"Dobře.. děkuji ti" °60°

129 5 0
                                    


Minulý díl:

Až teď si začínám říkat, zda tu nejsem zbytečně. A také si uvědomuji, že ho vlastně znám tak napůl. Tohle jsem třeba ani nevěděla.

Prohlédla jsem si jeho stolek, na kterém byla viditelná už od dveří, jedna fotografie. Na ní byl usměvavý Fred a jeho kamarádi. Mezi nimi i můj bratr. A na druhé fotografii, která byla nad jeho postelí, byl s dívkou. Sestra? Sestřenice? Jeho bývalá?
Otázky se mi znovu zaplnila už má tak zaplněná hlava.

,, Katie?“ zavolal na mě Fred.

___________________________________

,,Ano Frede?“ sice jsem se lehce lekla, nedala jsem to však znát a otočila se. Opíral se o rám dveří a koukal na mě.
Odpověděla jsem mu a stále na něj koukala.

,, Vidím, že jsi nic nevynechala.“ pokynul hlavou směrem ke dvou fotkách.

,, Jinak už si můžeme jít sednout. Tedy, pokud by si chtěla.“ dořekl po chvilce.

,, Dobře.“ řekla jsem mu kratičkou odpovědí a položila fotografii na stolek.
Fred mezitím znovu zmizel z mého dohledu a tak jsem vyšla z jeho pokoje až po chvíli. Ještě jsem se rozhlížela po dalších fotkách, jenže jsem už žádné, kromě těch na stolku, nenašla.
Marně jsem hledala no.

,, Katie, jsem v obýváku.“ křikl na mě lehce, abych ho dobře slyšela.

Nijak jsem mu neodpovídala, pouze jsem nechala uvést své nohy do pohybu a rozešla se za ním do toho obýváku. Ten byl sladěný zas do jiných barev. Šedá a bílá barva, k tomu tu měl krásnou sedačku pro více lidí a nakonec i malý stolek uprostřed. Televize, rádio a Playstation. Měl to fakt hezky zařízený. Na kluka až moc hezký.

,, Tady máš pití, chceš ještě třeba něco málo k jídlu?“ zeptal se mě a usmál se.

Zřejmě se mě snažil uklidnit, vedlo se mu to, jenže to nevydrželo věčně.

,, Pití mi prozatím stačí. Navíc jsem docela plná.“ odpověděla jsem mu a pousmála se.

,, Tak si sedni kamkoli chceš.“ řekl zas a pokynul rukama.

Samozřejmě jsem si sedla hned vedle něho a spokojeně jsem se o něj i opřela. On mě na oplátku objal kolem ramen a nakonec mi dal i malou pusu do vlasů. Byla jsem spokojená.

,, Takže... Uhm, chceš o tom nejak mluvit?“ zeptal se mě nejistě a lehce se ode mě odtáhl, aby mi při tom viděl do očí.

,, Já... Nevím Frede. Je to moje temná minulost a těžko se mi to i říká. Natož tobě. Tara je jediná ktera to ví a k tomu to ze mě musela dost tahat.“ řekla jsem mu trošku nervózně a nejistě, tak jako on.

,, Dobře. Chci to nechat na tobě, ale jen se o tebe bojím Katie. Nechci, aby si to musela dusit v sobě, nechci tě takto vidět.“ promluvil vážně, ani se moc neusmál a v očích se mu leskl strach.

Já vím, že bych měla. Měla bych promluvit. Jenže je to těžké, když člověk neví, jak to ten druhý vezme. Co když ho bude chtít pak dojít zabít, nebo něco horšího.
Bylo tolik myšlenek, tolik... Až příliš.

,, Promiň mi to. Jsem moc slabá, trápí mě to. Tak moc to bolí.“ řekla jsem trhaně a měla na krajíčku.

,, Omlouvám se. Nechtěl jsem tě rozbrečet.“ objal mě, nechal kolem mě obtočit ty své paže, které mi dodali chvilkovou útěchu.

,, Není to tebou. Jen... jen se bojím reakce.“ zašeptala jsem.

,, Co ti pomůže, aby si se rozmluvila sama?“ zeptal se mě a hned pokračoval.

,, Jelikož chci, aby si mi to řekla ty. Ne, abych to z tebe tahal.“ dořekl po chvilce, když jsem se neměla k odpovědi.

,, Pokud to vážně chceš vědět.. dej mi chvilku zašeptala jsem mu.

,, Dobře.“

Po chvilce mlčení a trapného ticha, zapl televizi a nějaký film, který měl na flešce. Nevnímala jsem moc, co tam vůbec dal, na co jsme se dívali. Dokázala jsem se soustředit pouze na své myšlenky, které mi probíhali skoro před očima.
Rozhodla jsem se, že mu to řeknu. Ještě dnes.

Byla to tíha, která mě táhla sebou ke dnu, bylo to trápení, které mi nijak nepřidalo na náladě a navíc to byla minulost, která by měla být již za mnou. Jenže, jak se má člověk naučit na to nemyslet?

,, Bylo to díky klukovi.“ vyřkla má pusa zničehonic, promluvila jako bych nad tím nepřemýšlela, jen ty slova vyslovila a nechala je vyznít.

,, Cože?“ řekl zaskočeně Fred.

,, To co mě trápí je moje minulost. To co, spíše kdo mě trápí je jeden kluk.“ řekla jsem a hned pokračovala.

,, Bylo mi v té době nějakých patnáct.. možná ještě čtrnáct, nejsem si jistá.
Do mého života pak vstoupil on. Byl fakt hezký a všechny holky z mojí třídy jej milovali. Lamač dívčích srdcí... V té době jsem byla ještě taková šprtka a ostatní se mi obvykle posmívali. Dál to naštěstí nezašlo...“ řekla jsem a rozpovídala se. On se na mě upřeně díval a sledoval. Nadechla jsem se a pokračovala jsem.

,, Jak to šlo s postupem času dál, děti si ze mě stále dělali srandu. No prostě se zjevil zas on. Mohl mít jinou, hezčí, jinačí.. jenže on promluvil na mě, pozval mě. Mohla jsem tušit, že to skončí špatně.. jenže když jsem do něj byla také zakoukaná, nedošlo mi to, má mysl byla uzavřená a racionálně neuvažovala.
Mělo mi to prostě dojít.
Ze začátku to bylo krásné. Chodili jsme spolu ven, zval mě na jídla a různě jsme se spolu potulovali. Byl o rok starší než já, to si pamatuju. A jelikož ode mě očekával moc, vzal si to.
Já... Já byla jsem panna a on to věděl. Vždycky mi říkal, že počkáme a tak. Dokud nebudu chtít.
Jenže to nedodržel a on mě.....“ v tuto chvíli jsem se už rozbrečela naplno. Šlo mi to čím dál hůř.

,, To je dobrý. Katie... Pojď sem.“ rozpřáhl ruce a já mu rychle vklouzla do nich, nechaje se objímat.

,, Prosím princezno, neplakej.“ řekl mi a snažil se mě uklidnit.

,, Miluji tě Katie.. a ten zmrd.. vážně to udělal?.... Znásilnil tě?“ zeptal se mě po chvilce. Já mu jen nepatrně kývla.

,, Nestojí ti za tvé slzy. Pojď. Půjdeme si ke mě lehnout, napíšeme tvojí mamce a budeš spát dneska se mnou. Nehodlám tě už pustit, nenechám, aby ti někdo ještě ublížil.“ říkal mi ta slova, těsně u mého ucha. Mezitím se se mnou v náručí přesunul do pokoje a položil mě na postel. On mezitím napsal mojí mamce a já...

Cítila jsem se lehce uvolněně a navíc bezpečně. Miluju jej.

Znovu se vám tady hlásím lidičky.
Další kapitolka❤

Přes 1000 slov, nějaké chybky také určitě budou, mno.

Mega moc znovu děkuji za ta čísla.. blížíme se k 4K😍😍

Přesněji máme zde na tomto příběhu

3,82K

Úžasní❤

Brzy snad další kapča.

Vaše❤
xxxx

Láska na ledě ❤ (Příběh hokejistky)Kde žijí příběhy. Začni objevovat