Zavřela jsem dveře do své ložnice, ujistila se, že tady nikdo není a setřela si slzy s mých tváří. Měla jsem chuť zalést si do postele a už nikdy nevylézt.
To bohužel nebylo možné, kvůli mému setkání s Agnes.
Rozešla jsem se k malému zrcátku na nočním stolku a snažila jsem se nějak upravit. Nechtěla jsem vysvětlovat, co se stalo.
"Kde jsi? Čekám už..." s těmito slovy, vtrhla Agnes do mého pokoje,ale zarazila se, když si všimla mých zarudlých očí od pláče. "Co se stalo?"
"Ale nic" mávla jsem nad tím rukou, ale ona to nechtěla nechat jen tak.
"No něco se zjevně stalo" posadila se na kraj mé postele a čekala. Povzdechla jsem si nad její tvrdohlavostí.
*flashback*
Zmijozelský chlapec se rozhlédl kolem sebe, ale nakonec kývl na pozdrav.
"Omlouvám se, jak jsem po tobě skočila minulý rok." lehce jsem se usmála.
Znova přikývl a odešel.
Povzdechla jsem si a chystala se odejít do své společenské místnosti, když mě zastavil pár, který jsem dlouho nepotkala.
"Ahoj, Rose" Vivien mi zabránila v tom, abych prošla dál.
"Co potřebuješ?" snažila jsem se znít klidně, ale pochybuji, že mi to vyšlo.
"Všichni už ví, že se vrátil" došlo mi o kom mluví. "a být tebou, tak si dávám pozor. Nemá rád mudlovské šmejdky" odfrkla si. "Nebudu se divit, až tě někdo zabije"
*end of flashback*
"Je to pitomá bě-" naznačila jsem jí, že nemá pokračovat, což pochopila. "Nic se nestane, Rose, dokud jsi v Bradavicích, jsi v pořádku."
Rose to teď nebude mít lehké. Myslíte že se to zlepší? 😅
S láskou Katt 👑
ČTEŠ
Another Dursley
FanfictionRose Dursley je normální dívka, která žije svůj život se svou rodinou. Jenže se brzy stane něco, co jí změní její svět od základů.
