Cigarettes |Yoonmin|

0.

Opřený o zeď a vdechující kouř z cigarety jsem čekal na autobus.

Nikde nikdo, ostatně jako každé ráno. Vzal jsem si mobil se sluchátky a zapnul písničky.

Trvalo to jen pár minut a já viděl přijíždějící autobus, který mě odveze do té nejnudnější budovy, jakou znám.

V autobuse jsem byl jako obvykle sám. Jediné zvuky, které zde člověk slyšel, byly kapky deště narážející do autobusu.

Cesta se zdála nekonečná, byl jsem ospalý a znuděný. Člověk by si řekl, že mu pomůžou sluchátka, ale v tomhle případě to neplatilo.

Koukal jsem se z okna a sledoval rozmazané budovy. V tom autobus zastavil a já si uvědomil, že jsem opět zde, před školou.

Vyšel jsem z autobusu, když v tom mi někdo zaklepal na rameno.

,,Nemáš cigaretu?" zeptal se stříbrnovlasý chlapec s úsměvem na tváři.

,,Hm" odvětil jsem prostě a bez zájmu s ním mluvit, dokud jsem se na něj nepodíval.

Okamžitě mě zaujal. V jeho kaštanové hnědých očích jsem spatřil záblesk nervozity. Vlasy měl stříbrné a perfektně upravené. Tělo bylo zahaleno v bílé mikině a černých roztrhaných džínech.

Chtěl jsem ho, teď hned a já vždy dostávám to, co chci.