to učitelka zatrhla a určila mi hrát jejich dceru. V hlavě se mi stvořil plán jak ztrapnit Olivera. "Audrey! ženo má milovaná dneska byl v práci náročný den. Jsem hrozně utahaný, udělej mi masáž..." Začne Oliver s improvizací a Kristen na to hned zareaguje "No to ani náh.." Učitelka jí opraví, že v improvizaci ne neexistuje a, že má zareagovat kladně. Tohle mi jen hrálo do karet..

Doufám, že mé zpoždění s dílem omluvíte. Chtěla jsem vydávat něco jako adventní kalendář, ale na to bohužel není čas. Pokusím se, ale každou adventní neděli o jeden díl. Tento byl za 1. adventní neděli.