49. Naděje

454 34 4
                                    

Z pohledu Taylera-pokračuje

"Cože?" řekla Caroline, která stála ve dveřích. Tak tohle se opravdu nemělo stát. Jen tam tak stála a začala hrozně brečet. Takhle jsem to opravdu nechtěl. Chtěl jsem ji to říct nějak šetrně a nebo ji to neříct  vůbec.

"Caroline není to tak jak si myslíš" řekl jsem a byl jsem u ní svou upíří rychlostí. Teď je toho na ní opravdu hodně a ještě to těhotenství. Ke všemu ji mám hodně rád a záleží mi na ní.  

Koukala na mě skrz slzy a já nevěděl, co mám říkat. Proto jsem ji objal. 

"Neboj zachráním ho a všechno bude jako dřív" šeptal jsem ji.  Ona jen plakala. 

Byla vyčerpáná a tak jsem ji pomalu vzal do náruče a odnesl ji do postele. Ani neprostestovala. Pomalu jsem ji uložil a všiml si jejího pomalu rostoucího a zakulatoulícího bříška. Přikryl jsem ji a představil si, jak to všechno za pár měsíců bude fajn. Ale teď musíme nějak vyléčit Maxe. 

Se Samanthou jsme pomalu došli do kuchyně, kde si o všem musíme promluvit. 

"Najdeš jak Maxe vyléčit?" zeptal jsem se. 

"Obvolám pár známých, taky čarodějek a uvidíme, co se dá dělat" odpověděla a já věřím, že máme naději. 

"Dobře, ale hlavně rychle" řekl jsem a Samantha vytáčela první číslo v mobilu.  Rozhodl jsem se, že ji nechám prostor a tak jsem se šel poddívat na Caroline. 

Přišel jsem k sobě do pokoje a přišel k posteli, kde ležela Caroline. Spala klidně a vypadala spokojeně. Musím ji aspoň trochu od všeho udržet.  Chvilku jsem si k ní sedl a koukal, jak spí. Poté jsem ji pohladil po líčku a odešel zpátky do kuchyně. 

V kuchyni stála Samantha, která se opírala o kuchyň.

"Tak co zjistila si něco?" zeptal jsem se s nadějí. Samantha kývla hlavou na souhlas.

"A?" zeptal jsem se a zvedl obočí.

"Už několikrát se stalo že vlkodlak kousnul upíra, ale jen párkrát, že by se z něj takhle napil. Nebo aspoń se o tom neví, což je docel problém." řekla. "Ale jinak jsou známy dva způsoby, jak Maxe zachránit, jen se neví jesstli jsou účinný" dodala.

"A to jsou jaký?" řekl jsem.

"Tak první je, že Caroline musí darovat trochu krve a já provedu kouzlo a druhý je, že se musí nasbírat bylinky, který bude Max muset pít, ale budou mu dělat zle. Ale na to potřebujem 24 hodin." řekla a mě se na jednu stranu ulevilo. Čekal jsem něco horšího, co se bude muset udělat.

"A my máme 68 hodin. To s ještě dá zvládnout." prohodil jsem.

"Ale ty bylinky se nejdříve musí najít. Domluvila jsem se, že mi je přiveze jedna má stará známá, která tu bude za pět až šest hodin. Zatím musíme vzít Caroline krev a zkusit ten první způsob." řekla a já viděl, že konečně dostala rozum a spolupracuje.

"Caroline by se měla, al eprospat. Tak přijd za náma tak za 5 minut, já ji mezitím všechno vysvětlim" řekl jsem rozhodnutě a Samantha přikývla hlavou na souhlas.

Vyšel jsem schody nahoru a vešel do pokoje. Caroline ještě spala a mě ji bylo líto budit. Sedl jsem si na postel a pomalu ji začal hladit na tváři.  Caroline se pomalu probouzela a měla úsměv od ucha k uchu.

"Samantha obvolala pár známých a na něco přišla. Ale potřebujeme trochu tvé krve." řekl jsem trochu s lítostí.

"Není problém" Caroline ihned vyskočila a zrovna vešla do pokoje Samantha. Skvělý načasování, pomyslel jsem si. 

Samantha přišla ke Caroline a řízla ji do ruky a trochu krve nechala odtéct do nějaký misky. Dohlížel jsem na to, aby to Caroline moc nebolelo. 

"Hotovo" řekla Samantha. "..teď už jen potebuju trochu času. " dodala.

"Poslední pokoj v pravo tam budeš mít soukomý." řekl jsem a Samantha odešla. Z celýho srdce si přeju, aby to dopadlo pro bráchu dobře.

2 kapitoly v jednom dni? :O jako lidi to chce potlesk ne? :D tak napište svoje pocity a  názory do komentářů :) a samozřejmě napište mi, jak se vám kapitola líbila a kdyžtak klikněte na hvězdičku :))

Magic CarolineKde žijí příběhy. Začni objevovat