IX.

163 8 4
                                    

Dny plynuly rychlostí světla a už tu byla další sobota. Ve škole do nás hustili spoustu dalších kouzel, které jsem znala jako své boty, ale ani to profesorům nestačila jako záminka, abych nemusela nic dělat. 

V hodinách obrany jsme měli pokaždé duely, abychom si procvičili souboje. Zrovna včera, nás proti sobě postavil čtyři, abychom se naučili bojovat proti více lidem. Já s bratrem jsme se ubránili lehce, ale byli tam i takový, který zpanikařili i přesto, že to byl pouhý trénink a stačilo říct stop, a byl by konec. A kdo jiný, než lidé z našeho slavného Nebelvíru?! 

Naopak hodiny přeměňování, patřily mezi nejnáročnější, co se týče času. Na každou hodinu jsme museli mít vždy vypracované nejméně čtyři stránky pergamenu na dané téma, co jsme probírali. Nikdo nás nešetřil. 

V lektvarech jsem v naší dvojici s Potterem pořád velela já, protože byl na ně absolutně tupý. Neustále mě s Blackem sledovali a taky kvůli tomu několikrát trpěli, ale ani to jim nezabránilo v touze zjistit, jaké mám tajemství. Pouze jsem nad tou logikou kroutil hlavou. Rozhodně jsem nestála o tom, aby nějaký krvezrádce znal rodinnou moc. 

 A co moji kamarádi? Bella se s Rudolfusem měla brát za dva měsíce, a nemohla se své svatby dočkat. Sice ho nemilovala, ale brala ho jako svého spojence. Jejich manželství bylo zakládáno čistě za čistokrevností. Já sama byla natěšená,protože jsem měla být nevěsty svědek. Zároveň mi vybrala šaty, které si mám obléct, a já jí její. Ona, jako hlavní dívka tam, bude mít černé šaty korzetového střihu, a všechny ostatní ženy, mají stanovenou bílou barvu. 

 Byl večer, chvilka před časem, kdy musíme být v ložnicích a já seděla v křeslech u krbu ve společenské místnosti s Narcissou, která mi vyprávěla o Luciusovi a o tom, jak je dokonalý. Seděli jsme tam nejméně dvě hodiny a já to pouštěla jedním uchem tam, a druhým ven. Pozorovala jsem ji s menším úsměvem, aby nepojala podezření a kroutila nad jejíma řečmi hlavou. Byla do něj beznadějně zamilovaná už od čtvrtého ročníku, kdy spolu začali spávat. Doteď to byli kamarádi s výhodami, kteří milovali vzájemný sex. Co si budeme vyprávět, spal i s Alykou a Bellou. 

 „Má dokonalé břicho, aty jeho svaly...," Básnila blondýnka dál a já stroze přikývla. Zřejmě jsme měly každá jiné představy o dokonalém těle, protože Lucius, ho neměl ani náhodou. Na mysl mi vytanula vzpomínka ze včerejšího večera, když jsem byla přítomna mučení dvou druháku z Havraspáru, kteří byli mudlorození. Bella s Rodolfusem se v tom často vyžívali a já se tam ocitla pouhou náhodou, ale nebudu lhát. Použití Crucia mi vždy udělá úsměv na tváři. „A ten rodokmen..." 

 „Narcisso!Prosím tě, už mlč. Já ti tady taky nevyprávím o Nathanielovým penisu!" Vypěnila jsem, protože poslouchat ty její řeči, už mi lezlo krkem. Byla jsem s ní na pokoji již sedm let, a musím říct, že poslouchat o tom peroxidovaném klukovi, se kterým jsem byla kamarádka, každou volnou chvilku, bylo už k nevydržení. 

 „Já bych si nestěžovala" Pokrčila rameny a já se plála do čela. 

 „Pro merlina, ještě řekni, že se ti Nate líbí! Stačí mi ta čubka Traversová!"Zamračila jsem se na ni a Cissa se pouze výsměšně ušklíbla, načež zavrtěla hlavou. Celý Zmijozel věděl o Arabeliině zájmu o mého přítele, a nikdo ji tu neměl rád. Byla úplně blbá a nešla jí žádná kouzla. Normálně by byla v Mrzimoru, ale díky rodokmenu, je tu s námi. Bohužel. 

 „Oto se nemusíš bát. Mě Lucius bohatě stačí" Zašklebila se a zrudla nad představou, že by jim to konečně letos mohlo vyjít, jako páru. Naivita. 

POTOMCI - dokončenoWhere stories live. Discover now