Unordinary life of Lily Evans

Platform 9¾

Konečně byl tady ten den. Jaký den? Den kdy Lily konečně nastoupila do Bradavic. Po té co rodičům profesorka McGonagallová vysvětlila jakými schopnosti jejich Lily disponuje, a co by bylo vhodné udělat, aby využila svého plného potenciálu. Tedy alespoň jako čarodějka, jelikož i přes poměrně dobrou detekci magie neměl nikdo z magického ani obyčejného světa na Zemi ani potuchy o tom že Lily není ani trochu člověk ať už s kouzelnými schopnostmi nebo bez. Lily už se začínal nudit a to jak se v poslední době začala Petunie chovat jí radost taky nedělalo a tak se rozhodla zkusit něco nového. 

Po vstupu do kouzelnického světa je profesorka McGonagallová vzala do banky. Goblini již přišli do kontaktu s mimozemšťany ze stejné planety, jako byla sama Lily a vzhledem k tomu že biologická rodina Lily měla kontakty snad všude, a tak i zde u Gringottových měla Lily k dispozici svůj vlastní trezor. Nemusela tak zatěžovat své adoptivní pozemské rodiče s pořízením svých prvních kouzelnických učebnic, školní uniformy a samozřejmě hůlky. Lily byla ze všeho nadšená, teda skoro ze všeho. Hůlka v ní vyvolávala smíšené pocity. Nikdy hůlku ke kouzlení nepotřebovala, ale byla rozhodnutá, že přijde na kloub tomu, co tato hůlka skutečně dělá.

Jakmile se viděla se Severusem všimla si, že má radost a že se také nemůže dočkat nového školního roku a jeho nadšení stoupalo, čím více se blížil Den D.

Den D:

Lily s rodiči a Petúnii stáli na nástupišti devět a třičtvrtě. Severus stál opodál a jen zíral na čtyř člennou rodinu Evansových nedaleko od něj. Obě děvčata staly kousek od rodičů. Lily vypadala, že se obhajuje před svou sestrou. Severus nastražil uši, aby slyšel co Lily říká „...Je mi to lito, Tuney, je mi to lito! Poslouchej-" chytla sestřinu ruku a pevně ji držela, ačkoliv se ji Petunie snažila z jejího sevření vyprostit. „možná, když jsem tam-ne, poslouchej Tuney! Možná, když jsem se tam dostala, budu moct jít za profesorem Brumbálem a přesvědčit ho, aby změnil názor!" „Já-nechci-jít! řekla Petunie a odtáhla ruku ze sestřina dosahu. „Ty si myslíš, že chci do nějakého blbého hradu a učit se .... myslíš, že chci byt-p-podivín?" Lilyiny oči se naplnily slzami, když se Petunii podařilo osvobodit svou ruku. „Je hrozné říkat něco takového." „To tam jedeš." řekla Petunie, jako by si to vychutnávala. „Do speciální školy pro podivíny. Ty a ten Snape...podivíni, to jste. Jste odstraněni od normálních lidi. Je to pro naši bezpečnost!"

Lily se podívala na rodiče, kteří se rozhlíželi po nástupišti a vypadali, že se baví. Pak se podívala zpět na svou sestru. Její hlas byl nízký a zuřivý. „Nemyslela sis, že to byla tak podivná škola, když jsi psala řediteli, a žebrala, aby tě přijal." Petunie zrudla. „Žebrala? Já nežebrala!" „Viděla jsem jeho odpověď, byl velmi milý." „Neměla jsi to čist-" zašeptala Petunie. „To bylo moje soukromé. Jak jsi mohla?!"

Lily se prozradila tím, že pohlédla na Snapea stojícího opodál. Petunie zalapala po dechu. „Ten kluk to našel! Ty a ten kluk jste se vplížili do mého pokoje!" „Nevplížili" teď se Lily bránila. „Severus viděl tu obálku a nemohl uvěřit, že mudla kontaktovala Bradavice, to je vše! Říkal, že na poště musí pracovat tajný čaroděj, který se stará o-" „Čarodějové zřejmě strkají své nosy všude!" řekla Petunie. Nyní byla stejně bledá, jako byla předtím ruda. „Divná!" prskla na svou sestru a vrátila se zpět k rodičům...

Lily byla teď opravdu zklamaná. Zklamaná ze sebe, že neodolala pokušení udělat malé dívence radost a bez zamyšlení kouzlila. Teď už bylo pozdě něco měnit. Lily stejně, jako ostatní jejího druhu cítila časové proudy a ty teď vypovídali o jediném: Lily Evans je nedílnou součástí dění tady na Zemi a její zmizení by vedlo k zničení pevného bodu v čase. Pevné body v čase se ale nesmí měnit a tak jí nezbývalo nic jiného než Petuniino chování přetrpět a vydržet alespoň do chvíle než nastane ten pevný bod v čase, nebo než vymyslí, jak se z této patálie dostat. Ale prozatím má toho ještě tolik co objevovat.

Autorské poznámky:

Ahoj :) Jsem zase tu s novou kapitolkou. Jak se líbila? Doufám, že mi i tentokrát prominete ty chybičky. Samozřejmě se toho pokusím zbavit při průběžných korekcích, ale může se stát, že si nějaké nevšimnu. Proto mi klidně napište do komentářů – na inteligentní a slušnou kritiku je místo vždycky.

Aktuálně: 12. 10. 2021 prošla kapitola velkou korekcí –i děje