Gentle Madness - Drarry (CZ) ✓

1. kapitola

Černý pršiplášť zahaloval Dracova ramena, když se muž účastnil pohřbu a se sklopenýma očima sledoval rakev ukrývající tělo Harryho Pottera, kterak je pomalu spouštěna pod zem. Naslouchal proslovům několika lidí, v nichž hovořili o skvělých a zábavných momentech, jenž s Harrym sdíleli, a sám zadržoval své vzlyky neschopný ustát skutečnost, že je o podobné zážitky nadobro připraven.

Když přišla řada na něj, pronesl několik slov o své zesnulé lásce natolik tichým hlasem, že jej přes nepříznivé britské počasí bylo sotva slyšet. Někteří z přítomných s ním soucítili více než jiní, ale našlo se i několik takových, kteří jeho slova naprosto ignorovali kvůli jeho smrtijedské minulosti. Ti však Draca nezajímali.

Zbytku obřadu nevěnoval žádnou pozornost. Jen zíral na jámu v zemi, téměř neschopen vnímat plačtivé nářky ozývající se všude kolem něj. Do bledé tváře plné slz mu foukal studený vítr, díky němuž mu slané kapky přimrzaly k obličeji a v důsledku znecitlivovaly jeho pokožku. Přistihl se při touze po stejné proměně svých citů; bylo mu, jako by mu někdo vytrhl srdce z hrudi a bezcitně po něm šlapal.

Neexistovala šance, že by se někdy dokázal vyškrábat z propasti zoufalství. Harry Potter je mrtvý, opakovala mu mysl, zatímco mu z očí kanuly další zbloudilé slzy. Je pryč.

Roztřesený zavřel své oči a přál si, aby tohle všechno byla jen pouhopouhá noční můra. Ovšem tělo v rakvi říkalo něco jiného a Draco díky svému bolestnému pocitu věděl, že už nic nebude jako dřív.

„Odpočívej v pokoji, Harry Jamesi Pottere. My vzpomínáme v dobrém," pronesl kněz a v tu chvíli se Dracovo srdce rozpadlo na milion kousíčků.

Rozhodla jsem se přinést vám první kapitolku už dnes. Uvidím, jak mi to bude vycházet v týdnu skrze školu, ale ráda bych to tu aktualizovala častěji, než jste u mě zvyklí. Snad také proto, že už mám celý příběh přeložený a vše teď bude záviset na tom, kolik času budu mít a jak moc vás příběh bude bavit. :)

Doufám, že jste si část užili. Vaše názory uvítám! :)

Makkakonka