Hailey se zdá, že pro ni život nepřipravil nic dobrého. Po tom všem trápení, ubližování a smutku, co už zažila, může doufat jen v to, že přijede princ na bílém koni, který ji z té zakleté komnaty vysvobodí.
Otázkou však je, jestli to bude právě Just...
Ráno jsem se probudila celá polámaná a úplně vyčerpaná, jelikož jsem spala jen tři hodiny. Jediné štěstí je, že dnes mám být v práci až na osmou.
Vstala jsem opatrně z postele, protože mě bolel opravdu každý pohyb. Otec si na mě dnes v noci totiž počkal a ve tři hodiny ráno, když jsem se vrátila domů, mě zbil jak psa. Ale vždy si dává hodně pozor, aby mě neuhodil na viditelné místo, takže modřiny mám hlavně na břiše, stehnech a na rukou. Občas se neudrží a uhodí mě do obličeje, ale to má jistotu, že si to zakryju make-upem, protože ví, že bych s tím nevyšla ani na zahradu.
Moje první kroky mířily do koupelny, kde jsem se pečlivě umyla a provedla mou každodenní rutinu. Vyčištění zubů, pleti a nanesení, dnes jen lehkého make-upu, jelikož modřinka na mém obličeji není už skoro vidět.
Několik minut jsem strávila u mého šatníku, protože jsem si potřebovala vybrat oblečení, které bude pohodlné a zároveň pěkné na dnešní odpolední schůzku s Justinem.
Nakonec jsem si vybrala obyčejné černé tílko, modré jeansy a dole u dveří jsem to doplnila béžovou bundou a obula si černé tenisky. Popadla jsem kabelku a rychle vyklouzla z domu.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Otec ještě naštěstí spal, jelikož po tom, co mě zbil jsem slyšela cinkání flašek, takže určitě zase chlastal a šel spát ve velmi pozdních ranních hodinách.
Cestou jsem si koupila kávu, bez které bych dnešní den asi nezvládla, a malý dortík jako snídani.
Když jsem přišla do práce, Becky tu už pobíhala a obsluhovala hosty. Bylo tu už celkem dost lidí, hlavně na snídaně, takže měla co dělat. Šla jsem rovnou do šatny, kde jsem se převlékla do pracovní uniformy a vydala se Becky pomáhat.
"Přišla jsi pozdě. O dost pozdě," zahlédla na mě nepříjemným pohledem, když jsem přišla k ní za bar.
"V sobotu vždycky chodím až na osmou a mám směnu jen do pěti," osvěžila jsem jí paměť.
"Jen dnes musím končit už o půl třetí. S Alexandrou to mám domluvené, kdybys chtěla mít nějaké připomínky," Alexandra je naše šéfová a při cestě sem jsem jí psala zprávu, že dnes potřebuju odejít dříve, s čímž neměla problém, jelikož mě má za velmi spolehlivou a pracovitou baristku.
"A kam jako jdeš, že musíš končit o dvě a půl hodiny dříve?" přišla mi jako moje mladší drzá a oprásklá sestra, kterou sice nemám, ale Becky tu roli zvládala bravurně.
Chvíli jsem přemýšlela, co jí odpovědět. Nic jí po tom není, ale nějak jsem se měla potřebu pochlubit. Toužila jsem vidět její výraz. Ta reakce bude určitě k nezaplacení.
"Jdu ven s Justinem Bieberem," řekla jsem jakoby nic a tvořila medvídka v pěně na lattéčku.
"Jako s tím sexy modelem?" řekla pobaveně a zároveň nevěřícně.
Pouze jsem přikývla.
"Tak to se ti možná zdál jen nějaký sen. Co by s tebou jako dělal? S tebou," vysmívala se mi. Protočila jsem nad ní panenky. Však ona bude koukat až si sem pro mě přijde.
Teda alespoň jsem to tak z naší neúplné domluvy pochopila, že mě tu vyzvedne a pak někam půjdeme. Ovšem, jestli vůbec přijde. Začala jsem o tom celém pochybovat. Vždyť mi nedal ani číslo, nestanovil žádný čas, nic. A navíc byl trochu opilý, takže na to mohl úplně zapomenout.
Zahnala jsem tyto myšlenky a jen doufala, že se tu o půl třetí objeví.
**
Směna mi utekla kupodivu hodně rychle a za pět minut půl třetí už jsem se v šatně převlékala do oblečení, které jsem si ráno vybrala.
