Hříchy minulosti

1

Bylo brzy ráno, venku ještě tma a v kanceláři seděla Ziva. Byla tam sama, všichni byli doma a spali. Ona ale nemohla. Nemohla spát dokonce neměla ani náladu se usmívat. Nejspíš měla zůstat doma se svým přítelem, tohle to ještě zhorší. Poslední dobou to doma neměli zrovna růžové. Neustále se hádali. Aby zahnala čas než přijdou ostatní začala s papírováním, které měla mít už dávno hotové.Jako první přišel do kanceláře McGee. Na chvíli se zastavil když viděl že ho nezaregistrovala a nepřítomně kouká do prázdna. "Dobré ránko." Nenápadně prošel kolem ní. Ona jakoby se probrala z transu.

"Dobré McGee."

"Jsi v pořádku? Vypadáš tak nějak mimo."

"Je mi fajn. Nemusíš mít starost." McGee se nadechoval a chystal se něco říct, ale vstoupil mu do toho Tony.

"Nazdar Mcptáče. Ó ahoj Zivo. Co ty tady?" Sklonil svůj pohled na Zivu.

"Překvapuje tě že sem přišla do práce Tony?"

"Né já jen že sem neviděl na parkovišti tvoje auto."

"Rozbilo se, šla sem pěšky."

"A proč si mi nezavolala, vyzvedl bych tě."

"Proč se staráš, kdybych chtěla tak to udělám. Můžeš mě nechat být." Vyjela po něm. Oba na ni jen nechápavě koukali. Protože tohle nebylo nutné.

"Sbalte si věci, bylo nalezeno mrtvé tělo." Po tom se všichni sbalili a šli do výtahu. 

Venku si nasedli do auta. Ziva seděla vepředu s Gibbsem. Cesta byla tichá, na ně až moc tichá. Dokonce i Gibbsovi to bylo divné.Na místě činu už všichni kmitali. 

"McGee vyslechni svědka. DiNozzo důkazy. Zivo fotky." Tony a McGee si šli pro věci.

"Hej, McGee. Nezdá se ti nějaká jiná poslední dobou." Šeptal Tony.

"Všiml sem si. Třeba se něco stalo. Musíš si sní promluvit." Tony jen souhlasně přikyvoval na Tymova slova dokud neřekl poslední větu.

"Co proč já?" Když však spatřil Tymův výraz, mlčel. 

"Co myslíš že se stalo? Může za to ten. No, jak se jmenuje." Snažil se na to přijít Tony.

"Myslíš jejího přítele Jamese?"

"Jo přesně toho. Výš co, dost tomu věřím že za to může. Nesnáším ho."

"Co vy tam pořád děláte? Nemáte práci?" Huboval na ně Gibbs. Ducky s Palmerem zatím dorazili k tělu, které mezitím fotila Ziva. Poté ji vystřídal McGee, aby zjistil kdo to je. Mrtvý muž který byl otočený na břicho ležel nyní na zádech.

"Šéfe, otisky nenalezli žádnou shodu." Hlásil McGee.

"To ani nemohl." Prohlásila náhle Ziva. Které si nevšimli. 

"Není to člen námořnictva. Je z Mossadu. Byl členem mého týmu." Dořekla a nespouštěla z něj oči.

Ducky nechal Zivu s jeho tělem samotnou v pitevně. Rozepla pytel ve kterém byl a dívala se mu do obličeje. "Byl si skvělý přítel. Proč si mi včera volal. Co si mi chtěl říct." Vypadala jako by čekala že jí odpoví. Ale on mlčel. "Promiň." Řekla smutně. "Promiň mi to Tony. Neměla sem právo na tebe ráno tak vyjet." A otočila se k němu. Stál u dveří a myslel si že ho neslyší.

"Co se děje Zivo. Poslední dobou si nějaká smutná." Sklonila svůj zrak. 

"Děje se něco s Jamesem?" Chytil ji za bradu a zvedl jí hlavu.

"Já nevím. Prostě nám to neklape. Pořád se hádáme a já na to už nemám sílu."

"To bude dobré, uvidíš." Stekla jí po tváři slza. On jí ji prstem setřel a nasměroval ji že odejdou.

"Drahá, je mi to líto." Vešel do pitevny Ducky. "Potřeboval bych tvoji radu."

"Žádná pitva Ducky. Je to proti tradicím." 

