I fell in Love with His smile

5.No a?

Ráno jsem se vzbudila s úsměvem na tváři. Sedla jsem si na kraj postele a protáhla se. Pak jsem vstala a rozhrnula závěsy. Paprsky slunce začaly dopadat na můj obličej. Milovala jsem ten hřejivý pocit. Zašla jsem si dolů pro něco k snědku. Mamka s taťkou lítali po baráku tam a zpátky. Balili si věci. Dneska je povezu na letiště, odlétají ve stejný den. Se snídaní jsem šla do svého pokoje, kde jsem hned zapnula počítač a koukla na Facebook. Byla tam zpráva od Jakuba. "*odkaz na fotku, kterou dal Honza na Instagram* Myslel jsem si, že to, že máš už něco jiného, neznamená, být zase s tímhle ocasem..." Popravdě, Kuba nebyl moc nadšený z toho, že jsem se s Honzou kdy vůbec začala bavit, z nějakého, mě neznámého důvodu, ho neměl rád. Znal ho už z videí dřív než já. Ale tohle? Nazývat ho "ocasem". To snad trochu přehání, ne? Už mě začíná štvát, jak furt na všechny jenom žárlí, ale když bych s ním chtěla jít ven já a on už jde s někým jiným, tak to je v pořádku... začínám si říkat, že mu jsem dobrá, Jen když už nikdo jiný nemůže... Mám tohle zapotřebí? "Jakube děláš si srandu? Smutné je, že když nemáš čas ty, tak je vše OK... Už mě tohle opravdu štve.", "Vždyť sama víš, že tohle není pravda...", "NENÍ PRAVDA? To už si že mě děláš ale úplně prdel ne? Víš co tu schůzku ruším, uvidíme se až na té svatbě, nazdar." Vypnula jsem Facebook a nastavila si, ať mi od něj nechodí zprávy... Tohle už mě fakt štve. Celý den jsem kvůli tomu byla docela rozladěná.

XXX

Kolem páté jsme s bráchou jeli s rodiči na letiště. "Takže Emily, žádné velké párty, nerada bych se vrátila ke zřícenině, ty Alexi hlavně nerozbij nějaké okno jak budeš zase trénovat.", promlouvala nám mamka do duše. "Jasně.", řekli jsme společně s bratrem. Na letišti jsme se s nimi rozloučili a jeli zase domů. "Ségra, nezajdeme ještě do obchodu? Doma nic není a pozítří by za mnou měli přijít kámoši, tak bych si chtěl nakoupit, nějaké brambůrky a popcorn, však to znáš.", zazubil, se brácha. "No jasně, proč ne." Jeli jsme Teda ještě do obchodu. Vzala jsem košík a šli jsme. "Běž si pro ty tvoje brambůrky a já jdu k ovoci a zelenině.", řekla jsem Alexovi. Vzala jsem si, jahody, rajčata, avokádo, banány, prostě věci co mám ráda. Po chvíli mi někdo zaklepat na rameno. "No co je, Alexi?", zeptala jsem se a pak se otočila, ale nebyl to Alex, ale Honza a za ním Tomáš. "Jejda, promiň, jsem tu s bráchou, tak jsem myslela, že to je on.", zasmála jsem se. "To neva, co vy tu?", "No rodiče nám odletěli, tak se o sebe musíme postarat sami.", řekla jsem ironicky. V tu chvíli přišel i Alex a jak uviděl s kým se bavím, tak jen s otevřenou pusou hodil všechno co si donesl do košíku a nechápavě se na mě podíval. "Jo, to je brácha, Alex. Alexi myslím, že ty víš kdo tohle je.", "Páni, tyjo, Mente můžu se s tebou vyfotit?", vyjekl hned Alex. Honza se jen pousmál a řekl: "Jasně." Potom jsme šli ještě pro pár věcí, kluci nás doprovázeli. Furt jsem měla docela, špatnou náladu, tak jsem si řekla, co je pozvat k sobě? Napsala bych ještě Lucy a mohli bychom si udělat fajn večer. "Hele kluci, máme volný barák, nechcete k nám? Napsala bych ještě kámošce, koupíme nějaké víno nebo tak." Honza s Tomášem se na sebe podívali a pak společně řekli: "Proč ne?", a Honza se na mě ještě usmál... Bože, tohle mi nedělej Honzine! Koupili jsme Teda ještě víno, nějaké sýry a tak, pak už jsme šli platit. Napsala jsem Teda ještě Lucy, naštěstí měla čas, takže nasedla na nejdřívější bus a jela k nám. Alex si po cestě furt povídal s Honzou, bylo to roztomilé, jak byl z něj unešený. Doma si ale zalezl do pokoje a hrál hry.

