Heroes

9.

Dorazil jsem do Jeruzalému. Maryin kůň tu stále stál a nervózně pohazoval hlavou.

Sesedl jsem z koně a chytil běloušovi otěže. ,,Kde máš Mary?" zeptal jsem se, ale bělouš jen zastříhal ušima. ,,Já vím Lukasi..." zašeptal jsem bělouši do ucha a vydal se do města.

Vylezl jsem na střechu domu a pozoroval okolí. V dáli jsem zahlédl světle šedou kápi. Zřejmě to byl Malik, protože vždy jezdíval do Jeruzalému.

Miloval tohle místo.

Seskočil jsem do kupky sena a vyběhl za ním. Chytil jsem ho za rameno, v tu chvíli se Malik i se svým mečem prudce otočil.

,,Altaire?! Tohle mi nedělej!" ,,Omlouvám se. Já nejsem zrovna ve své kůži...sestra se mi neozvala a tak jsem tu."

,,Mary se něco stalo!?" ,,Nevím to jistě..." uklidnil jsem ho. ,,Pomůžu ti jí hledat, pokud chceš..." nabídl se Malik. ,,Děkuji bratře, ale myslím, že to není potřeba, zvládnu to sám."

----------------------------------------------------------------------

Po dlouhém dni se mi konečně dostávalo trochu chleba a vody. Vypila jsem jen vodu, na jídlo nebyla chuť. Čekala jsem jen na smrt, která se blížila.

Dveře od cely se otevřely a do nich vešel mladý muž. Bylo mu tak jako mě.

,,Mary?" těžce jsem zvedla hlavu. ,,Chtěl jsem si s vámi promluvit..." řekl a sedl si přede mně.

,,Mluvte..." zašeptala jsem. ,,Vy víte, kde najít útržek ráje...můžete mi věřit, u mě bude v bezpečí..." řekl a odhalil pravou ruku, na které chyběl čtvrtý prst.

,,Poslaly....poslaly vás...aby jste...mě zničil..." zaúpěla jsem bolestí. ,,Snažím se vám pomoct. Nehodlám se dívat, jak tu umírate..."

,,A...já nehodlám...věřit klukovi, který...který je stejný jako oni...radši zemřu tady..." zašeptala jsem.

Mladý templář vstal a vyšel z cely. ,,Přineste jí dostatek vody a mému otci Robertovi de Sable neříkejte, že jsem tu byl."

,,Spolehněte se pane."

***

Bylo pozdě večer. Už jsem neměla ani sílu se natáhnout pro džbán s vodou.

Konec mého života se blíží.

----------------------------------------------------------------------

Konečně jsme našli místo, kde drželi Mary. Modlil jsem se, aby byla v pořádku. Malik si toho zřejmě všiml, protože ke mně přišel a položil mi ruku na rameno. ,,Láska nás oslabuje..." řekl skoro neslyšně.

Před vchod vyšli vojáci. Kývl jsem na Malika a společně jsme na ně skočili a zabili.

Vběhli jsme dovnitř a zabili stráže, který se pohybovali po paláci.

Jednoho z nich jsem bodl do zad. ,,Kde je?!" zakřičel jsem.

,,Být tebou tak mu to řeknu. Je pěkně naštvaný..." řekl Malik. ,,Má pravdu..." řekl jsem a mírně otočil zápěstím.

Společně se zápěstím jsem pohnul i s čepelí. Voják bolestivě vykřikl. ,,Je podzemí...poslední cela..."

,,Děkuji," řekl jsem, vytáhl jsem čepel a podřízl ho.

Já a Malik jsme vyběhli do podzemí, kde jsem zabili další tři vojáky.

,,Stráže!" po celé chodbě se rozeznívali hlasy vojáků, který volali další stráže napomoc.

,,Stráže!" zaslechl jsem hlas mladého templáře. ,,Prosím...pustím vás k ní..."

,,Skonči to...je to syn Roberta de Sable!!" vykřikl Malik. ,,Prosím...nechci být jako on..."

Chytil jsem ho za pravou ruku. ,,Nechal jsem si uříznout prst, když mi bylo sedmnáct...nechci jít po otcových stopách."

,,Stráže!" křičeli vojáci. ,,Dobře...vem ho sebou!" vykřikl Malik.

S čepelí u jeho krku jsem ho táhl k cele, kterou nám ukázal. Malik mu vytrhl klíče z ruky a otevřel celu.

,,Mary!" vykřikl a vešel do cely. Mary nereagovala. ,,Mary!!" znovu vykřikl a snažil se jí probudit.

,,Musíme jít!" vykřikl jsem. Malik vzal Mary do náruče.

Strčil jsem do mladého templáře, který šel poslušně předemnou. Došli jsme před palác, kde už čekali vojáci. Společně i Robert de Sable.

,,Pusť mého syna!" vykřikl Robert a vytáhl meč. ,,Ne otče!"

,,Nechte je projít..." řekl. Jeho vojsko nám udělalo cestu, až k našim koním.

Svázal jsem mu ruce a přehodil ho přes hřbet mého hnědáka.

***

Dorazili jsme zpět do Masjaf, kde jsme uvázali svoje koně. Sundal jsem mladého templáře ze sedla a přiložil mu dýku ke krku.

,,Přivede syna největšího mizery až pod nos mentorovi!" křičeli lidi.

***

Vyšli jsme schody až k Mentorovi. ,,Mentore..."

Mentor se na mě otočil. ,,Děláš chybu Altaire..."

,,Nechte mě mluvit..." řekl templář. ,,Já Alan de Sable...se zříkám templářství..." dodal.

,,Opravdu?" zeptal se nevěřícně Mentor. ,,Opravdu..." řekl a strhl si křížek, který podržel nad plamenem svíčky.

,,Nechci být jako můj otec. Viděl jsem už tolik vražd, když chladnokrevně zabíjel Assassiny. Chci být jako vy. Chci být hrdina...chci chránit něco, co nepatří templářům...chci bojovat za čest!" řekl a přiložil ruku na hruď.

,,Studoval jsem vaše zvyky...jsem jedním z vás....Obětuji svoje tělo i krev, aby přesvědčení žilo dál..."