Položit tě, položit tě na stůl,
uchop pevně zábradlí, prohni svá záda, použij ty nehty, poškrábej má záda.
Chci jen vědět proč jsi jediná kdo umírá kvůli opilé zprávě,
pravděpodobně protože jsi jediná která mě vzrušuje při opilém sexu.
Jsem plný lás...
Probouzím se šílenou bolestí břicha a hlavy. Rychle zamrkám, protože světlo v místnosti je moc ostré.
Rozhlídnu se a chvíli mi trvá, než zjistím, že nejsem u sebe v pokoji. Rychle se posadím a kouknu se na roztrhanou, flekatou matraci pode mnou.
Místnost je tmavá, jen světlo z ulice sem dopadá dvěma střešníma oknama. Je tu jenom ta matrace a já.
V tom zaslechnu mužský smích a můj pohled přemístím na dveře, kterých jsem si předtím nevšimla.
Zvedám se ze země a chytnu si hlavu, protože se mi nehorázně zamotala "Sakra" stihla jsem říct ještě předtím, než jsem se pozvracela. Sedla jsem si, opřela hlavu o zeď a zhluboka dýchala, než to na mě přišlo znovu.
"Ale, ale princezna se probudila" uslyšela jsem hluboký mužský hlas. "A pozvracela si svoje královské apartmá" uchechtl se. Odplivla jsem si a očima jsem si měřila postavu ve dveřích.
Stál tam opálený muž ve stejně tak černé košili, jako byli i jeho vlasy. Nad jeho zelenýma očima se krčilo husté obočí a na rtech mu pohrával úšklebek. "To běžně unášíš holky, který jen tak běží po ulici?" odfrkla jsem si a tentokrát se pomalu zvedla.
"Nicolasi! Kde vězíš s tou děvkou?" trhla jsem hlavou za hlasem a pak zas pohled přemístila na něj. Jen se uchechtl a vzal mě pevně za obě paže. "Nech mě být ty idiote! Tohle ti jen tak neprojde!" řvala jsem a cukala sebou mezitím co mě táhl mě neznámo kam po domě. Když mě zatáhl na schody, bylo z nich vidět další dva o něco mladší kluky válet se na sedačce před televizí. Zatáhl mě dolů až k nim a pohodil mě na zem kousek od nich. On sám sebou plácl na sedačku, vedle blonďáka se šedýma očima a tmavě zelenou košilí, který po mě hodil nezaujatý pohled. "Tak tady je" prohlásil ten černovlasý a to už na mě pohled přemístil i ten třetí, hnědovlasý s čistě modrýma očima a vínové košili. Zvedl se a přišel ke mě "Docela kost" chytl mě za bradu a vytáhl mě na nohy. "Těším se na tvoje nahý tělo, kočičko" zamlaskal mi u rtů a já udělala zhnusený obličej. "Drž se ode mně dál úchyle, vůbec nevíš s kým si zahráváš" žduchla jsem do něj "Otec vás zabije, všechny tři, až sem dorazí a to dlouho trvat nebude.." řekla jsem s klidem a završila povýšeneckým úsměvem. "To mi předpokládáme, že Antonio příjde.." ze zákoutí vyšel postarší chlap s černým knírkem a černýma očima, jako noc. Plešatá hlava se mu leskla, jako všechny šperky co měl na krku i na prstech. "Jen malý rozdíl, miláčku, Teo..." přišel ke mě pohladil mě po vlasech. "My zabijeme jeho" usmál se a mě v okamžiku naskočila husí kůže. Otočil se na ostatní a trhl hlavou, přičemž se všichni zvedly a odcházeli pryč. "Nezkoušej utéct, nebo to s tebou bohužel nedopadne dobře" znova se jedovatě usmál a kráčel pryč. Všimla jsem si tetování na jeho krku, byla to zmije.
Tohle tetování má můj i táta - Pythons, nebo otec Finna - Anacondas. Tetování má každý z gangu, je to vlastně poznávací znamení.
Lehla jsem si na pohovku a stočila se do klubíčka.
Co po mě ale chce někdo, jehož gang se jmenuje Vipers? A proč mluvil o smrti mého táty?
"Finne, jsem tam nadržená.." uslyšela jsem chichotající se ženský hlas. "Finne?" vymrštila jsem se do sedu a nevěřícně pootřevřela pusu.
Tak jsem přece něco sesmolila! :D Doufám, že se líbí. Já totiž nevim, jestli sem s tím spokojená..:/ Nevím :D :D achjo..Doufám, že jsme fakt nezapomněly děj xD
A opravdu moc se omlouvám, za nevydávání částí :/ Teď jsem tomu fakt nevěnovala vůbec čas..
A jako omluvu, bych udělala 'trailer' k tomu, co vás čeká :D Chcete?
Ops! Esta imagem não segue nossas diretrizes de conteúdo. Para continuar a publicação, tente removê-la ou carregar outra.
