Stál před krbem a měl v ruce nějakou fotku. Přiběhla jsem k němu a pevně ho objala. Bylo mi jedno že mě chtěl zabít, ale ten chlap si prožil velké peklo.
,,Takže už to víš? To o Hope?" zachraptěl a ruce měl podél těla. Jen jsem kývla a přimáčkla si ho k sobě blíž. ,,Kdo ti to řekl?" odtáhl se odemne a díval se na mě. Než jsem se stihla nadechnout tak mě přerušil. ,,Elijah." položil fotku na stůl a běžel za ním. Já popadla tu fotku a ze zadní strany byl nápis *Hope* otočila jsem fotku a uviděla nádhernou malinkou holčičku. Sakra Elizabeth tyjíznáš!!
,,Sakra vím,kdo to je!! Ta holka z toho plesu!" zamumlala jsem si pro sebe a běžela najít Klause. Viděla jsem jak se hádá s Elijahem. ,,Přestaňte," řekla jsem klidným hlasem. Jenže mě neposlechli a hádali se dál. ,,sakra a dost!!!" zaječela jsem a oba se na mě podívali. Zvedla jsem ruku ve, které byla fotka malé Hope. Prvně se podívali na sebe a pak na mě. ,,Vím kde je!" zařvala jsem a Klausovi stekla slza po tváři. Nevěřícně se na mě podíval a pomalým krokem přišel ke mě.
,,Myslíš to smrtelně vážně?" položil ruce na moje ramena a trochu semnou zatřásl. Jen jsem polkla a udělala krok dál.
,,Ve Folls. Tam, kde jsem dřív bydlela. Byl tam jeden ples. A ona tam byla, vyhrála královnu plesu. Vydávala se pod jménem 'Emili Silvernová."' vysvětlila jsem mu a přikyvovala.
,,Co se to tu děje? Proč drží fotku malé Hope?" ptal se Mikael, který zrovna přišel do pokoje.
,,Vím, kde je." zamumlala jsem skoro neslyšně a podívala se do země.
,,Cože?" zeptal se Mikael a koukal na mě.
,,VÍM, KDE JE!" zařvala jsem na něj a sedla si na postel. Jenže se stalo něco co bych nečekala. Klaus zamnou přiběhl a chytil mě do náruče.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Jestli víš, kde je moje dcera tak přísahám že ti dám cokoliv na, co si jen ukážeš. Jen prosím. Řekni, kde je ať si ji můžu odvést domů." dokončil svůj proslov a pustil mě na zem.
,,Nechci za to nic. Chci jen, aby ta malá nevyrůstala bez otce. A aby jste byli šťastní." do pokoje přišla i moje matka a vše poslouchala.
,,Dobře, teď šup. Musíme vyrazit." začal vyšilovat Klaus. Pořád si něco mumlal, ale já ho vyrušila.
,,Klausi!!" nechápavě na mě koukal a nadzvedl obočí. ,,Podle toho, co jsem slyšela je to nebezpečné. Musíš si sehnat aspoň pár čarodějnic. Přeci jen. Jen tak ti jí nedají." řekla jsem a nadechla se.
,,Pomalu, ala jistě začínáš být Mikaelsonová," přišel ke mě a pohladil mě po tváři. Usmála jsem se na něj. A pak na ostatní. "takže Elijahi! Davina, Kamila a Bonnie! Sežeň je a vše jim vysvětlí." kývl na Elijahe. On vyběhl z domu a utíkal je najít.
,,Chci také jet a pomoct." stoupla jsem si z postele a po všech koukala. Jenže moje starostlivá matka mě chytila za zápěstí a kroutila hlavou. Chtěla něco namítnout ale Klaus do toho vkročil.
,,Přísahám že jí pohlídám a nic se jí nestane! Přece jen, jsem původní upír, nikdo si na nás nedovolí." poděkovně jsem se na něj usmála a koukla jsem na mojí matku.
,,Budu ti věřit Klausi. Ale jestli se jí něco stane tak přísahám že.." nestihla to doříct, protože jsem jí do toho pro změnu vkročila já.
,,Žádné zabíjení mami! Budu v bezpečí. Pojede i Elijah, Rebeca a někdo ze Salvatore bratrů určitě také." chytila jsem jí za ruce a objala jí. Kývla na to a odešla. Chtěla jsem jít s ní ale Klaus mi nedovolil odejít.
,,Jestli je pravda, co tu říkáš tak ti děkuji! A strašně se omlouvám! Omlouvám se že jsem tě vystavil nebezpečí! Je mi to hrozně líto!" chtěl dál mluvit ale já mu dala pusu na tvář a odešla. Myslím že to jako důkaz odpuštění stačí.
Lehla jsem si do své postele a pochvíli usla. Ráno mě vzbudil hlas Elijahe.
,,Jestli s námi chceš jít hledat mojí neteř tak si pohni." jen jsem se usmála a protřela si oči. Oblékla jsem se a zbalila pár věcí. Dole už byli všichni i ty tři čarodějnice. Klaus nás představil a mohli jsme vyrazit. Byla jsem nervózní z toho že se tam znovu vrátím ale musela jsem pomoct Klausovi a té maličké.
Seděla jsem v autě a strašně se nudila, využila jsem situace a začala se bavit s Damonem, který nám pomáhá hledat Hope.
,,Takže Damone, jsi taky upír, vlkodlak nebo něco z toho nadpřirozeného?" ani jednou jsem se na něj nepodívala, ale pořád sledovala cestu.
,,Jsem člověk, obyčejný člověk. Od té doby, co mi tvoje dvojice strčila násilím do krku lék na upírství. Můj bratr je upír." vysvětlil mi svůj příběh a já mu na to chápavě kývla. Lék na upírství? Ty se toho ještě budeš muset naučit Elizabeth. Proběhlo mi hlavou...
