10. Jsem nejlepší pizzař v celým okolí

257 10 1
                                    

•Pohled Honzy

Když jsem přijel domů, musel jsem si dát sprchu, byl jsem z toho basketu spocený jak blázen. Potom jsem ještě na notebooku stříhal vlog. Pořád jsem na ni musel myslet. Jak se usmívá. Na její dokonalý smích. Ten pronikavý pohled, jejíma zelenýma očima, ty jsem naprosto miloval. Nebyly úplně zelené, ale takové... zvláštní. Člověk se v nich úplně ztrácí. Taky jsem stále myslel na ten deník, jestli to bylo o mě, nebo ne. Bylo to zvláštní. Tak nějak jsem si trochu přál, aby to bylo o mě. Něco takového jsem dlouho necítil. Vlog jsem vydal stejně až kolem druhé v noci. Notebook jsem položil na stolek vedle postele a šel spát. Stejně jsem spát nemohl. Měl jsem v hlavě jen ji. Stále jsem se jen převaloval ze strany na stranu. Hledal tu správnou pozici, ve které se mi bude ležet pohodlně, ale momentálně, jakoby žádná taková nebyla. Nakonec jsem skončil na zádech a koukal do stropu. Po neúspěšném pokoušení jen zamhouřit oči, jsem otočil hlavu k oknu. Byl úplněk. Vstal jsem a přešel k římse okna. Opřel jsem se a koukl do černočerné oblohy, na které svítil velký měsíc a tisíce hvězd. Co asi teď dělá? Spí už?

•Pohled Emily

Když film skončil, pokoušela jsem se usnout, ale nešlo to. Stále jsem myslela na něj. Na ty jeho pomněnkové oči naprosto se neslučující s jeho tmavými vlasy, které měl vždy perfektně upravené. Jeho plné rty, se kterými dokázal vykouzlit ten nejdokonalejší úsměv. To jak mě vždy zaručeně dokáže rozesmát. V těchto myšlenkách jsem plavala a převalovala se ze strany na stranu, až jsem skočila s očima upřenýma na velký kulatý měsíc za oknem. Zvedla jsem se a sedla si na gauč pod oknem. Koukala do hvězd, a jelikož jsem se v nich trochu vyznala, hledala jsem různá souhvězdí. Nakonec jsem se v nich stejně ztratila a myslela jen na něj. Spí už? Nebo je ještě vzhůru?

XXX

Ráno mě probudily paprsky slunce, které mi svítily do obličeje. Nebyla jsem ale v posteli, ležela jsem na gauči. Při vstávání jsem ucítila bolest v zádech. "Sakra.", zanadávala jsem si nad svou blbosti, že jsem usnula v tom nepohodlném gauči. Vzala jsem do ruky mobil. "Sedm nula nula.", promnula jsem si obličej a šla si udělat kafe a snídani. Při jídle jsem si na mobilu četla články co zatím taťka vydal za dobu co je pryč. Po tom co jsem dojedla jsem skočila do sprchy a poté si udělala takovou tu základní ranní hygienu. Kolem deváté jsem vyšla a Alex už byl vzhůru. "Čau.", pozdravila jsem ho. "Čau, v jedenáct si pro mě přijedou.", "Fajn. Těšíš se?", "Jako každý rok, zase bude sranda.", zasmál se.

XXX

Po tom co brácha odjel a já měla celý dům pro sebe, jsem si na plné pecky pustila písničky a zpívala a tančila. Na oběd jsem si udělala mé oblíbené rizoto. Můj tajný recept na nejlepší rizoto na světě. Když jsem se po jídle koukala v obýváku na seriály, někdo zazvonil. Jen jsem lehce vykoukla, stál tam Jakub. "Ahoj, co tu děláš?", řekla jsem s pokrčeným obočím. "Tys zapomněla? To svatební místo.", zvedl obočí. "Ježíš, promiň, já zapomněla." *face palm* "Jdu se oblíknout a hned jsem tu.", zavřela jsem dveře a běžela do pokoje. Něco jsem na sebe hodila, vzala tašku s foťákem a šla za Jakubem. V autě bylo ticho. Bylo to divný. Vůbec jsme si nepovídali. Abych to ticho přerušila, pustila jsem rádio.

XXX

Na tom místě u rybníku to vypadalo kouzelně. Budou z toho moc dobré fotky. Tady už jsme si povídali, ale jen o práci a kde by byly pěkné pohledy. Už jsem se s ním necítila jako dřív, když jsme byli opravdu nejlepší kamarádi. Po tom, co jsme si to tam obhlédli, jsem ho odvezla domů, do Hradce. "Tak asi až na té svatbě.", řekl a vystoupil. "Jojo, tak ahoj.", odpověděla jsem mu do otevřeného okénka u spolujezdce. Pak už mi jen mávl a já se co nejrychleji odebrala do Pardubic. Když jsem dojela domů, bylo zvláštní, že tu nikdo nebyl. Abych zahnala mé zvláštní pocity a ticho v domě, zase jsem si pustila hudbu a tančila a zpívala po celém domě. Jelikož jsem to měla fakt nahlas, tak jsem ani neslyšela, že někdo zvoní. Z mé euforie mě vyvedlo až přerušení hudby, protože mi někdo volal a to přerušilo můj mobil napojený na repráky. Byl to Honza. "Copak?", zvedla jsem mu to. "To tam máš nějakou párty, že ani neslyšíš, že se k tobě snažím dobít?", zasmál se. "Promiň.", omlouvala jsem se a běžela ke dveřím. Otevřela jsem je s omluvným výrazem ve tváři. "To je dobrý.", usmál se. Pustila jsem ho dál. "Co tu děláš vlastně?", zeptala jsem se. "Ále, neměl jsem co dělat, tak jsem si řekl, že se zastavím, ale nevěděl jsem, že tu máš párty.", usmál se a podíval se do země. "Nojo, všichni se náramně bavíme.", řekla jsem ironicky a ukázala rukama na prázdný dům. Jen jsme se na sebe usmáli. "Zrovna jsem se chystala si dělat večeři.", řekla jsem, abych probodla ticho, které následovalo. "A můžu ti pomoct?", "Jestli to zvládneš.", zasmála jsem se. "Náhodou, jsem nejlepší pizzař v celým okolí, Danča z mojí oblíbené pizzerie ti to potvrdí.", "Tím pizzař, myslíš, nejlepší jedlík pizzy v okolí?", začala jsem se smát. On se jen s trochu uraženým výrazem pousmál. Když Honza mluvil o pizze, rozhodla jsem se, že si uděláme pizzu. "Tak se předveď.", tekla jsem mu. "Těsto neumím, ale všechno ostatní klidně udělám já.", zasmál se. Udělala jsem tedy těsto a zbytek nechala na něm. Pustila jsem nám k tomu hudbu. Když už pizza byla v troubě, tak Honza udělal něco překvapivého. Natáhl ke mě ruku, aby mě vyzval k tanci. S údivem jsem na něj koukla a chytla ho za ruku. Rychle mě zvedl ze židle a začali jsme tančit. Nic formálního, spíš takový crazy tanec, pro zábavu. Strašně jsme se u toho nasmáli. Potom jsme do sebe, u filmu, naládovali tu pizzu. Byla fakt dobrá. Dlouho jsme pak ještě koukali na filmy. Vím, že jsme se pak začali koukat na Mimoně, ale nepamatuji si je celé, protože jsem u toho usla.

Btw. Děkuji za 100 přečtení❤

I fell in Love with His smileDonde viven las historias. Descúbrelo ahora