Osudová minulost

Amy

,,Crrrr....." Ráno mě z bezesné noci probouzí moje nejmíň oblíbená věc a to budík. S námahou se zvedám z postele a vypínám ho. Ručičky ukazují 6:15 a tedy čas pro mé vstávání.
Pomalým tempem se odebírám do koupelny, kde si udělám ranní hygienu, nasnídám se, obléknu a nakonec i připravím svačinu do školy.
~~~

Na autobusovou zastávku dorazím přesně včas. Chci si jít sednout na poslední volné místo vzadu, ale bohužel to nestihnu a nějaký starší kluk mi zasedne místo, a tak mi nezbyde nic jiného než stát.

Začnu přemýšlet o včerejším dnu. Proč mi Shane napsal dobrou noc? Vždyť mě zná ani ne den. To jak mi pomohl, udělal z vlastní vůle nebo to někdy bude chtít nějak oplatit? Můžu mu věřit? Všechny tyhle otázky mi vířili hlavou.
,,Dávej pozor!" Strčí do mě nějaký mladší kluk a zakřičí na mě.
,,Já?" Zeptám se ho i když odpověď mi je jasná.
,,Kdo asi? Ten sloup za tebou? Jsi normální?" Odpoví mi s úšklebkem. Nejsem člověk, který se dostává do problémů sám, většinou mi lidé dělají naschvály a já to potom odnesu. Taky se nerada hádám a tak většinou udělám to, co po mně lidé chtějí.
Ustoupila jsem o krok dozadu.
,,Jo a ještě něco jmenuju se Tomáš a být tebou se mi vyhýbám. Nemám rád takové divné holky jako jsi ty." Řekl, když mě obcházel. Trochu se mě to dotklo, ale snažila jsem se to nedat najevo.

Po pár minutách autobus konečně zastavil. Všichni se hrnuli k východu. Taky jsem sebou musela trochu hnout, jestli jsem nechtěla být zašlápnutá.
Cesta z autobusové zastávky trvala už pouze pár minut. Přemýšlela jsem o tom, co se mi dnes může stát, když v tom mi někdo zaťukal na rameno. Otočila jsem se a uviděla hnědovlasou o trochu menší dívku než jsem já. Měla na sobě modré šatičky a černé balerínky. Její modré oči jí zářili radostí. A při pohledu na mě se jí i zvedly koutky úst.
,,Ahoj, jmenuju se Amy. Kdo jsi ty? Ještě jsem tě tu neviděla." Řekla mi jemným hlasem.
,,Ahoj, já jsem Gwendolyn, ale klidně mi říkej Gwenny" odpověděla jsem jí a podívala se na cestu před sebou.
,,Gwenny, to je tak krásné jméno" řekla zasněně. ,,Budeme kamarádky?" Zeptala se mě najednou a já pouze přikývla. Ráno mi začalo opravdu dobře.

Když jsem dorazila do šaten a vyndavala si věci ze skříňky, tak jsem na sobě ucítila něčí pohled. Otočila jsem se a uviděla Shana, jak se na mě dívá. Když spatřil, že jsem si ho všimla, tak se usmál a zamával mi. Pozdrav jsem mu oplatila.

~~~
Po tom, co jsem se konečně dostala do třídy nám naše třídní učitelka oznámila, že pojedeme na jakýsi týdenní výlet. Moc jsem z toho nadšená nebyla, ale možná je to dobrá příležitost, jak zjistit jestli je tu ještě někdo, tak přátelský jako Amy. Všichni se začali radovat a mezi sebou si něco šeptali. Jen já jsem seděla a nijak to neřešila.

,,Těšíš se?" Zeptal se mě Shane. Přemýšlela jsem jestli mu má říct pravdu nebo mu říct, že se těším, aby to více neřešil. Shane si bohužel všiml mého zamyšleného výrazu a podle toho jak se zatvářil mu to došlo. ,,Ty se netěšíš? Proč ne?"

Usoudila jsem, že z toho už se nevykroutím a tak jsem mu řekla pravdu. ,,No, podle mě většina takových výletů nekončí dobře a s mým štěstím? To abych se bála, že mě zabije zahradní trpaslík. Nemám tu ani žádné kamarádky, takže nemám být s kým na pokoji." Soucitný pohled Shana mě zahřál.

,,Podle mě se nemáš čeho bát, jsi skvělá holka. A to jestli tě zabije zahradní trpaslík nezjistíš, když nepojedeš" pousmál se na mě předtím než pokračoval: ,, A kdybys potřebovala s něčím pomoct jsem tu pro tebe".

,,Děkuju" bylo jediný, co jsem dokázala vyslovit. Takhle laskavý ke mně ještě nikdy nikdo nebyl.

~~~
Po škole jsem si udělala domácí úkoly, vytřela a umyla nádobí. Pak jsem si spokojeně lehla do postele a odemkla svůj mobil. Měla jsem pár upozornění z Wattpadu a z toho jedno byla zpráva. Rozklikla jsem ji a podívala se na odesílatele. Matoucí spisovatel

Matoucí spisovatel: Ahoj, žiješ?

Já: Ahoj, jo žiju. Neměla bych?

Matoucí spisovatel: né to né, akorát jestli si zvládla cestu zpátky. To víš všude číhají masožravé housenky, tak jestli tě náhodou nesežraly ( ber to s ironií )

Já: neboj se, já bych se nějakými masožravými housenkami sníst nenechala. Já vsázím na chodící rybičky ;-)

Matoucí spisovatel: tak to si dávej pozor nechci o tebe přijít. Chodících rybiček je tu taky všude plno.

Takhle jsme si psali ještě dlouho než jsem musela konverzaci ukončit a jít se připravit na spánek. Zjistila jsem o něm mnoho věcí jako třeba to, že má mladší sestru a že umí hrát na kytaru.
Dále jsem se o něm dozvěděla, že už se několikrát s rodinou stěhoval.

A můj názor na něj? Je to strašně super kluk. Dokáže pomoci i když zrovna sám má problémy.

S takovými pocity jsem usnula.

Ahoj, jsem moc ráda, že moje příběhy čtete a za vaší podporu moc děkuju. Budu moc ráda, když napíšete komentář nebo dáte hvězdičku.
                                             Eliska123a💕