Zloději snů III.

2. Slyšení

Sirius čekala ve společnosti Diali na špeha, generála a krále. Ti se objevili vzápětí. Rhys byl hrdě napřímený když procházel uličkou ke svému obrovskému trůnu, který tam teď osaměle stál. Siriusin trůn byl někde pryč, pro tuto příležitost. Dia a Sirius se mu uklonili když se u nich zastavil a jemně poklepal Sirius na rameno, aby šla s ním. Dívka jej poslušně následovala k trůnu a hned jak se posadil sedla si mu bokem na klín.

,,Neboj se, bude to v pořádku." zašeptal jí do ucha když se otevřeli dveře do sálu. Sirius se podívala na dvojici vyslanců, kteří skutečně vypadali na členy dvory ze kterých pocházeli. Ten vlevo měl tmavší pleť, tmavě hnědé vlasy a žlutou tuniku prošívanou zlatem zato ten druhý byl bledý, vlasy měl úplně bílé a místy modré a světle modrou tuniku prošívanou stříbrem. Dalo se bezpečně odlišit kdo patří k Zimnímu království a kdo k Dennímu. Před trůnem se uklonili a čekali až jim král dovolí vstát. Rhys jim nevěnoval pozornost zatímco líbal na krk a hladil jí po noze. Sirius si pomalu začínala myslet, že zapomněl na své povinnosti, ale pak ledabyle pokynul prsty nahoru, aby všichni vstali. Talir stál skrytý ve stínu vedle trůnu a lehce kývl na bělovlasého muže, který mu kývnutí oplatil.

,,Virinku. Harnisi." pozdravil je povýšeně a ruku na královnině stehni dal nebezpečně vysoko. ,,Jsem rád, že jste nás navštívili. Co ode mne potřebujete?" zeptal se a znovu se začal věnovat Sirius. Oba vyslanci se začali handrkovat a skákat tomu druhému do řeči zatímco se pokoušeli domluvit s Rhysem nějaký termín jeho návštěvy u jejich krále. Rhys zatím vypadal jakoby mu bylo úplně ukradené, že je plný sál jeho poddaných, přátel a dvou vyslanců. Jediné co ho zajímalo byla Sirius, která poslušně držela. Cítila jak jí Rhys hladí spáry po hradbě a opět otevřela trhlinu. Hraješ to výborně! Ti dva pitomci si myslí, že je neposlouchám. Zasmál se v duchu.

Dávej pozor na ty ruce... Jsou až troufale vysoko. Varovala ho když cítila jak jí pohladil po vnitřní straně stehna. Krev se jí přitom začala hrnout do tváří.

Jsi má snoubenka, mám na to právo! Navíc nemám zájem, aby si mysleli, že mi tě můžou vzít. Odpověděl pobaveně a na chvíli jí přestal líbat, aby se na ty dva mohl podezřívavě podívat a znervóznit je. Všichni si pamatovali co Rhys udělal se zrádcem, který se na něj pokusil donášet Hyenovi. Bez mrknutí oka mu pomalu a bolestivě drtil mysl a když zrádcovo tělo spadlo bezvládně na zem vstal z trůnu a pronesl: ,,Vezměte si ponaučení! Takhle dopadne každý zrádce!" s těmi slovy překročil mrtvé tělo a odešel. Teď oba vyslanci zmlkli a čekali co jim řekne. Král přeskočil pohledem z jednoho na druhého. ,,Virinku!" promluvil nakonec. Vyslanec Zimního království udělal krok vpřed a lehce se uklonil. ,,Řekni Paneterovi, že přijímám jeho nabídku na slyšení, ale má snoubenka pojede se mnou."

,,Mému vládci bude ctí když jej navštíví vládce i královna z Nočního království." pronesl s hlubokou úctou. Sirius cítila jak se Rhys při slovech: vládce a královna naježil. Nesnášel když ho nad Sirius povyšovali jakoby byla méně cennější než on.

,,Řekni, že jej navštíví oba vládcové." opravil ho ostře. Sirius na něj pohlédla, ale v tu chvíli jí začal znovu líbat. Virink pohledem zabloudil k Talirovi, kterému zasvítili fialové oči a vyslanec pokorně a s bázlivostí couvl zpět na své místo vedle Harnise. Oba čekali až se jim král znovu bude věnovat, což opět chvíli trvalo. ,,Pokud jde o tebe," pronesl směrem k Harnisovi a jemně přejel Sirius po rtech. ,,Vyřiď Diasovi, že jej navštívím hned po návštěvě Fehaye a Vesena. Ještě nějaké zprávy pro mě máte, pánové?" otázal se zdvořile.

