beauty and original

°~~Tatiana And Katherine~~°

,,Ahoj Elizabeth, jsem Mikael. Doufám, že se ti tu bude líbit." podal mi ruku a začal se představovat.

,,Dobrý den." mamka do mě drkla. Prohlídla jsem si jí.

,,Stačí ahoj," zasmál se Mikael a rukama ukázal ať jdeme dál. Jen jsem nad tím pokrčila rameny. Vzal naše kufry, které s námi jely v autě.
,,zachvíli dorazí moje děti, zatím tě tu provedu," ruku mi položil na rameno a šel někam do domu. ,,tohle je kuchyň." rukou ukázal na krásnou kuchyň, která měla zeleno-bílou barvu.
Provedl mě celým sídlem a bylo to nádherné. ,,Tak a tady je tvůj pokoj," otevřel dveře do mého nového pokoje a já žasla.
Byla tam velká manželská postel, psací stůl, velká skříň a před postelí šedý chlupatý koberec.
,,jak se ti to tu líbí?" z mého transu mě probudil Mikael. Nevěděla jsem, co na to říct takže jsem jen přikývla.
Dotýkala jsem se úplně každého nábytku v pokoji. Výhled z mého pokoje byl na celé město New Orleans. Byl zrovna večer takže město bylo osvícené.

,,Zlatíčko vybal si věci a za hodinku přijď na večeři. Představíme tě." objala mě a šla dělat večeři, já asi pět minut pořád koukala na nový pokoj.
Měla jsem vybaleno a šla dolů, skoro jsem zabloudila ale nakonec jsem se do jídelny dostala.
,,Zlatíčko tak se posaď." vešla jsem tam a všimla si mě jen mamka.
Moje oči se zastavily na dvou chlapců a jedné dívky, kteří seděli u stolu. Jeden se postavil a přišel zamnou.

,,Ahoj, jsem Finn," podala jsem mu ruku ale ten jí odmítl a objal. Byli jsme nějakou chvíli v objetí. Chtěla jsem se dotáhnout, ale držel mě pevně.

,,my spolu nebudeme nikdy vycházet a počkej až tě uvidí můj bratr. Zabije tě." v tu chvíli se odtáhl a moje srdce začalo rychle bušet. Dívala jsem se na něj a pořád rozdýchávala jeho slova.
Přišel ke mě ten druhý kluk a také mě obejmul.

,,Jsem Kol a neposlouchej ho, nedovolím, aby ti ublížil," jeho slova mě uklidnila a víc jsem se k němu přimáčkla.

,,a tohle je naše sestra Rebecca." ukázal na dlouhou štíhlou blondýnku, která stála u okna.
Přišla ke mě a také mě objala.

,,Vážně se neboj Finna. Jen nemá rád přítomnost cizích lidí." zašeptala mi do ucha. Poznala jsem, že si s ní budu rozumnět.

,,Kde jsou sakra ty dva!" vyjekl Mikael a bouchl do stolu.
Ještě dva další? No to je fakt super. Pomyslela jsem si.
Moje matka ho chytila za ruku a uklidňovala.
Bec, Finn, Kol a já jsme nad tím zakroutili hlavou.

,,Otče museli si něco zařídit." bránil je Kol ale to mu moc nevyšlo. Mikael byl i tak rozzuřený.

,,Jdu si lehnout, jsem unavená." mamka mě chtěla zastavit ale Mikael mě pustil.
Zaplula jsem do své postele, ale nemohla jsem usnout. Asi okolo třetí ráno jsem šla do kuchyně si udělat pití.

Procházela jsem okolo Mikaelovi pracovny a slyšela jak se s někým baví.

,,Otče, je stejná jako TATIANA A KATHERINE. Je to dvojnice, potřebuju jeji krev na hybridy." říkal hlas, který jsem ještě neslyšela.

,,Jestli se jí jen dotkneš!" vyšiloval Mikeal.

Zaběhla jsem do svého pokoje a přemýšlela nad tím, co jsem to zrovna slyšela.
Jací hybridi? A ty jména.
Vůbec jsem to nechápala.
S kým se to moje matka zase zapletla.
Tahle myšlenka mi v hlavě blouznila do té doby než jsem neusla..