Camp of your life [CZ] |ZRUŠENO|

°7°

Cesta opět plyne tak strašně pomalu. Doufám, že už tam budem, dlouho to tu nevydržím...
,,Za čtvrt hoďky tam budem." Usměje se Anabel. Tak to je super... jinak bych tu umřela nudou. No nic. Začala jsem si pomalu uklízet všechny věci zpět do batohu. Pořád na sobě ale cítím něčí pohled. Vůbec netuším kterej blb mě sleduje, ale zjišťovat to nehodlám.
,,Taaak vážení, připravte se. Za chvíli se bude vystupovat." Ozvala se hlavní vedoucí. Všichni začali uklízet věci do batohu, až na mě. Já už mám vše sbalené.
,,Pomůžeš mi prosím?" Ozve se najednou vedle mě.
,,Potřebuji. To. Tam. Nějak. Nacpat!!" Řekne celkem zadýchaně Anabel. Jenom si odfrknu a se slovy ,,Ukaž." Jí vytrhnu batoh z ruky. Deku, kterou se tam snažila narvat, přeskládám a lehce ji dám do batohu, který následně zavřu. Otočím se na Anabel a málem vyprsknu smíchy. Její výraz je k nezaplacení.
,,A-a... ale, ale.. ale, JAK?!" Podám jí batoh a pokrčím rameny. Ona se na mě ještě chvíli nevěřícně dívá a dodá
,,Ty mi musíš pomoct s balením!" nad touto poznámkou se jenom lehce uchechtnu.
Někdo by si možná myslel, že si řeknu něco v tom smyslu jako ,,Teda, ten tábor nakonec nebude tak hrozný,, po tom jak si rozumím s Anabel... Opak se ale pravdou. Anabel je sice fajn, ale pořád jí nevěřím... navíc je tu tolik strašných lidí.
,,Děje se něco?" Zeptala se Anabel. Tázavě se na ni podívám.
,,No.. tak ztrápeně sis povzdechla.." Aha... já ani nevím, že jsem vydala jakýkoliv zvuk.
,,Ne všechno je v pořádku." Řeknu neupřímně se špetkou ironie a Anabel pozná, že to nechci řešit. Nakonec jenom kývne hlavou, i když ji to zajímá.

,,Tak... jsme tu. Všichni vysedat! Jakmile vstoupíte, vezměte si svůj kufr a seřaďte se do řady. Budou se rozdělovat pokoje." A jéje... na to jsem trošku zapomněla. Takové štěstí abych byla s Anabel nemám. Povzdychnu si, teďka už vědomě, a vystoupím z autobusu. Mezi ostatními najdu svůj kufr a stoupnu si do řady. Vidím Anabel někde vepředu. Upřímně se vážně bojím s kým budu na chatce či co to tady vlastně je.
,,Bojíš se s kým budeš na chatce?" Zeptá se dívka, jenž se mnou celou cestu sem seděla. Bez náznaku emocí kývnu. Sice nevím, proč šla za mnou, když byla tak vepředu, ale oi no. Upřímně mě zajímá, co vymyslí.
Za chvíli na nás dojde řada. Všimnu si, že chatky určuje ten kluk, na kterého Anabel mrkla.
,,Ahoj. Hele.. mohla bych tě poprosit... Tady Amnesia je na táboře poprvé, nikoho krom mě nezná... a však je tady znáš... nemohla by být se mnou na chatce..?" Začala mluvit svůdným hlasem. Teda jestli bude tohle fungovat... Možná ji přesunu z kategorie "známí" do "fajn známí", protože upřímně se mi nikdy nestalo, že by někdo někoho přemlouval, aby se mnou mohl strávit čas, či mě chtěl dokonce zachránit před zmalovanýma štětkama.
,,Já ti nevím Anabel... ty máš být na pokoji s Amanthou a tvoje kámoška s Chloe.." Pche... kámoška. Při tom oslovení jsem toho týpka zavraždila pohledem.
,,Prosím.." Udělala psí oči.
,,Víš že to nejde." Odpověděl jí nervózně.
,,Vždyť můžeš dát Amanthu s Chloe spolu... no taak.."

Mno... je tu další část XD
Sice taková nic moc... ale... snad nevadí.

erika_darkness