Another Dursley

|56|

"Já se na to můžu vy-"

"Slovník" ani jsem nezvedla pohled a nadále psala svoji esej.

Byla jsem s Agnes v knihovně. Zatímco já se snažila napsat svou esej, ona se snažila se naučit vše do Obrany proti černé magii. Vůbec jí to nešlo, díky tomu se rozčilovala.

"To je tak stupidní" stiskla k sobě víčka, vložila si hlavu do dlaní a potichu se snažila si opakovat učivo.

Zasmála jsem se, ale i mně to dnes nešlo. Nemohla jsem si pomoci, musela jsem pořád myslet na to, co se stalo v umývárnách s Dracem. Co se mu přes prázdniny stalo? Je pravda, že poslední dobou to vše bylo těžké a navíc jeho otce zatkli, přesto jsem na to nemohla přijít.

"Haloooo" párkrát jsem rychle zamrkala a podívala se na svou kamarádku, která měla na tváři zvláštní výraz. "Posloucháš mě? Říkala jsem, jestli už nechceš jít."

"Uhm jo jistě" nikomu jsem neřekla, co se stalo. Mám pocit, že by to nebylo správně. Zatím se mi neozval, doufala jsem, že by se mi svěřil, ale nestalo se tak. Rozhodně ho nechci nutit. "Už s tím dnes stejně nic neudělám"

Obě jsme si posbíraly věci a odešly z místnosti.

**
"Děláš si legraci?" povzdechla jsem si, když jsem upadla k zemi.

"Jejda to je mi líto" ozval se falešně ustaraný hlas Pansy Parkinsonové. "Věř, že by mě ani nenapadlo tě podkopnout" měla jsem chuť vstát a pořádně jí vrazit, což jsem ihned zavrhla.

"To je v pořádku" usmála jsem se a snažila se posbírat své věci. Nikdo mi to, ale neulehčil díky tomu, že po chodbě chodila spousta studentů, kteří dělali, jako by mě neviděli.

"Sakra"

"Ahoj, dlouho jsme spolu nemluvili" otočila jsem se a pohlédla do tváře svého bratrance.

"Harry" byla to pravda. Nemluvili jsme spolu hodně dlouho, což mi bylo líto, přece jenom byl má rodina.

"Chtěl jsem s tebou o něčem mluvit" začal šeptat.

"O co jde?" úsměv z mé tváře zmizel a nahradil ho ustaraný výraz.

"Pojď se mnou" podal mi zbytek věcí.

Šli jsme dlouhými chodbami. Netušila jsem, kam jdeme, ale jen jsem následovala Harryho, který se ani na chvíli nezastavil.

Nakonec jsme došli do prázdné chodby. Opřel se o stěnu a pro jistotu se ještě rozhlédl kolem sebe.

"Jde o Malfoye" vydechl. Překvapeně jsem vykulila oči. Věděl snad o našem setkání? Nechtěla jsem, aby to někdo věděl.

"Dobře... Uhm... Co je s ním. Nemám ponětí, proč se mnou chceš o něm mluvit" začal jsem být nervózní.

"Já-já si myslím, že se přidal-" přejel si dlaní přes obličej. "Myslím, že je jedním z nich."

"Z nich?" nechápala jsem.

"Smrtijedů. Myslím si, že je jedním ze smrtijedů."

Prázdniny se hodně rychle krátí 😅 Těšíte se do školy? ❤

S láskou Katt 👑