Zranění

3.2K 234 63
                                    

,,To je sice moc pěkný, ale jiná možnost by nebyla?" zasmál se blonďák. ,,Chceš radši vrazit do jedle? No já ti v tom bránit nebudu" pokrčila rameny Marinette a dál se nepřítomně dívala do lesa. ,,Jsi tak paličatá" zakroutil Adrien očima, stále s úsměvem a mírným červenáním na tváři. ,,A ty zase smrdíš, s tím už nic nenaděláš" řekla Marinette a nepřítomně se na snowboardu zvedla. ,,Mari.. to zabolelo" řekl a ironicky se chytl za srdce. ,,Neříkej mi Mari! Jdi mi z očí! Vůbec tu nemáš být!!" vykřikla Marinette a chtěla se rozjet. Když pomalu nabírala rychlost, Adrienova ruka ji chytla. Vzdechla si. A potom kdo je tu paličatej, Agreste.. Pomyslela si a zastavila. Mohla by sice využít toho, že ji Adrien drží za ruku, rozjet se co nejrychleji a rozbít mu hlavu o nějaký ten strom, ale nechtěla by být obviněna z vraždy.. Navíc chudák stromeček! ,,Co chceš?" řekla po chvíli ticha. Koukala se do země a zhluboka dýchala, aby zase neztratila nervy. ,,Učit" řekl Adrien, stále držel Marinette za ruku a rychle dýchal. Ze zimy oboum z pusy vycházela pára. Marinette si povzdechla a vykroutila se z Adrienového sevření. ,,Sundej si ten snowboard z noh.. Nejdřív si musíme něco zjistit" řekla. Adrien nic nenamítal jakože si ho teď nasadil, ale naopak si ho poslušně a mlčky oddělal. Sedíc ve sněhu, Adrien zdvihl hlavu na Marinette s výrazem: a teď? ,,Stoupni si" řekla chladně Marinette, jakoby mu četla myšlenky. Bez jediného slova si Adrien stoupl. Potom ho vší silou Marinette žďuchla do zad a Adrien hodil tlamu dolů z kopce. ,,AU!! Za co to sakra bylo?!!" křikl Adrien, hladil se po své blonďaté hlavě a zvedl tvář ze země. Měl plnou tlamu sněhu. ,,Takže levou.. Potřebuji vědět, jakou nohu budeš mít na snowboardu vpředu ty troubo.. Dobrovolně bych se tě nedotkla" odfrkla si Marinette a podala Adrienovi ruku. ,,Nedotkla a právě mi podáváš pomocnou ruku? Dost mi nahráváš do karet víš to? A sereš si do huby" zašklebil se. ,,Tak moc si nevěř.. Kolem jela učitelka" odfrkla si Marinette se znatelným smíchem v hlase. Odvrátila hlavu a pomohla Adrienovi se zvednout. ,,Teď si běž zase nasadit snowboard" řekla Marinette a Adrien opět mlčky a poslušně poslechl. Marinette vlastně bavilo toho prašivce takhle komandovat. Když si Adrien i se snowboardem stoupl, Marinette si povzdechla a dala se do výuky.

,,Idiote!! Teď dej dopředu levou! LEVOU!! Sakra zabooooč... Bože.. Kolikrát ti to mám říkat? Jezdi klikatě cca jako Ztko!! Jak jsem se sem dostalaaaa...!! Zaboč ty prašivá kočko!!!" už po chvíli učení to Marinette lezlo na mozek... Musela Adriena stále držet a strávit s ním na svahu celý čas. ,,Docela mi lámeš srdíčko, ale hláška prašivá kočko se mi líbila broučínko" zasmál se Adrien a stále nezabočoval. ,,Neříkej mi broučínko trubko!! Kdybych vládla kočaklizma, zničila bych tě jako prvního! Kdybych tě dala do pitvy, stejně by z tebe nic moc nebylo.. Nemáš totiž mozek ani srdce!!" vypálila Marinette, opatrně jezdící vedle Adriena a ten už se se svým sebevědomým úšklebkem chystal vrátit úder, stále však nezabočoval a nedával pozor.. a tak vrazil do stromu, břichem do větve. ,,Wow tak teď už nemáš ani játra!"

,,To bylo fakt inteligentní smát se mi tak dlouho, že zajedeš do hlubokého sněhu, spadneš, narazíš si kotník a skončíš na tom dost možná ještě hůř než já, že?" zasmál se Adrien. Zrovna seděl na Marinettiné posteli v jejím pokoji a zavazoval jí pravou nohu. ,,Vůbec by jsi tu neměl být.." řekla Marinette a stále si zakrývala obličej. Byla celá rudá.. Připadala si tak trapně. ,,V klidu, už jsem ti říkal, že mi to učitelka dovolila.. Prej ti mám jen vzkázat že zítra nepůjdeme kvůli zraněním oba na svah.. Jenže tobě ta zdravotnice zavázala kotník tak dementně, že ti to nemůžu takhle nechat!!" řekl Adrien a když říkal poslední slova tak se vztekal, protože mu obvaz nešel zavázat. ,,Co ty o tom víš.." ,,Rozhodně víc než ta stará bába co ti to zavazovala!" ,,Bůhví co jsi mi s tím udělal! Měl jsi to nechat na odbornici!" ,,Copak si myslíš, že bych ti ten obvaz nějak sabotoval? Co když jsem ti místo obvazu dal ŠKRTIDLO?! MUHAHAHAHAHHA!!" řekl Adrien a zlomyslně se zasmál. Marinette ho jen švihla po hlavě. ,,Můžeš být ale ráda.. Tvé přání se splnilo! Ten strom do kterého jsem narazil totiž byla jedle" zasmál se mile Adrien a dál se rval s obvazy na Marinettiné noze. ,,Poslyš Agreste.. Fakt s tím břichem nic nemáš?" zeptala se Marinette ustaraně. Podívala se mu na břicho. Z trička mu vylézaly obvazy. ,,Ne, jasně že ne! Je mi fajn! Nemůžu zítra na svah, protože nemůžeš ty, to je vše!" řekl Adrien a marně se snažil zakrýt bolest. ,,Je to teď lepší, princezno?" řekl Adrien, když dovázal obvaz na Marinettiné noze a nasadil svůj nesnesitelně úchylný úsměv. ,,Drž hubu!" řekla Marinette a zase se zabořila tváří do dlaní, aby nešlo vidět jak rudne. Chvíli bylo ticho. ,,Příště začneš jezdit jen jednou nohou vpředu a ne klikatě do Ztka.. Už máme prozkoušené, že když padáš tak máš vpředu levou nohu, takže budeš jezdit jen s levou vpředu.." řekla Marinette později. ,,Počkat... Zatím jsme jezdili klikatě, takže jsi vlastně nic zjišťovat nemusela!!" ,,Um.." ,,Marinette?!" ,,Nooo?" ,,Co mi na to řekneš?!" ,,Potřebovala jsem přece výmluvu abych ti mohla praštit ksichtem do sněhu no ne?" ,,Marinette!!!"

Lyžák (mlbff)Kde žijí příběhy. Začni objevovat