EVIL

11. kapitola

"Jo, ale teď není čas obdivovat jeho barák."

"Tak jdeme."

**********************

"Emily jak se ti řídí?" 

"Tahle kráska se řídí sama." Rozplývala jsem se nad dokonalým zvukem motoru a nad dokonalostí celého auta.

"Kluci? Asi jsem se zamilovala." Trochu jsem se uchechtla, ale celkem to je pravda.

"Svatba a děti budou?" Brian si ze mě dělal srandu, jak je u něj zvykem.

"Všechno bude a porodím kanystry benzínu." Nad tím jsme se všichni začali smát.

"Tak to beru." Do našeho rozhovoru se zapojil i Ric, který už není takový 'bad boy' jako dřív. Za ty tři roky ohromně dospěl, z děvkaře se stal milující otec. Na tomhle světe je snad možný všechno.

"Mio, jedeme domů. Všechno proběhlo bez problémů." Řekla jsem do vysílačky a očekávala její odpověď, ale odpovědí mi byl pouze smích. Morrisův smích.

"Cos jí udělal?!" 

"Jen klid princezno. Mia žije, zatím." Opět jeho ďábelský smích. Mráz mi nepříjemně proběhl po zádech...

"Jestli jí jakkoliv ublížíš, tak tě zabiji!" Doslova jsem řvala a vztek se ze mě dral na povrch.

Intuitivně jsem věděla, kam Miu vzal. V lese několik kilometrů za městem je stará chata. Sama o sobě je na pohled je strašidelná. Nedokážu si představit, jak se musí Mia cítit. Sama, zoufalá a nemající ponětí o tom co je s malou Emou a jejím starším bráškou Loganem. 

Sešlápla jsem plyn, co nejvíc to šlo a jenom doufala, že tam dojedeme včas. 

Nesmí se Mie nic stát...