"Dobrá rozumím." Přikývl Ducky ale i tak měl strach co na to řekne Gibbs.

Když došli do kanceláře vyšetřování už bylo v plném proudu. "Jsi v pořádku?" Zeptal se jí Gibbs, když přišli. Ona jen přikývla na souhlas. Na plazmě McGee projížděl fotky z místa činu.

"Počkej, vrať to." Ozvala se Ziva. Tymi tedy vrátil zpět fotku.

"Je to nějaký lístek. Nejspíš si udělal nějakou poznámku." vysvětloval McGee.

"Ne. Je to vzkaz." ujasnila jim Ziva.

"Vzkaz?" tázal se Gibbs.

"Včera mi volal. Ale já mu to nevzala."

"A jak víš, že je to vzkaz pro tebe." zeptal se Tony.

"Je tam napsáno Dej si pozor. A podpis. Podepsal se přezdívkou, kterou sem mu dala. Nesnášel to a nikdo jiný si mu tak neodvažoval říkat." Na tváři se jí objevil malý úsměv a zaleskly se jí oči. Potom do místnosti vtrhla Abby. Svým rychlým krokem přistoupila až k Zivě a objala ji.

"Je mi to tak líto. Jak ti je." Ptala se a nepouštěla ji ze svého pevného objetí.

"Abby, co máš." vložil se do toho Gibbs.

"Jistě. Udělala sem balistiku té kulky co jste našli. Řeknu vám že to asi nebude moc velký profesionál. Našla sem jeho majitele. Jistý Adam Lavi." Rozhlédla se po ostatních.

"Znáš ho?" zeptal se vážně Gibbs.

"Ano. Při jedné akci nám utekl a od té doby jsme o něm neslyšeli." Řekla Ziva s přemýšlivým pohledem.

"Kde je?" Ptal se Gibbs hned jak vstoupil do kanceláře.

"Nevím šéfe, ale má tu věci. Tak tady někde bude." oznámil McGee. Tonymu se to však nelíbilo a tak zavolal na vrátnici. Byla už docela dlouho pryč.

"Šéfe, ona odešla. Volal sem na vrátnici."

"Tak jí zavolejte. Bez ochranky nikam nesmí." Tony začal vytáčet číslo. Začalo to zvonit. Slyšeli i telefon. 

"Nechala ho tady."

"Sakra." praštil rukou do stolu Gibbs."Možná vím kde je."

"No tak běž." Tony se sbalil a šel.

Ziva seděla v Synagoze a modlila se za svou rodinu, kterou už neměla. Za svůj bývalý tým, aby byli v pořádku. Za duši svého mrtvého přítele a také za svůj nynější tým a zároveň za svou novou rodinu. Když po hodině vyšla ven uviděla tam stát Tonyho. Sundala si šátek z hlavy. "Co tu děláš Tony."

"Čekám na tebe. Gibbs se může strachy potrhat. Proč si odešla a nikomu nic neřekla?"

"Už sem to tam nemohla vydržet."

"Měl sem o tebe strach. Tohle nedělej." Objal ji kolem ramen a nasměrovali si to směrem do NCIS.

"Při naší první společné misi ho zranili. A já se od něj dozvěděla že má ženu a dvě děti. Slíbila sem mu že ho odtamtud dostanu. Tehdy se mi to povedlo, ale teď se cítím jako bych ho zradila." Vzal její ruko do svých a jemně se jí dotýkal.

"To je hloupost. Na tohle nemysli." Pokračovali dál v cestě. Najednou se však ozvala obrovská rána. Pár sekund nato se Ziva sesunula k zemi. Tony nikoho neviděl. Rychle si klekl k ní a snažil se ji uklidnit. I když se potřeboval uklidnit hlavně on. Držela si ránu na břiše, silně krvácela. Její slabou ruku vyměnil za tu svou. Nějaký kolemjdoucí zavolal sanitku. Ona však byla co chvíli slabší. "Poslouchej mě. Musíš zůstat se mnou. Rozumíš, neusínej." Chtěla se ho jednou rukou dotknout ale byla moc slabá. "Zivo! Tohle mi nesmíš udělat. Nenechávej mě tu samotného. Zivo prosím!." Skoro na ni křičel, ale ona už ho neslyšela byla v bezvědomí. A Tony měl strach, hrozný strach z toho že ji ztratí.