9. kapitola

485 98 14
                                    

Výsledkem jejích nočních můr bylo, že ve dne vypadala jako zombie a jediný, kdo z toho snad měl radost, byla její kamarádka. Ta jejím snovým dobrodružstvím doslova žila, zatímco rodiče se pořád vyptávali, proč nemůže spát. Jenže, copak jim mohla říct, že nespí kvůli tomu, že se jí ve snu zasekl kluk a nehodlá vypadnout? To těžko. Nejspíš by si mysleli, že se zbláznila.

Ne, že by si to nemyslela ona sama. Myslela.

Zatímco Lucce na tom vůbec nic divného nepřišlo. Byla z toho celá nadšená, jako kdyby se to dělo jí.

„To je tak božííí!"

„Já chci taky."

Vykřikovala všude okolo a její nejnovější zábavou bylo vyzvídat na ní všechny detaily o nočních dobrodružstvích. Co přesně se stalo, kde kdo stál, co kdo říkal. Kdyby měla Lucka nějaké zpravodajství, nejspíš by to všem vytroubila.

Takhle, když se kamarádily jen spolu, bylo tajemství v bezpečí.

To je můj sen!Kde žijí příběhy. Začni objevovat