Prvních Sto [Eddsworld X The 100 Crossover]

.•Valentýnská Bonus Chap. Od Elisy.•

*Insert lenny face*

ElisaCaleisa ← poděkování patří této osobě, která mi toto už napsala dříve, ale nebyla možnost to vydat :') TEĎ UŽ JE x'D

🚨🚨UPOZORNĚNÍ PRO MLADŠÍ GENERACE🚨🚨

🚨🚨🚨NSFW ALERT🚨🚨🚨

Čas nezvykle rychle plynul. Byla brzy tma, zapadávalo slunce. Matt se potil a bolelo ho ta rána. Chtěl zapomenout na tu bolest, ale nebylo tu nic se s ní dobře zacházelo. jiného, na co by upoutal pozornost. Tedy, byla.

Cameron, co ho hlídala celý den, kvůli Eduardovi a spol, držela své kladivo vlastní výroby. Větev, kámen a utrhnuté rukávy od mikin. Byla to jistě těžká, ale učinná zbraň, pokud by s ní bylo dobře zacházeno, samozřejmě Cameron to uměla. Matt ji to vlastně trochu záviděl. Věkový rozdíl: dva, a ona je lepší v síle. Nezáviděl ji jen její schopnost síly a boje, ale to, jak se odvážně dokáže postavit několika věcím a lidem. Byl rád, že tu zrovna ona je.

Nejen z důvodu toho, že se cítil v bezpečí, ale... jak to říct? Měl ji prostě rád-rád. A on to věděl, přiznal si to nakonec. Sice nemohl prvně uvěřit, že zrovna ONA je ta, do který je. Ale když si uvědomil, jak mluví a reaguje kolem ní, je to.... jiné....

Pomalu ho smutek užíral, jako ta bolest. Nevěděl, co dělat. Věděl jen, že možná umře. Měl jedno přání, ale bylo.... no... jaksi... intimní.

Cameron si vedle nej sedla. Vytrhlo ho z myšlenek. Zvedl hlavu a podíval se na ni. Také si všimnul, že pro jistotu zavřela těžké kovové dveře lodi.

"Stmívá se, slunce padá a tábor spí a něktěří odešli lovit, takže máme ho celej pro sebe." Usmála se na něj mile a vesele drkne do jeho ramene loktem. Usmál se též.

"Díky žes mě chránila, nevím, jak ti to splatit." Musel se usmívat, nemohl přestat. Usmála se od ucha k uchu, přičemž byl lehce vidět její chybějící zub. Vypadalo to na ni roztomile a působilo to i rebelsky.

"Není co. Tys zachránil mě, já zase chráním tebe." Měla pravdu, u té vody vzal šanci a zachránil ji před útokem těch neznámých, co on viděl. I když si přál, aby to on nebyl, byl rád více, že to nebyla ona. "Kdybys měl něco na srdci, cokoliv, řekni!"

"No.... je tu nch...." Zamumlal si ke konci tiše pro sebe, když si uvědomil, jak hloupé to bude. Cameron zmateně pozvedle obočí.

"Co? Zopakuješ mi to?"

"Něco tu je....." Vážně se mu to nechtělo říkat, teď litoval, že se vůbec vyjádřil. Lehce mu rudnuly tváře tou myšlenkou a jak trapné to pro něj je. 'Že jsem nesklapnul hned....' Vynadal si v duchu.

"A co?" Vypadala tak nevinně nyní. Tak nevinná tvář mladé dívky, která je agresivní a nadává sprostě, což je trochu ironie dneška.

"Ehhhh.... víšcozapomeňnato!" Vymluvil se rychle a otočil se k ní zády, i když to zabolelo. Fyzicky, i trochu pro něj psychicky. Nemůže říct, to co chce. A už vůbec ne před ní.