Lyžák (mlbff)

Miluji tebe

Bylo ticho. Adrien řekl: ,,měli by jsme jet..." a potom bylo zase ticho. Při stání ve frontě: bylo ticho. Při sjíždění svahu: ticho. Na obědě: ticho. Na odpoledním lyžování: ticho. Vypadalo to, že Marinette teď o ničem nechtěla mluvit a Adrien to respektoval. Přeci jen, za dopoledne toho dne si oba vyznali lásku a největší věc tu odehrálo jen jedno Marinettino slovo... "trefa". Ve chvíli, když Adrien nebyl v dohledu a opravdu začala panikařit, uvědomila si, co pro ni znamená. Když skončilo odpolední lyžování, Marinette při cestě na schodech nahoru do pokoje Adrien chytl zezadu za ruku. ,,Dneska večer buď v té části lesa, kam jsme předtím utekli řediteli. Prosím" zašeptal a Marinette se zarazila, zrudla a tiše kývla. Potom si šli oba vlastní cestou. Když přišla Marinette do pokoje, Alya tam ještě nebyla, tak si sedla na své oblíbené místečko na okenním parapetu a dívala se ven na prudké sněžení, které se teď spustilo. O chvíli později vešla Alya do pokoje. ,,Čau kočko! Štěstí, že jsme tu válnici nechytili na svahu, co? Já jsem- ... Hej... Marinette. Děje se něco?" řekla a všimla si, že Marinette tiše pozoruje sníh na okenním parapetě. ,,Nic Alyo" otočila se Marinette na svou kamarádku a pokusila se o úsměv. ,,Hej vážně, co se děje?! Poznám, když ti něco je. OHHHHHH za to může AGRESTE?! Mám mu dát do držky?! Jednou, nebo dvakrát?! Spíš víckrát! HMMMM-?". ,,To je v pohodě Alyo, kdyžtak mu dám do držky sama" zasmála se Marinette. ,,Jak myslíš" pokročila rameny a šla se vysléct ze zimního. Do večera vše probíhalo normálně... Volno, rozkaz, program. Když začínala diskotéka, uviděla Marinette Adriena, jak vychází ze společenské místnosti. Rozhodla se, že už je čas a tak vstala z křesílka a chtěla vykročit vpřed. ,,Marinette! Ty už zase odcházíš?!" zeptala se zklamaně Alya a chytla Marinette za ruku. ,,Promiň Alyo. Možná příště-". ,,Zase příště! A co teď? Co pořád máš? Co je důležitějšího, než se bavit s kamarády?!". ,,Hodně věcí Alyo!" vyhrkla Marinette, vytrhla se z jejího sevření a otočila se k ní. Viděla, jak jí to vyrazilo dech a možná viděla záblesk slz. Nechtěla jsem, ať si to vezme špatně, přeci jen jsou opravdu důležitější věci. Možná ne úplně tento případ, ale jsou. ,,Fajn! Je mi jedno kam si jdeš, užij si to tam!" křikla Alya a odešla na parket. Proč já tu tento rok všem lámu srdce... Pomyslela si Marinette a rozešla se k východu. Alya se na ni při tom ještě jednou smutně otočila.
Marientte na sebe natáhla červený kabát a nenápadně se vyplížila z hotelu (neměla zájem sjíždět z balkónu po zmrzlé pouliční lampě). Z válnice bylo jemné sněžení a všude kolem byly metry sněhu. Marinette se vydala k lesu a sem tam zapadla. ,,Za*ranej sníh... Když jsem se na něj dívala z tepla hotelu, byl mnohem hezčí" zamrmlala si Marinette a vyronila svou nohu ze závěje sněhu. Podívala se před sebe, vydechla a od pusy jí kvůli zimě šla pára. Stál tam Adrien, zády k ní. Díval se k nebi a korunám stromů. Nastala chvíle ticha. Oba tam jen tak stáli. Po chvilce se Adrien otočil a podíval se na Marinette. Ta zrudla a chvíle ticha pokračovala ve větší podobě. ,,Chtěl... jsi se mnou o něčem mluvit?" přerušila Marinette ticho. Stáli asi pět metrů od sebe a dívali se na sebe. ,,Myslím si, že oba víme o čem". Odkdy je tak vážný? Marinette chvíli nic neříkala, dokud se Adrien neusmál. To jí vyrazilo dech. ,,Víš, že tě miluji, že ano?" s těmi jeho slovy se Adrien přiblížil do vzdálenosti jednoho metru. Marinette chtěla udělat krok zpátky, ale zakopla a spadla do sněhu. Adrien k ní přišel, klekl si a podal jí ruku. Marinette ji po chvíli přijmula a stoupla si s ním. Potom tu stáli přímo u sebe a drželi se za ruku. Marinette chvíli nevěděla, co odpovědět, ale jeho úsměv jí napověděl. ,,Jestli ty, to nevím. Co vím je to, že já miluji tebe" řekla Marinette a mírně se pousmála. Adrien však okamžitě zareagoval, přitáhl ji k sobě a políbil ji. Marinette se na chvíli vyrazil dech a vytřeštila oči, potom se však poddala a obmotala se kolem jeho krku. ,,Stačí ti to, jako odpověď?" usmál se jí Adrien do obličeje. Marinette kývla a zasmála se. ,,Víš na co je čas?" řekl Adrien. Marinette chvíli nevěděla, Adrien si potom odstoupil a nastavil před sebe pěst. Marinette se zasmála a ťukla si s ním. ,,Pecka!" řekli oba.
Poznámka autorky: já vím, že jste si mysleli, že je čas na sex vy perverzní chuligáni! :D. Ta dnešní mládež tyvole.
O chvíli později spolu proklouzli do hotelu a potom do Marinettina pokoje. Tam se to malinko zvrhlo, když se začali líbat na zdi a potom na posteli. Mohlo z toho být něco mnohem víc, ale zničehonic se ozvalo vrzání dveří... ,,Tak toto je důležitější, než trávit čas s kamarády?"