*Z pohledu Viktorie*
,,Marku? Co je co se stalo?!‘‘, zeptala jsem se vyděšeně, když se z telefonu nic neozívalo. ,,Nic. Vše je v pořádku já jen…‘‘ řekl a posmrkl. A teď mi došlo, že je dojatý. ,,Tak co? Mluv ale…‘‘ řekla jsem se smíchem. ,,Máš bratra. Ethana‘‘ řekl a já jsem se šťastně pousmála. ,,No nic, jdu za tvojí mámou. Fotku ti pošlu, co nejdřív‘‘ řekl Mark a zavěsil.
,, Tak co? Už je to na světě?‘‘ zeptala se mě Elysandra s Carlenou dvojhlasně (tanečnice). ,, Tak je to malý bráška Ethan.‘‘ řekla jsem a všichni začali radostně řvát. ,, Co se tu děje?‘‘ zeptal se Justin, který zrovna došel do šatny. ,,Mám brášku.‘‘ ,,Viktorie, to je úžasné.‘‘ řekl Justin a objal mě. ,,Máte 10 minut. Už je to tam plné.‘‘ řekl někdo ze zákulisí. Rychle jsme se dochystali a vyrazili jsme do zákulisí. Zpoza závěsů jsem opět viděla ty tváře křičích, plačících a natěšených fanoušků. Musela jsem se pousmát. A když jsem o pár sekund později vstoupila na podium, cítila jsem tu energii, kterou beliebers Justinovi dávají. Všichni, co jsme byli na tom podiu ( včetně Justina) jsme byli s těmi fanoušky propojení. Dávali jsme si energii navzájem a to na tom bylo to nejkrásnější. A prožívat se všemi ty stejné emoce, bylo ještě hezčí. Bylo to, jako být součástí jedné velké rodiny…
Když měl koncert končit, Justin nás všechny překvapil. ,,Chcete ještě jednu písničku?‘‘ zeptal se a z davu se ozvaly jen hlasité výkřiky. Justin se usmál a řekl: ,, Ale budete zpívat semnou jo? Dobře, tohle chci věnovat jedné osobě, pro kterou jsem ji taky napsal. S ní jsem začal svět vnímat jinak. Díky Viktorie‘‘ řekl, usmál se a podíval se na mě do zákulisí. Já jsem se jen usmála. Začala hrát písnička Nothing Like Us a jelikož na to choreogrefie nebyla tak jsme všichni byli v zákulisí. ,,Pojďte!‘‘ řekl najednou Nick a šel na podium a ostatní se začali přidávat. Všichni jsme si stoupli okolo Justina do půlkruhu a drželi se za ruce a pohupovali jsme se do rytmu. Bylo to krásné! Občas i Justin přestal zpívat a zpívali jen beliebers. Nedokážu si představit, že už nám zbývá jen pár zemí a turné bude končit. Teď jsme někde za půlkou, strašně rychle to uteklo…
*Z pohledu Justina*
Když skončil koncert Viktorie si mě odchytila v zákulisí a začala mě líbat. ,,Děkuju‘‘ řekla potom. ,,No tak vy hrdličky pojďte musíme jít oslavit toho malého!‘‘ zavolal na nás Nick a my se šly do šatny převléct.
‚,Tak na malého Ethana!‘‘ řekl jsem a všichni jsme si připili. Seděli jsme v klubu, který byl skoro přeplněný. Tancovali jsme, povídali si, smáli se, fotili se a od toho přípitku jsme do sebe házeli jednoho panáka za druhým.
http://media.tumblr.com/06c3310166540af4fea871f39b1d20d4/tumblr_inline_mo6ie2DV4P1qz4rgp.gif
Potom se nám Viktorie snažila ukázat fotk utoho malého, co ji poslal Mark, ale bohužel ani ona si to pořádně neprohlídla, kvůli tomu kolik jsme toho vypili. ,,Myslím, že už půjdu na hotel není mi dobře.‘‘ řekla Viktorie. ,,My půjdem s tebou‘‘ řekla Kaili a spolu s Elysandrou a Carlenou vstali. Ostatní dvě zbylé tanečnice tam s námi zůstali. ,, Jseš si jistá, že nemám jít s tebou?‘‘, zeptal jsem se pro jistotu. ,,Ne! Já to zvládnu., jen na tohle nejsem zvyklá víš jak.‘‘ řekla Viktorie a málem upadla. Naštěstí jsem ji v čas podžel. Rozloučili jsme se a holky odešli do hotelu.
A víc si z toho večera nepamatuju. Probudil jsem se ráno v cizím pokoji a na stole byl tác se snídaní. Protřel jsem si oči, abych se pořádně porozhlídnul, co je to za pokoj. Ale někdo vyšel z koupelny. Viděl jsem zamlženě, takže jsme nepoznal kdo to je. Asi až po dvou minutách se mi ulevilo, protože to byla Viktorie. ,, Dobré ráno‘‘ řekla se smíchem, přišla za mnou do postele a dala mi pusu. ,,Co tady dělám?‘‘ zeptal jsem se. ,, Večer jsi mi bušil na dveře, že tu chceš být semnou, že máš o mě strach, tak jsem tě tu nechala ať tu přespíš. Konec konců, budem si muset zvykat ne? Až se vrátíme, budu se vedle tebe budit každé ráno. Ale spoň v to doufám.‘‘ odpověděla. ,, Taky v to doufám‘‘ usmál jsem se a podíval jsem se na tác s jídlem. ,, Ohm, jo tohle. Byla jsem dole a vzala jsme nám snídani sem, protože hádám, že nejsi zrovna fit.‘‘ ,,Děkuju zlato‘‘ řekl jsem a Viktorie podala tác a začali jsme jíst.
Dneska jsem naposledy v Číně a potom mířímě do Austrálie, takže nebyl problém, když jsme celý den s Viktoriií zůstali v posteli. Jen jsme se tak povalovali a přemýšleli jsme nad naší budoucností. K večeru jsme zapli zprávy a dívali se. Znepokojila mě však jedna věc…
أنت تقرأ
HATE OR LOVE 2: Different World
قصص الهواةPokračování prvního příběhu Hate Or Love? Není jednoduché přeměnit nenávist v lásku... Bude vše při starém nebo nastane až příliš mnoho změn? Rozhovory, focení, ztráta soukromí...Nebude to tak lehké, jak si mysleli. Změní tentokrát bolest Viktorii...
