Part 24

1.7K 67 7
                                    

Harry

S jejím tátou byla i celkem sranda. Po dvou hodinách jsme se rozhodli, že půjdeme domů. Jelikož jsem měl to jedno pivo, musel jsem domů pěšky. Pro auto si půjdu až zítra. Stejně mám namířeno k Emily.

Strašně se těším na ten týden co budeme spolu v Paříži. Už to nic nemůže zkazit. Když jsem dorazil domů, táta nervózně přešlapoval v obývacím pokoji.

"Děje se něco?" Zeptal jsem se a odložil si budu a klíče. Vypadal tak nějak nejistě.

"Je, ty už jsi doma. Nic se neděje, ale zase něco v Hongkongu pokazili, takže tam musím jet na dva týdny. Doufám, že to tu zvládneš a prosím, hlavně žádné párty." Bylo to asi vážný, protože táta nikdy takhle nikam neletěl kvůli problémům.

"No já stejně ve čtvrtek odlétám s přítelkyní do Paříže. Není potřeba se bát." Opáčil jsem a čekal na jeho reakci. Nasadil překvapený pohled.

"Že já se vždycky dozvídám tyhle věci jako poslední. Proč si mi neřekl, že máš přítelkyni?" Optal se táta.

"Neptal jsi se."

"A jak se jmenuje?"

"Emily"

"Hezké jméno pro určitě krásné děvče." Konstatoval táta a já jen dodal "Velice krásné děvče."

S úšklebkem jsem se odebral do koupelny se osprchovat, protože jsem musel ze sebe už všechno smýt. Bylo toho moc. Teď už to ale bude lepší. Běžel jsem si ještě dobalit poslední věci a sešel jsem dolů za tátou.

Koukal na televizní noviny. Zrovna běžela nějaká reportáž o vajíčkách. Velice zajímavé tati. Sedl jsem si vedle něho, ale to jsem neměl dělat. Začal výslech.

"No a už o tobě vědí její rodiče?" Zeptal se táta, ale dále sledoval televizi.

"Dneska jsem byl s jejím tátou na jednom a její nepravá mamka mě zná taky. Byl jsem u nich na obědě a večeři no." Odpověděl jsem nezaujatě, za to táta se nějak napřímil.

"Tak to bychom je měli pozvat taky, co? Antoinette něco uvaří." Antoinette je naše hospodyně. Postarší paní, ale je strašně hodná. Vždycky mě kryla a snažila se vysekat mě z průšvihů.

"Jasně, zítra to řeknu Emily. Až se oba vrátíme, pozveme je." Odpověděl jsem a začal pozorovat televizi. Nějak jsem cítil, že tohle musím vidět, že je to důležitý.

Na místě se střetl zřejmě osobní vůz s chodcem. Jedná se o mladou slečnu okolo 20ti let, středně vysoké štíhlé postavy. Totožnost zatím neznáme. Řidič z místa nehody odjel. Více informací vám přineseme v nočních televizních novinách.

Nějak mi to nedalo a musel jsem zavolat Emily. Ráda chodila běhat a neměl jsem dobrý pocit. Rychle jsem vstal z gauče a vytáhl telefon z kapsy.

"Děje se něco?" Optal se táta a pozoroval každý můj pohyb.

"Doufám, že ne." Odvětil jsem a už jsem vytáčel její číslo.

Volaný účastník není dostupný. Opakujte prosím volání později.

Paráda. Okamžitě jsem vytočil Niallovo číslo.

"Nialle, je prosím tě Emily doma?" Zeptal jsem se a celý se klepal.

"Není, prý si šla zaběhat, proč?"

"Nialle, koukal jsem na zprávy, za městem srazilo auto nějakou holku. Bojím se, že by to mohla být Emily." Byl jsem naprosto hotovej.

"Ty vole, si děláš srandu, ne? Za pět minut jsem s rodičema pro tebe a pojedeme do Nemocnice."

"Ok" řekl jsem a típl to. To je v prdeli. Jestli to opravdu byla ona.. až zjistím, kdo to udělal, zabiju ho.

"Tati, máme strach, že to auto srazilo Emily. Niall sem přijede s rodičema a pojedeme do nemocnice. " Oznámil jsem mu a začal panikařit. Tohle se nemělo stát. Všechno mělo být v pořádku.

"Co že? Jako tu tvou přítelkyni? Pojedu hned za vámi" rychle řekl táta a začal se oblíkat.

Během pěti minut tu byl Niall a Emilyn táta. Rychle jsme nasedli do auta a jeli jako zběsilí .

Tak a jsem tu s novou kapitolou.❤ Doufám, že se líbila. Jsem teď v takovým dilema, protože nevím, jak tahle povídka bude ještě dlouhá. Takže kdybyste napsali jestli vás baví/nebaví, bylo by to super
Zítra ahoj❤

Only Angel {H.S} Where stories live. Discover now