pure&noble//marauders ff\\

we're just kids

Ať si její rodina říká, co chce, Andromeda byla přesvědčená, že mudlovským lihovinám se nic na světě nevyrovná. Všichni něco pili, ať už po pořádných doušcích nebo jen usrkávali. Zkrátka každý z nich měl v ruce precizně broušenou skleničku s mudlovským alkoholem, a přitom probírali ideologii jejich masového vraždění. Pokrytci, pomyslela si.

V čele stolu seděla nejstarší Blacková, která se do řadového domu v Londýně přemístila jen nerada. Každoročně na konci prázdnin se jejich početná rodina sejde na severu, v jejím sídle, které je studené a luxusní. Nastěhovala se tam po smrti svého manžela a jen nerada ho opouštěla. Sídlo mělo mramorové podlahy, dlouhé semišové závěsy a nespočet rozsáhlých knihoven. Andromeda ho měla raději než tenhle dům hrůzy.

Irma Blacková byla seschlá, vrásčitá žena, která si v řadách Blacků vydobyla respekt – ať už svým kouzelnickým umem, studenou krutostí a lhostejností, kterou se obklopovala, nebo uštěpačnými poznámkami, mířenými na kohokoliv, kdo se jí znelíbil. Andromeda si jí kdoví proč oblíbila. Její drahá babička, právě znuděně upíjela svou whiskey a poslouchala, jak stará Charis nadává na domácí skřítky. Na to jí strýc Regulus, který vypadal jako oživlá mrtvola, odpověděl, že Elladořina reforma řízení domu byla opravdu prospěšná. Suše se zasmáli. Andromedu ty hlavy skřítků vystavené nad schody děsily do morku kostí.

Po pravici hlavy rodiny seděl její nejstarší syn, Alphard a na levé straně Walburga, děsivá paní domu, Andromedina teta. Naproti seděl Orion, a vedle ní Andromedina sestra Bella, která čím dál víc Walburgu vzhledově připomínala. Andromeda se v duchu musela zašklebit, když viděla, že si sestra s jejich tetou o něčem zaujatě povídá.

Jak se rodinný večer chýlil ke konci, uvědomila si Andromeda, že po její rodině se jí v Bradavicích stýskat nebude. Pomalu jedla a každé sousto převalovala na jazyku. I když byly mořské plody její zcela nejoblíbenější jídlo, snědla sotva polovinu své porce. Když skřítci talíře odnesli, dolila si skleničku Baileys.

Její matka byla nervózní, v ruce křečovitě svírala sklenku a jen na půl ucha poslouchala tetičku Charis, její otec se bavil se svým bratrem Alphardem a tvářil se dost naštvaně. Narcissa vedle ní od Reguluse vyzvídala, jaký byl třetí ročník, jaké předměty si vybral minulý rok on a jak to stíhal s famfrpálem. Reg jí na vše ochotně odpověděl a Andromeda se na něj přes stůl vděčně usmála.

Sirius si znovu dolil whiskey a Andromeda musela skrýt úsměv. Jeho pohyby vypovídaly o množství alkoholu, který vypil. Zvedl k ní pohled, a Andromeda se musela hodně přemáhat, aby se nerozesmála nahlas. Sirius se k ní naklonil a když promluvil, jeho dech čpěl alkoholem.

„Andromedo, nejzářivější z hvězd," pronesl co nejpoetičtějším hlasem, kterého byl v tomhle stavu schopen. „Bolelo to, když si spadla z nebes?" Andromeda se zatvářila uraženě.

„Vážně mě musíš, zrovna dneska, prohlašovat za satana, Siriusi?" Sirius chvilku přemýšlel a potom odpověděl:

„Myslím, že jo." Oba dva vyprskli smíchy, Andromeda se svíjela na židli a snažila se přemoct záchvat smíchu a Sirius se ani nesnažil. Jeho smích byl nakažlivý. Hýkal smíchy tak nahlas, dokud se na ně celá rodina neotočila. Andromeda se musela silně kousnout do tváře, aby se jim nevysmála do obličeje.

Když dojedla dezert, znovu se rozhlédla a všimla si, že její babička na ní upírá zakalené oči. I přestože měla babičku ráda, stáhl se jí žaludek a chvilku měla pocit, že jídlo v něm neudrží. Spolkla žaludeční šťávy, které se jí draly do krku a sklopila pohled.

Letošní prázdniny vlastně nebyli tak špatné. Chvíli byla doma, ve velkém sídle Blacků ve Walesu. Celé dny trávila povídáním si se sestrami, běháním venku a čtením si, na což si nemohla stěžovat. Byly to hezké dny hlavně proto, že jejich otec na polovinu července odjel a jejich matka... No, jejich matka se nestarala. Na konec července odjeli k moři do Cornwallu, kde to bylo překrásné. Hned z Cornwallu musel otec odjet zpět do Londýna, takže si v jedné ze svých lepších chvilek Druella vymyslela výlet do Paříže. Bylo to tam naprosto dokonalé a Andromeda doufala, že to brzy zopakují. Celý srpen objížděli rodinu a na poslední dva týdny skončili na Grimmauldově náměstí. Nežila tady pouze jejich teta, strýc a bratranci, ale také prastrýc a prateta, prabratranec a spoustu dalších upjatých starších Blacků. Všechny tři tady měly vlastní pokoj, protože zde trávili nekřesťanské množství času.