Suck as Fuck 'POZASTAVENO'

ZVONĚNÍ ZVONKU

"Ahoj, tak jsme tady!" 

Ze dveří na mě vyskočil rozradostněný 'strejda' Rafeael a já se lehnutím div nepočůrám. Zavřela jsem dveře a měřila si ho pohledem. Měl červenou košili s černými společenskými kalhoty. To mi připomnělo Vipers, přesněji jejich vůdce Paula. A tudíž i Finna, co asi teď doprdele dělá?  "Jdeme trochu pozdě, promiň. Jsem rád že si zpátky!" objal mě a já ho poplácala po zádech.  

Rafael potom odešel za rodiči a já chtěla také,  ale zvonek se opět rozezněl, takže se otočím na patě a jdu znova otevřít. "Ahoj zlato, si zpět!" vyskočí na mě tentokrát 'teta' Luisa a rozdává mi milion medvědích obětí. "Um, ano jsem" řekla jsem, když se konečně odtáhla. Jen se usmála a pokračovala do kuchyně. 

Ve dveřích stál ještě Cody a nervózně se usmíval. "Pojď dál, ne?" uchechtla jsem se a on udělal jeden velký krok dovnitř.  Chvíli jsme jen tak stáli na chodbě  a mlčeli, než ze sebe vyhrkl "Jsem rád, že si zpátky Tee! Chyběla si mi a měl sem strach" rychle si mě vtáhl do objetí. Užívala jsem si tohle upřímné objetí. 

Navíc voněl jak banán v čokoládě. 

Odtáhla jsem se jako první a usmála se na něj. "Jdem za nima? Aby neměli strach" udělala jsem pochyb rukama, jakože jsem duch, načeš se Cody zasmál a společně jsme odešli za rodinama. 

***

"šach mat, Antonio! Seš luzr!" křičí strejda a směje se na celé kolo. 

Sledujeme tátu a Rafaela jak hrají šachy a myslím, že brzy umřu. Všichni jsou tu trochu podnapilí a na mě je to dneska už trochu moc. "Promiňte, ale nejspíš už si půjde lehnout. Je toho trochu moc na den, kdy jsem se vrátila od nejnebezpečnějšího gangu v celým Detroitu" ironicky jsem zasmála, ale nikdo jiný se nesmál. "Dobře Teo, dobrou noc" naklonila jsem se k tátovi, který mi vlepil pusu na čelo. "Dobrou" zašveholila jsem ještě a odběhla do svého pokoje. 

"Konečně normální postel!" vydechla jsem a pořádně se rozvalila po celé délce matrace. Už se mi dokonce zavíraly oči, ale někdo zaklepal. "Co je?" zavrčela jsem a koukla se do dveří, kde stál Cody a potutelně se usmíval. Měl taky pár piv v sobě, možná víc jak pár. 

"Co je Cody?" zasmála jsem se a přitom se posadila na postel. "Nic, jen už sem taky unavený" uchechtl se a skočil na mou postel, takže se div nerozpadla vrzáním. 

To mi taky připomnělo Finna. To, jak byl u nás na střeše a potom jsme skončili u mě v posteli. Ach bože, bylo blbost se s ním vyspat jako opilá. Vůbec byla blbost se s ním vyspat. 

Dala jsem ruce do dlaní a přejela si po obličeji. "Co je Teo?" zopakoval Cody moje slova, dokonce stejným hlasem. Ušklíbl jsem se "Víš, že máme asi čtyři pokoje pro hosty?" žduchla jsem ho lehce do ramene a on zahrál jak ho to strašně bolí. Zasmála jsem se a rychle se zachumala pod peřinu. "Spi už ožralo" zašeptala jsem a zhasla lampičku nad mojí postelí. 

Ještě předtím, než sem upadla do říše snů, ucítíila jsem Codyho ruce obmotané, kolem mého pasu a za chvíli i jeho tělesné teplo. Zmohla jsem se jen na tiché "Vypadni", ale pak už jsem opravdu propadla spánku. 

Probouzí mě dnes už asi třetí zvonění zvonku. Zamračím se a otočím se na levou stranu boku. Zvonek neustává. "Kurva" zamumlám a odlepím neochotně oči. Uvidím Codyho, přilepeného na mě, nad čímž se ušklíbnu. 

Vymotám se z jeho obětí, otevřu dveře a pomalu scházím po schodech. Nikdo už dole není, vlastně ani z okna nevidím tátovo auto.  Za to vidím, že se docela dost rozpršelo. 

Zvonek zazvoní snad po sté a já začínám zuřit.  

"Co kurva-" strnu, když uvidím postavu v kapuci  v černém oblečení přede mnou. Dopadá na ni světlo z pouliční lampy a kapky deště. 

Ustoupím krok dozadu a rychle zavírám dveře, ale jeho ruka je zastaví. Druhou rukou si sundá kapuci a mě do oka okamžitě padnou jeho černé, rozházené, havraní vlasy.  

"Čau Teo" 

Takže si chci omluvit za nepsaní kapitol skoro měsíc xD Vůbec se mi nechtělo a neměla sem náladu. Vůbec, vůbec, vůbec. 

Ani tahle kapča není žádný zázrak -_- Ale snažila jsem se!:D