Unforgattable《Avengers》✔

41.A další Stark je tu.

Není už zbytečné, říkat, co jsem slyšela jako první, když jsem nabrala vědomí. Jasně že staré známé pípací přístroje. Měla bych s tím něco dělat. Začínám tu být nějak moc často. Promnula jsem si oči a konečně je otevřela. Jak nečekané, že jsem ležela v jedno z pokojů v nemocničním patře. Že se pořád divím. Byla jsem pořád docela unavená a trochu mě bolela hlava. Ale nebylo to nic tak vážného. Oproti tomu, co jsem si už vše zažila, to bylo, jak nic. Pomalu jsem se posadila a opřela se zády o pelest postele. Na pravé ruce jsem měla vpíchlou kanilu a všude jinde i jiné hadičky, co vedli k přístrojům. Všechny jsem ze sebe strhala, tedy až na kanilu. V tom se otevřely dveře a do pokoje vešla Car.

„Bruce mi říkal, že si docela neposlušný pacient.“ usmála se a trochu vyčítavě se na mě podívala.

„Je mi dobře. A ve své posteli se vyspím o mnohem líp.“ pousmála jsem se.

„Stejně bych byla radši, kdyby si tu do rána zůstala.“ podívala se na mě starostlivě.

„Jak dlouho jsem byla vlastně mimo?“ odbočila jsem kapku od tématu.

„Pár hodin. Teď jsou čtyři hodiny ráno.“ odpověděla mi.

„A proč nespíš ty?“ divila jsem se.

„Chtěla jsem si tě ohlídat, kdyby se tvůj stav snad zhoršil.“ objasnila mi.

„To si nemusela. Co zbytek?“ optala jsem se.

„Ale jo. Přeci jen jsem doktorka, takže je to moje povinnost. A co se týče ostatních, tak ty dorazili před hodinou. Byli dost unavení a potlučení, ale i přes protesty si šli všichni lehnout.“ posumála se a sedla si do křesla.

„Kdo protestoval?“ ušklíbla jsme se.

Moc dobře jsem tušila, kdo byli oni protestanti. Ale i tak jsem se zeptala. Třeba budu překvapená a bude to úplně někdo jiný.

„Kapitán a Tony.“ věnovala mi úsměv.

„Myslela jsem si to. Protestují vždycky, když ležím tady, protože tu chtějí být.“ uchechtla jsem se.

„Prý si tu teď dost často?“ otázala se Car.

„Docela jo. Hold toho teď bylo s Hydrou v poslední době hodně a dalo mi to zabrat, jak fyzicky, tak i docela psychicky.“ pousmála jsem se.

„Tušila jsem, že to bude psychické a fyzické zkolabování. Brali jsme ti totiž i krev, ze které jsme nic nezjistili. Měla by sis dát chvíli oraz. Klidně i od zachraňování a pomáhání v Shieldu. Aspoň do té doby, než se dáš dohromady.“ doporučila mi.

„To ti až tak slíbit nemůžu. Přeci jen jsem jednou Avenger. Ale jelikož je teď po Hydře, bude čas na odpočinek.“ podotkla jsem.

„Ty jsi vážně celý tvrdohlavý Tony.“ uchechtla se.

„No jo. Geny.“ zasmála jsem se.

Car se taky začala smát. Hned vzápětí si položila ruku na hrudník a skousla si spodní ret.

„Jsi v pořádku?“ vyděsila jsem se.

„Jo. To nic není.“ mávla nad tím rukou.

„O tom bych se hádala.“ odhodila jsem ze sebe peřinu.

„Kate, máš ležet.“ napomenula mě, když si toho všimla.

„Ležet budu pak. Teď musíme zkontrolovat tebe. Takže jdeme do laborky.“ přehodila jsem nohy přes kraj postele a pomalu si stoupla.