"wohou" °65°

96 4 1
                                    

V minulé kapitole:

,, Jestli jí jen ublížíš Frede... Nebudu brát ohledy na to, že jsi můj dobrej kámoš, jasný?“ řekl vážně a potom jsem je dále už neposlouchala a nechala je tam. Šla jsem si sednout dovnitř a alespoň poslouchat ostatní.

Po nějaké chvíli přišli Marcus i Fred, naštěstí v pohodě a dokonce se i smáli.

_____________________________________

Chvílemi jsem koukla směrem k nim, abych se ujistila... Teda, popravdě jsem měla oči jen pro něj a prosto jsem se na něj chtěla dívat. Byla jsem jím tak omámená, díky tomu jsem si ani nevšimla, že mne také chvílemi pozoruje. Všimla jsem si jeho pohledu, když se na mě začal usmívat a culit se. Zřejmě všiml si, jak jsem jej nestydatě pozorovala. Můj úsměv rozšířil se, když se na mě znovu podíval. Nevnímala jsem už moc okolí, co si tady povídali, už jsem vnímala jen jeho. A on, přestal vnímat i Marcuse, který mu něco horlivě vyprávěl. Chvílemi mu přikývl, ale jeho pohled byl pořád zaměřen na mě.

Po chvilce se zvedl, něco řekl Marcusovi a zamířil si to k nám. Prohodil pár slov s matkou, také s Tarou a i Catarinou. Poté se rozloučil a odešel. Ale nezapomněl na mě. Potom, co odešel, mi napsal na mobil zprávu.

Přijď ven na chvilku... F

Zvedla jsem se a prosto odešla ven, za ním.
Jakmile jsem otevřela dveře byla jsem přímo naléhavě políbena jeho rty. Chvilku jsme zas takto zůstali, ale mě začal chybět vzduch a tak jsem byla nucena se od něj odtrhnout.

,,Tohle bylo tak naléhavé, že jsem musela jít ven?“ zasmála jsem se a on mi dal lehkou pusu.

,,Podle tebe tohle nebylo naléhavé?“ řekl mi a znovu jsem si od něj vysloužila pusu.

,,No to nevím.“ řekla jsem mu.

,, Lhářko“ zašeptal.

,, Slyšela jsem tě.“ řekla jsem mu.

,,Kecko“ řekl znovu.

,,Hej“ okřikla jsem ho, ale ničeho jsem se nedočkala. Byla jsem znovu umlčena jeho rty na těch mých.
Jak krásné umlčení ale. To abych protestovala častěji, pomyslela jsem si.

,, Ještě něco důležitého máš na srdci?“ zeptala jsem se jej, když jsme se od sebe odtrhli.

,, Už asi nic.“

,, Dobře.“ odpověděla jsem.

,,Teda vlastně... Nechtěla by si o víkendu ke mě?“ zeptal se a zkoušel rovnou štěněčí oči, ale on musel vědět, že bych souhlasila.

,, No to jako nevím. Strávit s tebou víkend??“ dělala jsem, že se mi nechce a přemýšlela jsem.

,, Odvolej to. Já vím, že chceš zlato.“ řekl s šibalsky, lehkým a křivým úsměvem. To mě dostávalo do kolen.

,, No ja ti nevím jako. Co budeš mít k jídlu?“ zeptala jsem se ho.

,,Cokoliv si budeš přát princezno.“ řekl a vtiskl mi malou pusu.

,, Beru.“ řekla jsem s úsměvem a objala ho.

Rozloučil se se mnou znovu polibkem a ještě jedním objetím. Poté se vydal domů a já taky samozřejmě.

Šla jsem se ještě na chvíli bavit s Catarinou a s Marcusem, jelikož měli zase brzy odejít. A potom jsem trávila čas s Tarou. Koukání na seriály a filmy, k tomu popcorn a další jídlo, co jsme v ledničce i mimo našly.
Nakonec jsme obě pomohly mamce s večeří, která byla o dvou chodech. Povečeřeli jsme v kruhu "rodinném", když se to tak dalo nazvat. Mike je fakt fajn, sice mi chybí táta, ale prostě tak. Mamka vypadá hrozně šťastná, což je super.

,,Kate, půjdeme ještě doukoukat ten horor?“ zeptala se mě Tara, když jsme už dojedli a jen seděli u stolu. Mamka s Mikem odešli, my tu byli sami.

,,Jasný. Zkouknem pak ještě něco?“ zeptala jsem se.

,, No asi. Kolik je?“

,,Okolo deváté myslím.“ řekla jsem jí a pak si teprve ověřila čas.

,,To stihnem možná ještě jeden.“

,,Asi. Uvidíme. Tak pojď.“ pobídla jsem jí a šli jsem do mého pokoje.
Začali jsme znovu koukat na horor a nakonec jsme stihli i ten druhý film, co Tara vybrala.

Nová, opožděná kapitola.
Omlouvám se, mám problémy s wattpadem a podobně. Navíc škola a učení...

Alespoň něco jsem se snažila napsat, ale uznejte sami. Katastrofální myslím.

Ta čísla😍
→5,27K

Vaše❤
xxxx

Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat