Gentle Madness - Drarry (CZ) ✓

20. kapitola

Konečně byl Draco znovu šťastný.

Trvalo mu to několik let, ale Harryho slova mu ulpívala v mysli a popoháněla jej kupředu. Přestože se znovu oženil, nikdy nezapomněl na city, které choval ke svému zesnulému manželovi.

Se svou novou láskou se usadil v domku na druhé straně země. Měli spolu malou svatbu, na niž Draco mimo jiné pozval i Hermionu, Rona, Pansy a jejich rodiny. Poté odjeli na líbánky do Paříže. Když tehdy v kouzelnické části města spatřil Harryho sochu, rozplakal se. Avšak jeho milující druhá polovička tu byla pro něj a dokázala jej utěšit i akceptovat jeho minulost.

Společně měli dvě děti. Chlapce. Oba s divokou osobností a neustavičným úsměvem na tváři. První z nich se jmenoval Harry, na počest muže, který vždy zůstával silným. Druhého pojmenovali Scorpius - přesně tak, jak chtěl Draco pojmenovat děťátko, o jehož adopci uvažovali s Harrym ještě předtím, než byl zavražděn.

Harry i nadále tvořil obrovskou část Dracova života. Ten nikdy nezapomněl ostatním připomínat Harryho činy. Mluvil s hrdostí a pýchou o tom, jak k němu vzhlížel a jak tu pro něj Harry byl, kdykoliv jej potkalo něco zlého. Jak moc mu pomohl přežít to těžké období po jeho smrti - přestože si jej po celou dobu jen vymýšlel.

Draco byl takto spokojený. Cítil klid a mír v duši. Vše bylo v pořádku.

Harry jej už nikdy nenavštívil. Znovu se potkali až na místě, které se nenalézalo na tomto světě.

Každého někdy v životě potká nějaká zlá rána. Důležité je vědět, jak ji překonat. A každé takové jediné překonání něčeho zlého je vlastně smyslem života, to už Draco věděl velmi dobře.

Nakonec se vše zlepší. O tom to všechno je. Občas člověk zkrátka jen musí podlehnout svému pozvolnému šílenství.

Naposledy ahoj u tohoto příběhu! :D Máme tu poslední část, a jak vidíte, Draco šel v životě dál, už se víc netrápí a je opět šťastný. Díky tomu si i myslím, že má GM vlastně i šťastný konec. Harry zemřel už na začátku a celá povídka byla v podstatě o tom, jak se s touto skutečností Draco vyrovnával. A zvládl to, překonal vše špatné a naučil se žít i bez Harryho. To je přeci skvělé, ne? :)

A co říci závěrem... doufám, že se vám povídka líbila, že jste si ji užili, že jste u ní pocítili naději i snad že jste si u ní poplakali, protože i to je známkou toho, že se mi překlad zdařil. Jelikož tu byly samé kladné ohlasy, vím, že má tato činnost smysl, a tak je docela možné, že nebude trvat dlouho, a pustím se do překladu nějakého dalšího příběhu. Nevím, zda to bude opět Drarry, ale snad byste ocenili i jiné slash páry. :)

Děkuji vám moc za to, že jste tu se mnou byli až do konce, že jste četli, hlasovali, komentovali. Nesmírně si toho cením a opravdu si vážím i toho, že jste svou aktivitou vyšvihli příběh i do první stovky ve fanfikcích. Nemyslela jsem si, že se do ní příběh s tak krátkými kapitolami vůbec dostane, takže vězte, že jsem z toho měla velkou radost. :)

Loučím se s vámi a někdy zase ahoj! :)

Makkakonka