Our cause. [Detroit ff]

první.

"Nemůžu spát," šeptl jemný hlas, čistý jako studánka. Markus otevřel oči. Chvíli trvalo, než si zvyknul na tmu. "Spinkej," zamumlal, otočil se k němu a obejmul ho. Naskytl se mu tak pohled na ledově modré oči, které byly vidět díky záři spánkového čipu. Tolik je miloval. Musel se pousmát. "Markusi, měl jsem špatný sen," špitl znovu. "Jsem tady s tebou. Nemusíš mít strach." Markus si přitiskl blonďáka k hrudi a ten mu vděčně oddechoval do ucha.

Markuse probudil Simonův hlas znovu, tentokrát však ze spaní. "Ne, prosím..." bránil se Simon svému snu. Byl celý zpocený. "Pššt," pohladil ho Markus. Simon se trhnutím probudil. "Já... zase ten sen, já už nechci!" Rychle se posadil a zhluboka dýchal. Markus o něho měl starost. Rozhodl se ale, že se ho zeptá, až se trochu uklidní. Místo toho se otázal na studenou vodu z kohoutku. Simon vděčně přikývl, stále v sedě.
Markus došel do kuchyně pro sklenici a pustil vodu, kterou chvíli nechal odtéct. Snažil se však co nejrychleji, aby mu blonďatý android neusnul.

Simon se naklonil k Markusovi a dlouze se napil donesené vody. "Děkuju," usmál se. Jeho úsměv ale opadl hned, jak si vzpomněl na svůj sen. "Byla tam revoluce... a ty v kaluži thiria," posmutněl. "Dneska už neusnu."
"Tak mi něco povídej," pohladil ho Markus po vlasech a věnoval mu do nich jemný polibek. Simon si sedl do tureckého sedu. "Co bys chtěl slyšet?" Markus vztyčil prst. "Třeba... mi pověz, co sis o mně myslel úplně poprvé." Ušklíbl se a čekal na Simonovu reakci. Ten se usmál a na několik vteřin zasnil. "To je lehký, přišels do Jericha jako zhrzený tulák. Co jsem si o tobě asi tak mohl myslet?" vyplázl na Markuse jazyk. Ten zkřížil ruce na prsou. "No, to si poslechnu."
"V tom mokrém tričku jsi byl sexy. Víš, proč jsem tě přivítal já? První dojem dělá nejvíc a přivítání bylo vždy to jediné, u čeho jsem nepůsobil jako šedá myška." Markus se usmál a pohladil Simonovu tvář. "Líbil ses mi už od začátku," dokončil. "Teď ty."
Markus se nadechl. "Byls tiché a nevinné stvoření, které se navenek snažilo působit statečně a silně. A ty takový jsi, lásko. Vím to moc dobře. Jenže jsi takový uvnitř a to hraní si na drsňáka ti šlo tak mizerně, žes to nakonec vzdal." Simon Markuse shodil na záda a začal ho lechtat. "Simone! Zas tolik jsem toho ne-ře-kl!" Simon věděl, že si Markus dělá víceméně legraci, ale rozhodl se Markuse potrápit. Ten se smíchem div neudusil. Chytal se za břicho a smál se, dokud Simon nenahmátl jeho ruku a dlouze Markuse políbil. Markus mu to oplatil něžným polibkem, při kterém pootevřel pusu a to donutilo Simona slabě zasténat. Markus se pousmál a dostal Simona pod sebe. Hleděli si navzájem do očí, oba fascinováni krásou toho druhého. Když se Markus k Simonovi opět přibližoval, Simon se usmál.

"Takové noci bychom měli mít častěji."