Letters to Niall [Niall Horan, CZ]

Second letter to Niall

NIALL´S POV

Vytáhl jsem druhý dopis s trochou vzrušení jenž mě naplňuje. S úsměvem otevřu dopis a začnu číst.

3. prosince 2012

Drahý Nialle,

Vidíš? Říkala jsem ti, že budu psát další dopis. No tak jako tak, dneska byl velký den. Moji rodiče a já jsme šli na večeři. Byli jsme jako jedna šťastná rodina! Vím, že to zní dětinsky, ale je to už dlouho, co jsme byli takhle spojeni. Tak jo. Táta nás vzal do luxusní italské restaurace. Mají vinikající těstoviny a všechno. Byla jsem totálně plná a oni taky. Poté jsme šli do muzea umění. Bylo to opravdu zábavné. Vždycky jsem milovala umění a možná to je důvod, proč mě tam vzali.

Jelikož jsem byla docela vyřízená, tak jsme šli domů. Byl to nejlepší den! A byla jsem opravdu šťastná z toho, že máma nešla do práce jen proto, aby strávila den semnou a mým tátou, který se včera vrátil domů z Austrálie. Cítím se tak zvláštně, dnes to nejsou ani moje narozeniny. Byl to jen obyčejný den, ale oni dělali všechno proto, aby byl pro mě odlišný v dobrém slovasmyslu.

Dobře, dost o mě. Takže dneska si dělal MSG. Všechny Directionerky po celém světě jsou na tebe tak pyšné, obvzlášť já! Udělal jsi to! Jeden z tvých pravdivých snů konečně přišel a já jsem tak ráda, za vás všechny. Já ani nevím, proč to říkám, ale je mi líto, že jsem tam nebyla, abych vás mohla sledovala. Byla jsem tady v Glasgow a nejsem velký fanoušek letadel.

Není to tak, že bys mě znal, já ani nevím, jestli tohle budeš číst! Ale pokud by byla šance, že toto budeš číst, i když jsem nebyla na MSG, vždycky budeš mít mou podporu, vždycky jsi jí měl. Vřele vás kluci miluji, hlavně tebe.

Musel to být pro tebe velký den, ne? No můj taky. Vypadá to, že dnes je pro tebe velmi zvláštní den!

No, je už velmi pozdě a myslím si, že už musím jít spát, jsem trochu unavená. Děkuji za přečtení, pokud to čteš! Miluji tě, Nialle Jamesi Horane!

Hodně lásky

Reenie♥

Složil jsem zavřený dopis, hlavou mi blýskla vzpomínka na náš koncert v MSG. Byla to zábava a vytržení!

Neuvěřitelně skvělý! Jeden z našich snů se stal skutečností, a to byl moment, který jsem si pamatoval. Cítím se tak šťastně a dopis od Reenie mi lichotí. Ona mě dělá tak spokojeným. Ona je jako motivace. Usmál jsem se položil dopis zpátky do obálky, nacpal jsem ho do svých zásuvek tak, aby ho kluci nenašli.

"Kde jsi tak dlouho?" zeptal se Liam, když jsem vyšel z mého pokoje. Chystali jsme se na rozhovor.

"Nic. Jen jsem dělal nějaké věci." Řekl jsem a doufal, že mi dá klid. Nepřesvědčivě přikývne a šli jsme jako hromada do auta. Nemůžu se dočkat, až si přečtu ostatní dopisy.