Suck as Fuck 'POZASTAVENO'

KONEC TRAPNÝHO VÍKENDU

Zkousla jsem si rty při pohledu do jeho černých očí, ve kterých pořád plápolal oheň. 

V tom se ale ozvalo klepání na dveře "Teo? Proč máš zamknutý?" podle pisklavého hlasu jsem poznala, že je to jen Nina. Začala lomcovat s klikou a já protočila oči a koukla na Finna, který si držel nos, protože jsem ho nejspíš nechtěně bouchla, když jsem ho ze sebe odhodila. Rychle jsem si navlíkla první kousky oblečení co jsem uviděla položené přes židli a šla ke dveřím. "Co chceš?" odemkla jsem a otevřela dveře na malou skulinku. "Proč si mě-" zarazila se a zatlačila do dveří. "Čau" zazubil se na ní Finn, který si pořád držel nos. Rychle jsem za ní zavřela dveře a poté je opět zamkla. "Tak jo. Vlezl sem oknem Nino! A nemůžu za to.." začala jsem kolem sebe máchat rukama a chodit po pokoji, zatímco mé sestře na tváři pohrával úsměv. "Co?" zamračila jsem se. "Hele? Nemáte kapesník? Nerad bych tu vykrvácel" hlesl Finn a já jsem se zděsila, když sem uviděla jeho ruku celou od krve. "Co jste tu provozovali za polohy? Něco z karate?" smála se Nina, zatímco já ošetřovala krvácejícího Finna. "pšššt" sykla jsem a koukla se na dveře. Nina ztichla a posadila se na postel. "Teď už si nemáme co vyčítat sestřičko" překulila se na břicho a zaláskovaně na nás pokukovala. "My spolu ale nic nemáme" rozhodila jsem nervózně ruce, takže jsem Finna opět bouchla. "Au, nemáme?" zaskučel a přiložil si ruku na tvář. Vyděšeně jsme se na něj koukla a spatřila jsem jeho potutelný úsměv, ze kterého si mi dělalo šoufl. "Ne, nemáme Garzio" odfrkla jsem a utřela mu poslední zbytek krve z obličeje. 

"Ok, nebudu vás tu rušit ve výcviku karate, ale měl bys co nejdřív vypadnout Finne, než tě tady načapá taťka." zkoukla nejdřív Finna a potom mě. Až teď jsem zaregistrovala, že si Finn oblíká košili, která byla na druhé straně pokoje. "Tak si to tu užijte děcka" cmuclka, odemkla si a odešla z pokoje. "Ach bože" zavrtěla jsem  hlavou a šla otevřít okno, protože tu byl jakýsi divný vzduch. Když jsem se otočila, stál těsně u mě. "Takže si mě před tím nechtěla přetáhnout?" zašeptal mi u rtů a já nahlas polkla. "To tys po mě vyjel" jemně jsem ho odstrčila. "Už radši jdi" ukázala jsem na otevřené okno. Finn se ušklíbl a sedl si na rám okna "Brzy se uvidíme Rodriguezová" pousmál se a pohled zaměřil na můj odhalený výstřih, přes který jsem si ihned překřížila ruce. "To jo" zamumlala jsem a zavřela za ním okno. 

Koukla jsem se na mou rozbordelařenou postel a povzdechla si. 

Ano, uvědomuji si co se právě stalo a nejsem za to na sebe vůbec pyšná. Ale aspoň to nezašlo dál, to je plus,ne? 

Lekla jsem si a otočila se na levý bok. Po chvíli jsem ale zabořila hlavu do polštáře a nasála vůni, kterou jsem ucítila. Povlečení vonělo jako on. Znervózněla jsem, když si vybavila jak vášnivě líbal kousky mého těla až mnou projelo divné teplo. Panebože? To jsem vážně nadržená z vůně povlečení? 

Vstala jsem a vzala všechny věci z postele, které jsem natlačila do koše na prádlo. Potom jsme si vzala čisté povlečení a dala postel zase do pořádku. 

Lepší. Rozhlédla jsem se po pokoji a posbírala zbytky mého před chvílí svlečeného oblečení po zemi a též je odložila do prádelního koše v koupelně. 

Potom jsem si sepnula vlasy do vysokého drdolu a šla ze sebe smýt jeho dotyky a polibky. které na mě doslova hořely.  

>       >       >

Je neděle podvečer. Sedím v posteli dívajíc se na můj oblíbený seriál a cpu se všelijakým jídlem. Asi to dostanu, nebo co.

"Tak co ségra?" opřela se o rám dveří moje sestra. "Co?" zašišlala jsem mezi kousky jídla a dál sledovala děj seriálu. Nina hupsla na mou postel a uvelebila se vedle mě. "Napsal ti?" řekla nadšeně a já se zamračila. "Kdo?" .. "No, Finn přece" vzala si brambůrky z pytlíku položeném na mém břichu. "Em? Ne?" koukla jsem jí nechápavě do obličeje a ona jen pootevřela pusu. "A jsem za to ráda" pousmála jsem se a pozvedla obočí. "Když myslíš" nabrala si další hrst a odkráčela zase pryč. 

Zakroutila jsem na ní hlavou a zavřela laptop. Napadlo mě, že si půjdu zaběhat a tím ukončím tenhle trapnej víkend plný nedorozumění. Ze skříně jsem vytáhla věci na běhání a převlékla se.

"Kam jdeš tam pozdě?" ozvala se máma z kuchyně. "Jdu si jen zaběhat, za hodinu jsem doma" řekla jsem a přitom si vázala vlasy do vysokého culíku. "Tak zatím"  vyběhla jsem ven. 

Měla jsem namířeno tam, kde běhám nejradši. Je to pěší zóna podél jehličnatého tmavého lesa. 

Když jsem přebíhala přes silnici zahlídla jsem tátu, který právě ujížděl nejspíš domů v našem velkém černém autě. Mávla jsem na něj a běžela dál. 

Když jsem se konečně dostala na mou oblíbenou pěší zónu, byla už docela velká tma a nikde nikdo, což mi vyhovovalo. Aspoň vás neočumují nadržení pitomci. 

Blížila jsem se k normálnímu chodníku podél silnice ,takže trochu jsem zpomalila, kdyby šli náhodou nějací lidé, abych je nesrazila. Letmo jsem se ohlédla za sebe a zahlédla jsem menší černé auto, které podezřele zpomalovalo, tak jsem přidala do nohou, ale auto se pořád drželo v mé blízkosti. Uviděla jsem uličku, do které jsem rychle vběhla. Navazovala na cestu kousek od našeho domu a já doufala, že bych tak mohla tu partu buzerantů setřást. Ohlídla jsem se a oddychla si, když už jsem žádné auto neviděla. Zastavila jsem se a vydýchavala jsem se. 

V okamžiku když jsem uslyšela vřeštění brzd jsem chtěla vyběhnout, ale zpátky mě stáhly dvě obrovské paže obmotané kolem mého těla.  Kolem pusy a nosu mi přistál kapesník a já o sobě pomalu přestávala vědět. 

Jou, jou, jou! :D Další kapča po trochu delší době, za což se omlouvám😳Teď se začnete o této knížce a vlastně příběhu dozvídat víc. Snad se vám 'děj' obohacený o mnoho dalších vášnivých scének bude zamlouvat. 🤣