Kráska

Chapter 3: Terč

Něčí dotyk mě probudí. Drží mě kolem pasu. Pootvírám oči. Je to ten profesor. Jeho tělo tak příjemně hřeje. Přitáhla jsem se k němu blíž. Zase jsem skoro usla.
„ Jsi v pořádku?"
Otevřela jsem oči. On se nadmnou skláněl. Držel můj obličej. Okamžitě jsem vykašlala vodu. 
„ Já... Omlouvám se." usmála jsem se.
„ Asi bys měla zajít na ošetřovnu." pomohl mi se zvednout.
„ Myslím že je to dobrý." nemohla jsem se udržet od úsměvu.
„ Dobře, ale do vody už nechoď. Eh.. sedni si támhle na lavičku a počkej do konce hodiny" poslal mě sednout.
Sledovala jsem moje spolužačky. Koukaly se na něj a chychotaly se. Asi je tu mezi holkama populární. Musím uznat že vážně ujde. Můj pohled se na něj hned přesměroval. Tmavě hnědé vlasy, skoro do černa. Tak 32 let, ne zrovna tělo sportovce, ale pořád atleta= mírněji vyrysované svaly. Musel být odněkud z Vietnamu nebo Číny. Jeho obličej byl úžasnej.
„ Klídek holka!" vlepila jsem si.

Zpátky ve třídě, na následující hodinu matiky, za mnou přišly holky které jsem párkrát zahlédla na chodbě.
„ Prej si se skoro utopila. Muselo být super, když tě Mikey zachraňoval!" vtíraly se ke mě.
„ Cože?" usmála jsem se podiveně.
„ Profesor Wu!"
Ahhh má tu nějakou přezdívku, nejspíš.
„ Jenom tě chceme varovat. Opovaž se něco zkoušet." jedné z nich spadl úsměv z obličeje.
„ Pardon?" zarazila jsem se.
Najednou z chodby někdo přijde.
„ Je druhej den a už se snaží strhnout pozornost." řekla krásná studentka z chodby, se znechuceným výrazem.
„ Haha dělám si legraci. Holky nechte toho!" najednou se usmála. Co to je za přetvářku? Následovně, na její pokyn, "fanynky" tělocvikáře odešly.
„ Ahoj, jsem Claire" podala mi ruku.
„ Lyna" opětovala jsem gesto.
„ Jsem z vedlejší třídy. Chtěla jsem tě přivítat u nás na škole" nepřirozeně se usmála. Já to poznám, sama to taky někdy dělám.
„ Děkuju" opětovala jsem úsměv.
Zazvonilo.
„ Budu muset jít. Doufám že se spřátelíme." odešla.

„ Co po tobě Claire chtěla?" Sera se zeptala když si sedala na svoje místo.
„ S tou si nehraj." dodala Violet.
„ Co je zač?" zeptala jsem se.
„ Nevidíš jak je hezká? Je to nejpopulárnější holka. Chce ji každej kluk." Violet se ušklíbla.
„ Nezapomeň na její prachy" Sera dodala.
„ Asi takhle. Tahle holka strhne kohokoliv k zemi. Přebírá kluky a přátele. Nikdo ale nevidí jaká je." přidala se k naší konverzaci Liz.
„ A pokud si toho někdo všimne, tak radši drží hubu." nějak smutně poznamenala Violet.
„ Haha radši toho nechme" Sera změnila téma.

Seru mám z holek nejradši, a tak spolu sedíme.
Uprostřed hodiny se ke mě naklonila.
„ Claire byla nejlepší kamarádka Violet, ale pak se něco stalo a už se na sebe ani nepodívaj," šeptala„ ale nemluv o tom prosím."
Po hodině jsem se procházela chodbou. Byla 25 minutová přestávka. Claire tam stála a objímala se a někým. Byl to nějakej týpek co zrovna přišel z fotbalu. Nejspíš byl na tělocviku nějaký zápas. Proto na matice byly jen holky.
„ Pozor!"
Otočila jsem se a proti sobě vidím letící míč. Naštěstí zvedám ruce a chytám ho. „ To muselo vypadat mega dobře" pomyslím si.
„ Nice catch! Hodila by ses do brány" přiletěl ke mě David ode mě že třídu.
„ No jasně. Jednou to nechytnu a budeš mi muset zaplatit plastiku nosu" usmála jsem se a míč mu vrazila.

Po dalších zbytečných hodinách jsem konečně šla domů.
Sedla jsem si a obědem na gauč a zapla televizi s Netflixem. Jablko mi jako oběd stačí, navíc má celkem málo kalorií. Zatím co si pouštím v pozadí nějaký seriál jsem na Instagramu. Tak schválně. Jdu na profil Claire. Aha přesně co jsem čekala. Polonahý fotky, kluci a drahý oblečení, boty a kabelky.
„ Mám tě. Připrav se na válku" řekla jsem naprosto seriózně.