"Sluší ti to. Teď ještě, abys přišel, co," podívala se na mě posměšně Becky, když jsem si sedla na židli k baru a čekala. Její řeči jsem ignorovala a sledovala ručičku na hodinách, která už se blížila ke třetí hodině.
Po hodině a něco čekání, kdy už hodiny ukazovaly čtyři hodin, si Becky opět musela rýpnout.
"Ten sen musel být vážně hodně živý, když už tu čekáš přes hodinu. Za chvíli to budou už skoro dvě," uchechtla se.
"Radši se věnuj svým hostům," zavrčela jsem na ni a odběhla si na záchod.
Mělo mi to dojít už ten večer, že z toho nic nebude. Jak by mohl jít ten nejslavnější a nejkrásnější člověk ven, s osobou jako jsem já. Úplně obyčejná a podprůměrná holka, která má život úplně v prdeli.
Povzdechla jsem si a vrátila se zpátky k mé nedopité kávě, kterou jsem si tu udělala mezitím nekonečným čekáním. Avšak jednou jsem ho musela ukončit, takže jsem to dopila a přesně o půl páté opustila kavárnu.
Justin
Když jsem nasedal do mého červeného Lamborghini, abych dojel vyzvednout Hailey, bylo za pět minut půl páté, což bylo skvělé, protože končí až v pět.
Nikdy jsem neměl tak dobrý čas, když jsem měl nějakou schůzku. Vždycky chodím pozdě a to snad úplně všude, takže se divím, že zrovna kvůli Hailey jedu na čas. Ale tak nechci se hned na první přátelské schůzce ukázat ve špatném světle.
Za pár minut jsem už parkoval před kavárnou, kde pracuje a dokonce jsem tu byl ještě dřív, než by jí měla končit směna.
Vešel jsem dovnitř, ale nikde ji neviděl. Asi se zrovna převlékala nebo něco. Sedl jsem si k baru a všiml si, jak na mě jedna brunetka u kávovaru zírala. Pokroutil jsem nad tím hlavou a zatím si četl dnešní nabídku. Ale tak pochybuji, že by Hailey měla chuť na kafe, když s ním pracovala celý den, takže jsem si vybral jen pro sebe a čekal, než se mě ta bruneta rozhodne obsloužit.
"Hej, mohl bych si objednat?" mávl jsem na ni asi po pěti minutách, co na mě pořád zírala.
"Jasně, že jo," přicupitala ke mně s úšklebkem na tváři. Hádal jsem, že moc dobře věděla, kdo jsem.
"Dal bych si jedno velký americano s mlékem a ještě mám takový dotaz," zapsala si to a hned kývla hlavou, s jiskřičkami v očích, na znamení ať mluvím.
"Myslíš, že Hailey bude mít chuť na kafe po celém tom dni? Víš, že bych ji taky jedno vzal," musel jsem se poradit. Přece Hailey alespoň trochu musí znát, když tu s ní pracuje.
"Určitě jo, ale ona už tu není," zamračil jsem se nad jejími slovy. Vždyť jsme se domlouvali, že až v pět v práci skončí, tak ji tu vyzvednu a ukáže mi normální život.
"Jak jako není?" nechápavě jsem se zeptal. Napadlo mě, že jí třeba mohlo být z toho včerejška špatně, protože byla docela opilá, a tak zůstala doma. Nebo se na mě prostě vysrala.
"No, o půl třetí odešla se slovy, že má s nějakým..ehm, Gilbertem, naplánovanou nezávaznou noc, tak se musí připravit," uchechtla se bruneta. Gilbert. Pěkně hnusný jméno.
"Aha," odpověděl jsem neutrálně, ale uvnitř mě se pral vztek se smutkem. Myslel jsem si a byl jsem přesvědčen, že Hailey je jiná. Ale jedna hodina, co jsme se spolu bavili, očividně nestačila na dostatečné seznámení a vytvoření si kladného názoru na toho druhého.
Dobře. Já jsem zrovna nebyl ten, kdo by ji měl co vyčítat, protože sám šukám děvky v baru, ale s ní jsem se cítil tak dobře, že bych toho kvůli ní i nechal. I kdybychom byli jen přátelé, nechal bych toho.
Položil jsem na bar peníze, aniž bych stihl dostat tu kávu a odešel z kavárny, kam hodně dlouho nevkročím, jen abych ji nemusel potkat.
***
Pěkně se nám to zamotalo. Jak si myslíte, že to bude pokračovat?😄
