Pohled Verunky
Konečně jsou Vánoce. Venku je plno sněhu a všude Vánoční nálada. Sedím na gauči a čekám až táta přinese stromeček.
Když táta přinesl stromeček, začali jsme ho spolu zdobit a zpívali jsme si Vánoční písničky. Nikdy jsem neměla pravý Vánoce. Otec chodil do hospody a já koukala z okna na děti co si hrají ve sněhu, ale teď jsem konečně šťastná. Stromeček byl ozdobený a už chyběla jenom hvězda. Vzala jsem hvězdu a táta mě vyzdvihl abych ji tam dala. Dala jsem ji tam a táta mě položil na zem.
Petr- Vyfotíme se spolu u stromečku?
Přikývla jsem a stoupla si ke stromečku. Táta nás vyfotil a dal to na Instagram.
Po obědě jsme vzali nakrájený ovoce a jely k lesu, kousek za Prahu. Chodili jsme lesem a dávali na stromky kousky ovoce. Držela jsem celou dobu tátu za ruku. Po hodině jsme jely zpátky domů. Doma jsem si udělala kakao a šla se koukat na pohádky. Koukala jsem na Princeznu se zlatou hvězdou na čele, pila kakao a jedla mé oblíbené cukroví. Skončila pohádka a já běžela za tátou.
Já- Kdy přijde Ježíšek?
Petr- Až večer.
Zasmál se. Povzdechla jsem si a sedla si v kuchyni za stůl.
Já- Tatí ?
Petr- Ano ?
Já- Můžu si půjčit mobil ?
Petr vyndal mobil z kapsy a podal mi ho. Vzala jsem ho a šla do obýváku. Sedla si na koberec a opřela se o gauč. Začala jsem na mobilu hrát hru. Byla jsem do té hry zažraná , že jsem ani neslyšela že za mnou přišel Petr.
Petr- Už mi dej ten mobil.
Řekl se smíchem, když mě viděl jak hraju hru. Zamračila jsem se a s trucem mu ho podala.
Petr- Nebuď nabručená, ještě se z tebe stane závislák a za chvíli bude večeře.
Seděli jsme u stolu a jedli večeři. Když jsme dojedly, běžela jsem do pokoje. Prej by jinak Ježíšek nepřišel. Slyšela jsem zazvonit zvoneček a já běžela ke stromečku. Byly zapálené prskavky a pod stromečkem dárečky. Klekla jsem si k nim a koukla tátu.
Já- Můžu?
Petr- To je jasný.
Usmála jsem se a začala trhat papír. Všechny dárky byli úžasný. Hlavně mobil. Byla jsem hrozně šťastná.
Já- Tatínku proč ty si nic nedostal ?
Petr- Můj Ježíšek je u babičky, víš. Tam pojedeme zítra.
Kývla jsem a se všema dárkama si šla sednout na gauč.
Pohled Petra
Byl jsem šťastný, když jsem ji viděl, jak si všechno užívá. Byla na gauči a stahovala si do mobilu hry. Budu jí ten mobil nějak omezit, jinak nebude dělat nic jiného. Sedl jsem si k ní a koukal co hraje. Položila si hlavu na moje rameno a dál se věnovala mobilu.
Já- Nechceš skusit i jiné věci než jenom ten mobil ?
Verunka- Tak jo.
Odložila mobil a vyndala 3D pero. Sedla si blíž ke stolu.
Verunka- Tati, jak se to dělá?
Sedl jsem si blíž k ní a pomohl ji.
YOU ARE READING
Už se neboj, seš v bezpečí/ Petr Lexa
FanfictionMalá osmiletá holčička, která to nemá vůbec lehké.