Texting Shawn Mendes || CZ translate

thirteen

*Shawn's POV textování*

Shawn: Dobré ráno Aveeeeeee

Shawn: totálně random otázka, ale kdy máš narozeniny?

Ave: oh, dobré ráno, Shawne

Shawn: (:

Ave: a 10. září, ty?

Shawn: 8. srpna :)))

Ave: oh, to je za chvíli!

Shawn: jo, začínám být starý );

Shawn: Princezno, otevři dveeeeeře

Ave: SHAWNE NEŘÍKEJ MI TAK, JÁ TĚ UŠKRTÍM

Shawn: ohmůjbože KLID

Odtrhl jsem pohled od mobilu a otevřel dveře, nezamkla je.

"Co se to právě- Myslela jsem, že jsem zamykala?" řekla za kuchyňským stolem.

"Příště buď opatrná, hlupáčku, co kdybych byl vrah, hm?!" položil jsem tašku s jídlem na stůl.

"To je jídlo?!" Nadšeně vstala a začala se dívat do tašky.

Usmál jsem se. "Měl jsem hlad, tak jsem myslel, že bychom se spolu mohli najíst."

"Wow, děkuju" řekla, když jsem předstíral, že brečím. Zachichotala se a sedla si zpět naproti mně.

"Proč je tam tolik jídla?" zeptala se, když to všechno vyndala a vzala si malé hranolky, kuřecí nugetky a sprite.

"No, nevěděl jsem, co ti vzít, tak jsem prostě objednal celé menu." zasmál jsem se mezitím, co jsem si bral kolu, střední hranolky a hamburger. "Takže, řekni mi o sobě víc." Podíval jsem se na ni a ona na mě. "Co chceš vědět?" zašeptala.

"Cokoliv, prostě tě chci slyšet mluvit, abych byl upřímný" usmála se a zčervenala, což mě přinutilo se usmát taky.

"Dobře, mám nejlepší kamarádku Emmu, můžu jí říct všechno," na chvíli se zastavila, po chvíli pokračovala. "Ale bohužel se odstěhovala na Floridu," přidala smutně. "Stále si textujeme a facetimujeme, ale hrozně moc mi chybí, aspoň je šťastná. Řekla mi, že má kluka Jasona, než jsi přišel, tak jsme volali. Je dost super, ale doufám, že jí neublíží..." Pokračovala povídáním víc o sobě a jediné, co jsem mohl dělat, bylo poslouchat ji.

Miloval jsem, že když se usmála nebo zasmála, vytvořily se jí malé kruhy pod očima a ukázaly se jí ďolíčky, její rty byly tak růžové a plné, vlasy jí vždycky padaly dopředu a ona si je vždy zastrčila za ucho. Je opravdu krásná.

"Do prdele! Já zapomněla, Shawne?"  Shawne.." Avery mě vyrušila z myšlenek.

"Co je špatně?" stoupnul jsem si ve stejnou dobu jako ona.

"Zapomněla jsem, že mě má Jax za hodinu vyzvednout a já nevím, co si mám vzít na sebe."

"Um... rande?" zeptal jsem se mezitím, co šla po schodech nahoru. "Jo, dělej" zakřičela a já byl připravený se otočit a odejít, ale jsem její skoro nejlepší kamarád, takže jí musím pomoct, i kdybych nechtěl.

Šel jsem nahoru a viděl ji se dívat do její skříně a šuplíků. "Prosím, pomoz mi vybrat nějaký outfit, já si zatím dám sprchu" řekla a vzala si ručník, přinutil jsem se usmát "Jasně, ale mám jednu podmínku" řekl jsem se vztyčeným malíčkem. "Jakou?" Usmála se, když viděla můj malíček.

"Budeme nejlepší kamarádi navždy" smutně jsem se usmál, jestli mě nevidí víc než kamaráda, možná bychom mohli být aspoň nejlepší, ne? Usmála se a potřásli jsme si malíčky. "Nejlepší kamarádi navždy?" řekl jsem. "Nejlepší kamarádi navždy, Shawne" rychle mě objala a odešla do koupelny. Povzdychnul jsem si, když jsem se díval na její oblečení.

Po asi 7 minutách jsem konečně vybral perfektní outfit, myslím.

*obrázek nahoře*

Právě na čas Avery vyšla ze sprchy a měla kolem sebe jenom ručník.

Okamžitě jsem se otočil. "Promiň" omluvil jsem se, když jsem odcházel z pokoje, aniž bych se podíval.

"Je to ok, můžeš počkat tady, jen buď otočený, já se rychle převléknu" Přikývl jsem a slyšel její kroky po pokoji.

"Dobře, můžeš se otočit." Otočil jsem se a ona se na sebe dívala do zrcadla a pak se zatočila.

"Miluju to, Shawne, děkuju, jak vypadám?" zeptala se s obavami.

"Vypadáš krásně," odpověděl jsem bez přemýšlení. "Obzvlášť v tomhle flanelu, fun fact miluju je."

Usmála se a zčervenala. "Taky je miluju, ale nechodím moc nakupovat od doby, co se Emma odstěhovala" začala, ale byla přerušena zvonkem.

"Oh můj bože, to musí být Jax! Můžeš mu jít prosím otevřít? Potřebuju si dát trochu make-upu" řekla a utíkala do koupelny, znova. Povzdychl jsem si a pro sebe si pošeptal: "Nepotřebuješ make-up, vypadáš skvěle už teď" Otočil jsem se a zamířil přímo ke dveřím, otevřel je a tam našel kluka s květinami v ruce.

"Čau, jmenuju se Jax Smith a ty jsi?" zeptal se. "Jsem Shawn Mendes, Averyn nejlepší kamarád," Natáhnul jsem ruku, abych si mohl potřást s tou jeho, zatím dobrý, myslím, "Kolik ti je, Jaxi?" ptal jsem se dál, "Je mi 19"

"Woah, woah, woah. 19?! Nejsi pro Avery trochu starý?" Začal jsem mít obavy. "Trochu jo..."

"Nezkoušej na ni nic neslušnýho."

"Klid." Zvednul ruce zrovna, když jsem jsem slyšel jít Avery po schodech.

"Čau Jaxi." Usmála se na něj, ugh

"Ahoj zlato, můžeme jít?" šli dolu po schodech a já byl přímo za nima.

"Avery napiš mi, až budeš doma." Protočil jsem očima a šel domů, Jax a Avery prošli kolem mě a ona mi zamávala, zavrčel jsem a strčil si naštvaně ruce do kapes, proč jsem nemohl být já ten, co ji vyzvedne a vezme na pěkné rande?

Hned jak jsem se dostal domu, lehnul jsem si na postel a rozhodl se Ave napsat, i když jsem věděl, že neodepíše.

Shawn: Doufám, že se bavíš!

Shawn: buď opatrná, nechci, aby ti ublížil

Shawn: Mám tě rád a nechci tě vidět zraněnou

Shawn: dobrou noc Avery

Shawn: je jedno, kolik je hodin, ale prosím napiš mi, až budeš doma, abych věděl, jestli jsi v bezpečí

Shawn: nezapomeň zamknout dveře, hlupáčku

----------

Moc se omlouvám, že přes tři měsíce nic nevyšlo, nebudu psát, jak jsem neměla čas, protože jsem ho měla dostatek, prostě jsem byla líná.

Ale budu se teď snažit vydávat častěji, slibuju.

- flanel je ta kostičkovaná košile