,,Můj král," pronesl opět Virink. ,,Vás žádá jestli by jste nemohl poskytnout nějaké Istryjce na obranu našich hranic u Mrazivého zálivu?" podíval se přitom na Casisse, který se postavil po Rhysově boku. Král se opřel rukou o opěradlo a naklonil se ke Casovi, který mu začal cosi šeptat. Rhys několikrát důrazně přikývl a podíval se na dívku na svém klíně. Běž s Casem! Požádal jí v duchu a naposledy jí dlouze a provokativně políbil. Pomohl jí na nohy tím, že jí vzal za ruku, kterou než pustil ještě políbil a pak už si hodil nohu přes nohu a ruce si opřel o opěrky trůnu. Sirius prošla kolem vyslanců, kteří se jí uklonili. Cestou ke dveřím se k nim připojila také Diala. Sejdeme se v zahradě, mám tam pro tebe překvapení! Ozval se jí v hlavě Rhysův hlas. Ode dveří se na něj ohlédla. Podpíral se hlavu a předstíral, že poslouchá, ale i přesto jí věnoval nenápadný úsměv a mrknutí. Sirius kývla a pak se šla převléct do tmavě modrých šatů se stříbrnými hvězdami, které měla tenkrát na tom maškarní plese. Korunu zase vyměnila za čelenku se safírem a odešla do zahrad. Na Rhyse nemusela čekat dlouho, protože se za chvíli zjevil jako vždy hrdě napřímený s rukama za zády a složenými křídly. ,,Překrásná jako vždy, má drahá." uklonil se jí.

,,Okouzlující jako vždy, můj milý." oplatila mu lichotku a nechala se od něj políbit na tvář.

Rhysandem se usmál. ,,Mám pro tebe dárek k zásnubám, pojď." ukázal hlouběji do zahrad. Sirius se od něj nechala vést a těsně před částí zahrady kde nikdy nebyla jí zakryl oči a pak jí vedl před sebou.

,,Doufám," pronesla Sirius se smíchem. ,,Že tento dárek není nějaký tvůj postranní úmysl."

,,Kdybych s tebou chtěl spát," promluvil hrdě.  ,,Dávno už jsem tě zatáhl někam do lesa nebo do hor." zamával křídly a zastavil se. ,,Slibuji, že se ti to bude líbit." odkryl jí oči. Před ní se tyčila socha jejích rodičů vytesaná do tmavého mramoru kolem které kvetly černé, modré a fialové růže se stříbrnými flíčky. Sirius nevěděla co k tomu říct, ale nakonec se jí povedlo ze sebe vypravit jediné slovo: ,,Děkuji." opřela se o něj a nechala jej, aby jí objal. ,,Pro tebe cokoliv, lásko." vtiskl jí dlouhý polibek do vlasů a pak si o ní opřel hlavu. Za jejich zády se ozvalo Talirovo trochu smutné odkašlání, že jim musí tu chvíli překazit. Oba se obrátili na zvěda, který se pyšnil nárameníkem kapitána se znamením zvěda a tvářil se jako obvykle úplně nečitelně.

,,Hrozně se omlouvám, že otravuji," omluvil se zdvořile. Být to Casiss tak už má nějaké úchylné poznámky, ale to u vždy galantního a tichého Talira nehrozilo. ,,Rhysi, opět jsou nějaké potíže na severní hranici... Měli by jsme navíc dohlédnout na výcvik nováčků ve válečném ležení u Balmeru." pronesl.

,,O tom výcviku si promluvíme později, ale jinak hned jdu." kývl a otočil se na Sirius. ,,Mrzí mě to, ale musím jít..."

,,Nevadí, jsou to tvé povinnosti krále a válečníka." vtiskla mu měkký polibek na rty. ,,Uvidíme se ráno nebo zítra." usmála se na něj. ,,Dejte na sebe pozor." kývla na Talira, který se lehce pousmál a pak odešla. Z cesty se ohlédla na dvojici válečníku, kteří roztáhli své majestátní křídla a oba zmizeli někde vysoko v mracích. Stále si na to ještě nezvykla, ale fascinovalo jí to!

Bohužel mám teď neskutečný fofr, takže uvidíme jak budou vycházet kapitoly 🤔🤔🤔