Hug Or Kiss

1. Rozloučení

,,Crr...crr..crr.'' Taky chcete vždy ráno někoho zabít? Ne? Já teda jo. Za 1. toho kdo vymyslel tenhle otravný zvuk a přístroj a za 2. tu co zavedla povinnou  školní docházku.
No dobře konec plánování vraždy a de se něco dělat, jinak nestihnu školu a poslouchat řeči učitelky proč jdu zase pozdě to se mi fakt nechce.

Hned co se teda rozhodnu vylízt z hřejivéno objetí peřiny jdu do koupelny, naštěstí máme každý svojí koupelnu ve svém pokoji takže se nemusíme mačkat v jedné.

Dám si rychlou sprchu obléknu si:

udělám si rychlí "make-up" a vyčistím si zuby. Sice patřím k těm kteří si čistí zuby až po snídani,  ale mám něco v plánu,  takže bych to nestiíhala.
Rychle vyletím z koupelny a štráduju si to do kuchyně. ,,Dobré ráno."řeknu rodičům co snídají u stolu. ,,Dobré zlatíčko."odpoví mi mamka. ,,Ehm....Scott ještě spí?"zeptám se s menším.
,,Jo"
,,Notak já ho jdu vzbudit!"
,,Počkat, počkat..."zastaví mě mamka ,,..co se chystáš udělat?"zeptá se vyděšeně. ,,Plánuju malou spršku."mamka nad tím jen zakroutí hlavou. ,,No co sranda musí být ne?" Vydám se s kbelíkem plným vody do Scottova pokoje.

,,Ty vole!!"zařve na mě bratr. ,,Taky ti přeji dobré ráno bratříčku."řeknu s milým hláskem a pošlu mu pusinku. Přes to jeho mokré tričko se rýsuje jeho vypracované tělo. No řekněme si to upřímně nebýt jeho sestra jdu do něho. ,,Ses posrala?"řekne nasraně, ale já nestrácím úsmév z tváře. ,,Já ne,  ale ty si tak vypadal, chtěla jsem tě umít, nemáš zač." Jen co to dořeknu rychle vyletím že Scottovýho pokoje a mířím si to ke vchodovým dveřím. Za sebou ještě slyším bratra jak řve, že mi to spočítá.

Ve škole:
,,Čau kočko."pozdraví mě Owen jen co si sednu vedle něho. ,,Ahoj."řeknu smutným hlasem, ale po chvilce přemáhaní se i falešně usměju. ,,Chloe jsi špatná herečka. Tak co se děje, povídej."zní starostlivěji než obvykle. ,,Budeme se stěhovat."vyklopím to na něj a z očí se mě derou slzy. ,,Nebreč, neboj budeme si volat, skypovat bude to jako kdyby jsme byli pořád spolu."
,,Slibuješ, že zůstaneme nadále nejlepší přátelé?"možná je to blbá otázka, ale já na ní chci znát odpověď. ,,Chloe nikdy jsem neměl takovouhle nejlepší kamarádku jako jsi ty jsi prostě výjimečná. Myslíš si, že bych o takhle skvělou holku chtěl přijít?" Páni tohle bych od něho nečekala, popravdě mě to zarazilo a na jediný na co jsem se zmohla bylo objetí. On jen stisk zesílil, že už skoro nemůžu dýchat. ,,Nooo dobře.....ehmm už nemůžu dýchat." Owen se usměje a pustí mě ze svého pevného stisku.

,,Prázdniny!" vykřikla jsem na celou třídu a všichni se na mě otočili. Sakra co to do mě vjelo? No a to by nebyl Owen aby nedostal záchvat smíchu. ,,Slečno Morisová, jsem moc ráda, že jste se probrala, ale jestli dovolíte  hodinu si ukončí sama ano?" Ach jak já tu učitelku nesnáším.

Konečně učitelka dokončila svý kecy a pustila nás domů. Brala jsem si věci ze skříňky jenže mě někdo ze zadu objal. ,,Copak si myslíš že odletíš bez rozloučení?"zašeptal mi do ucha. ,,No to bych si nedovolila."šibalsky jsme se na sebe usmáli. ,,Smím tě naposledy doprovodit domů?" Jen kývnu hlavou na náznak souhlasu a už mě nese v náručí přes celou chodbu. Každý kdo nás nezná si musí myslet že spolu chodíme.

,,Děkuju za doprovod."upřímně se usměju na toho troubu kterej se směje jak debil. ,,Co je?"nafouknu tváře jak malé dítě a ruce zkřížím na prsou. Nestihnu zareagovat a jsem tam kde je mi nejlépe v Owenovém objetí. ,,Budeš mi chybět princezno."dá mě pusu do vlasů. ,,Ty mě taky."
Odtáhnu se, protože cítím jak mi pálí oči a nechci aby mě takhle viděl, dneska už po druhé.
Dám mu rychlou pusu na tvář, zavřu za sebou dveře a sjedu po nic až na zem.
Tak a začíná nový život.  

Tohle je můj první příběh tak snad se bude líbit. Omluvte mě prosím za nějaký chyby přece jenom nejsme dokonalý🙂. Budu ráda když mi napíšete a předáte nějaký svý zkušenosti. Užijte si zbytek dne😘💕❤