Prvních Sto [Eddsworld X The 100 Crossover]

23.

,,každý se rozdělíme, budeme po dvou a prozkoumáme to tu, souhlas?" Podívala se na Cam na kluky, kteří souhlasili.

,,my půjdeme tři!" Obejmul Tree Toma s Tordem, kterým se to nelíbilo.

Dát k sobě Toma s Tordem je jako dát k sobě kočku a psa nebo hada a myš. Začala by válka, kterou by při větší šanci vyhrál Tom. Ale jen při větší, nesmíme zapomenout na Tordovu robotickou ruku a jeho výcvik.

,,Tree..to nebude vycházet" Vložila se do toho Cam ,,nemůžeme jednoho z nás nechat sa-"

,,to je v pořádku" Skočil ji Pay do řeči ,,já to zvládnu, alespoň si pročistim hlavu od těch minulých událostí..však víte a krom toho budu mít Akiru" Ukázal na vlče, které mu vykouklo u ramene.

,,tak dobrá" Po chvíli se Cam rozhodla. Sice se jí ten nápad nelíbil, kvůli zemšťanům, kteří je dříve či později najdou.

----

//Cam a Matt//

V západní části trhů byly různé nástroje. Zbraně, od malých kapesních nožů až po meče. A pak ty, které se používají na různé práce, jako sekery, lopaty, rýče a tak podobně.

Druhá část trhů ale prodávala rostliny. Takové, jaké známe my, ale i ty které buď v dávných dobách zahynuly nebo to byly takzvané hybridní druhy.

Matt se k nim hned přesunul, zatímco Cam se kochala zbraněmi. Byl ohromen. Tolik života na jednom místě. Tohle, kdyby viděli ostatní z táborá nebo ostatní na Arše. Určitě by byli ohromeni tou krásou, která tady je.

Zde, na Zemi.

Bylo neuvěřitelné, kolik druhů tu bylo. Vypadaly, jako ilustrace z encyklopedií jen...byly skutečné. Rozhlížel se. Nevěděl, která z nich by Cameron  vystihovala. Až na jednu.

Byla položená v zadu. Zářila různými barvami. Vypadala, jako lilie jen byla více...kouzelnější. To byla ona. Ta pravá pro ni. Matt se rozhlížel, jestli tam není někdo, koho by mohl poprosit.

Jenže tam bylo prázdno.

,,pau da" Přečetl na jedné cedulce vedle které bylo něco, jako zvoneček, který bývá v hotelech na recepci. Bez váhání ho stiskl.

,,CHLAPČE" Matt nadskočil a udělal krok vzad ,,co si přeješ?" Měla uklidňující hlas. Byla to zemšťanka okolo 25-30ti let v šatech, které se nosili v 15-16 století. Bylo to rozhodně zajímavé, protože většina zemšťanů nosila něco ve stylu brnění s několika mačetami na zádech a noži po kapsách.

,,j-já-" ,,vím to!" Hned na to odběhla zrovna pro květinu, která se mu tolik líbila ,,určitě je to pro támhle tu rudovlasou slečnu. Chcete ji zaujmout, líbí se vám" Matt jen koukal. Kašlal na to, že mu rudnou tváře. Ta ženská měla z nějakého divného důvodu pravdu ,,kolik to bude-" ,,vemte si to" Zase mu skočila do řeči.

,,Rosilia je zvláštní květina. Řídí se podle emocí, které zrovna člověk prožívá" Vysvětlovala mu a květinu mu podala ,,proto je dobré ji nechávat poblíž sebe. Ten, kdo se ji dotkne k tomu se "přitiskne". Když ji necháte někde daleko, zahyne"

Matt pouze přikyvoval ,,dobrá tedy, tak...naschle" Zamával ji s úsměvem a rychle odběhlodběhl najít Cameron.

-----

//Pay a Akira//

(Protože Paye mám ráda a protože příště se budu věnovat ostatním xd))

Pomalu ale jistě se začal zvedat vítr. A s větrem zima. Pay s Akirou akorát prošli severní část, která byla doslova narvaná k prasknutí. Pay alespoň Akirovi koupil něco k snězení aby mu neumřel hlady.

Oba si sedli k jednomu stromu poblíž, jak trhů tak i věže. Ne moc daleko a ne moc blízko. Mezitím, co Akira šel někam s pamlskem, který dostal, se Pay zamýšlel. Nad vším. Nad sebou hlavně. Zase. Jeho vzpomínky, které jen tak smazat nešlo.

Díval se na své obvazy zavázané ruce. Každá jizva představovala jeden den. Každý příšerný den na tom hnusném místě. Místě, kde byl zákon na prvním místě, než bezpečnost.

Obvazy začal pomalu rozvazovat. Už ho docela dlouho štvaly. Přerušilo ho ale vrčení, které se ozývalo kousek od něho. Akira, pomyslel si a bez zaváhání se rozeběhl se za zvukem.

Nebylo těžké ho najít. Pay si ho totiž hned všiml. Vrčel tam na..dalšího vlka ve stejném věku možná mladšího. Do Paye z ničeho nic někdo narazil. Oba spadli na zem ,,to neumíte dávat pozor?" Zanadával Pay ,,j-já se omlouvám, nechtěla jsem!" Osoba mu hned podala ruku, kterou přijmul a s pomocí se vyhoupl na nohy.

,,ještě jednou se vám omlouvám, vážně jsem nechtěla" Pay se jen na ní díval. Kolik ji mohlo být..16-17 let maximálně. Měla hnědé dlouhé vlnité vlasy po pas a oči zelené, jako listy bonsaje ,,t-to je v pořádku!" Probral se z transu.

Oba se na sebe dívali. Dlouho na to, aby si toho druhého projeli pohledem ,,woof!!" Skočil Payovi do náruče Akira ,,asi nejsem jediná komu utekl pes" Zasmála se a vzala do náruče svoji fenku ,,jak to tak vypadá, tak jsi si našel kamarádku" Podrbal Pay Akiru za oušky, která se rozzářila (ale ne moc, aby nikdo ostatní neoslepl) ,,já.....jsem Macy" Podala mu dívka stydlivě ruku ,,Pay" Bez zavání ji přijmul.

#816slov

Konečně dlouhá kapitola :DDD
Hezký zbytek dne ^^
(Nahoře v médiích Rosalia, aby jste měli představu :3)

©Croiss

[Edit: 12.12 2018]

[Ahojda! Hádejte, kdo knihu odpublikoval :'D. Všem se omlouvám, že jsem to udělala, ale leze na mě poslední dobou stres a celkově se toho do jednoho upřímně nasralo tolik, že už jsem to nezvládala, ale už jsem zase zpátky! Využila jsem toho a udělala úpravy v textu :3 ještě jednou se noc omlouvám, všem! Ps. Kapitola bude v pátek/sobotu :3]