Mladá dívka...téměř ještě vlče, žije se svojí smečkou v hlubokém lese. Dodržuje pravidla a učí se všem dovednostem jakým by měla umět jako vlk. Je šťastná a nejraději by na svém životě nic neměnila....
Jenomže osud ji ač v mladém věku připravil mnoh...
Slyšela jsem volání svého jména. Tak nějak jsem věděla že to na mě volá má vlčice ale nerozuměla jsem proč. Zatím se mnou nikdy moc kontakt nenavazovala. Srdce mi tlouklo nadměrnou rychlostí až to bolelo, a cítila jsem obrovský tlak v podbříšku. Byl to zvláštní pocit. Nebyla jsem si jistá jestli spím nebo jsem vzhůru.
Byla jsem ve své vlčí podobě a běžela jsem lesem. Někoho jsem pronásledovala ale nevěděla jsem koho. Byl moc rychlí a velký. Nebyla to žádná kořist. Kořist jsem byla spíš já ale ta která ho loví. Vše bylo úplně naopak.
Ten velký se pak najednou zastavil, a já věděla že je se mnou konec. Naposledy jsem viděla dvě velké jasně zelené oči v nichž se zrcadlili borovice a můj vyděšený a lidský obličej.
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
