Už se neboj, seš v bezpečí/ Petr Lexa

❤ 15 ❤

Pohled Verunky

Čekala jsem s tátou před školou na učitelku. Už tu byly všichni. Táta si povídal s nějakým pánem než přišla učitelka a já si tam povídala s kamarádkou.

Když přišla učitelka, rozloučila jsem se s tátou a šla k učitelce. Společně jsme šli všichni k autobusu. V autobuse jsem si sedla s kamarádkou. Cestou nám učitelka říkala, co se bude dít a tak. Po asi hodině jsme konečně dojeli na místo. Vystoupili jsme a šli dovnitř. Vevnitř jsme se převlíkli a šli se kouknout kdo hraje.

Šli jsme hrát mi. Byla jsem celkem nervózní. Bylo tu moc lidí. Na nic jsem nečekala a začala hrát. Zápas byl hrozně super. Hodila jsem dva koše. Zápas skončil a mi čekaly na vyhlášení. Začalo vyhlášení a mi si stoupli do řad, podle týmů.

Skončili jsme na třetím místě, to je dobrý. Převlíkli jsme se a jeli zase ke škole. Před školou už čekal táta. Rozběhla jsem se k němu. Objala jsem ho a jeli jsme domů. Cestou jsem mu vyprávěla celej zápas.

Petr- Večer ještě na chvíli přijede Lukáš ano ?

Verunka- Anooooo.

Táta zaparkoval a já vyšla z auta. Doma jsem se navečeřela, připravila věci do školy a šla koukat na pohádky, než přišel Lukáš. Když vešel do obýváku, hned jsem se zvedla a běžela za nim.

Verunka- Strejda Lukyyy.

Hned jsem mu skočila do náruče.

Petr- Ta tě normálně bude za chvíli mít radši než mě.

Řekl se smíchem táta. Šli jsme si sednout na gauč. Oni se tam o něčem bavili, já ležela v Lukášovo objetí a koukala na pohádky. Začala mě přepadat únava a já usla v Lukášovo objetí.

Ráno jsem z donucení táty vstala a šla se převlíct a udělat ranní hygienu. Nasnídala jsem se a vyjeli jsme do školy. Před školou jsem se rozloučila s tátou a s kamarádkou jsem šla do školy. První hodina čestina. Hodiny ubíhali rychle a byla tu poslední hodina. Matematika. V tu dobu se stalo něco, co jsem doufala že se nikdy nestane.