XXX

Po tom co došla už i Lucy a my mezitím s klukama všechno nachystali u mě v pokoji, jsem pustila nějakou dobrou desku na gramofonu a "párty" mohla začít. Kecali jsme, poznávali se... Lucy se nějak měla k Tomášovi. Po nějaké době mi někdo volal. Ani jsem se nepodívala a zvedla to. Byl to Jakub. Odešla jsem s tím na chodbu. "Co chceš Jakube? Myslím, že jsem ti to snad napsala dost jasně ne?", "Pojď dolů." V tu chvíli jsem to položila a chytla se za hlavu. Šla jsem Teda dolů, přede dveřmi stal Jakub. "Co tady sakra děláš?", zeptala jsem se ho otráveně. Do ruky mi dal mojí oblíbenou čokoládu. "Promiň." V tu chvíli se ze zhora ozval smích a Jakub se jen na mě podezíravě podíval. "Pozvala jsem si pár přátel, potřebovala jsem se odreagovat." Někdo nahoře otevřel dveře a šel dolů. V tu chvíli jsem se modlila aby to nebyl Honza. Má modlitba nebyla vyslyšena a ozval se za mnou jeho hlas. "Děje se něco Em?", a přišel blíž. Jakub se na něj s otevřenou pusou nenávistně podíval, pak přejel pohledem ke mě a začal couvat. Položila jsem Honzovi ruku na hrudník a řekla: "Nic, běž nahoru, za chvíli jsem tam." Bosá jsem šla za Jakubem. "Děláš si srandu? Zase on?", "No a? Kubo... musíš pochopit, že mám hold i jiné kamarády.", "Ale víš jaký na něj mám názor. Je to jen rozmazlený "jůtůber", který dostane co si zamane.", ukázal ke dveřím. "Vždyť ho vůbec neznáš. A jako ty si myslíš, že mě se líbí všichni tvoji kamarádi? Ne, například ta Darina, která nezná nic jiného než fet a sex s náhodným klukem z párty, ale respektuji to, že ty jsi s nimi spokojený, poslední dobou se chováš fakt jako kretén..." Jen rozhodil rukama a odešel. Bože! Jak já se můžu s takovým člověkem bavit?! V tu chvíli mi už bylo jasné, že naše přátelství už nepotrvá dlouho... Byla jsem na něj naštvaná, ale zároveň, mi to bylo trochu líto. Byla jsem z toho docela špatná. Vešla jsem do chodby a z bundy na věšáku si vytáhla krabičku cigaret a zapalovač. Nekouřím pravidelně, Jen když mě něco rozruší, na uklidnění. Přišla za mnou Lucy. "Emily, zase? Děláš si srandu?", podívala se na mě vyčítavě. "Promiň.", "Co se stalo? Honza říkal, že tu někdo za tebou byl.", "Jakub, dovezl mi čokoládu, na omluvu, za tu scénu co udělal, kvůli Honzovi. Jenže pak Honza přišel dolů a Jakub se zase nasral a odjel.", "Proč to furt dělá? Vždyť takový nebyl, až poslední dobou." Měla pravdu, takový Jakub nikdy nebyl, dřív všechno bylo normální, ale od té doby co to předtím začalo skřípat s Filipem, se začal chovat divně. Několikrát to na mě i zkoušel, ale vždycky jsem mu vysvětlila, že mezi námi nic nikdy nebude. Vím, hodně tvrdý friendzone, ale prostě pro mě to byl vždycky jen kamarád, jako brácha. "Nemyslíš, že by mohl žárlit? Není do tebe zabouchlý?", řekla opatrně Lucy. Jen jsem pokrčila rameny a típla cigaretu. Šly jsem zpátky do mého pokoje. "Kde jste byly tak dlouho?", řekl se smíchem Tomáš a zničeho nic pokrčil nos. "Fuj, vy jste kouřily?", "Jen jsem si dala jednu cigaretu.", obrátila jsem oči v sloup a sedla si vedle Honzy. "Ty kouříš?", zašeptal mi to ucha. "Ne pravidelně, jen když mám špatnou náladu a potřebuji se uklidnit.", "A v pohodě, s tím klukem?" Zeptal se mě Honza. Jen jsem mu řekla, ať to neřeší a bavili jsme se dál.

XXX

Kluci v noci odešli a Lucy u mě spala, aby nemusela jet zpátky do Hradce.