Upíří Kráska [Twilight]

15. Tajemný Neznámý Odhalen

Už si zase něco šeptají. Ví jak nesnáším tajnosti, ale přesto předemnou něco tají, a to mě štve. Každý večer si povídají, ale na opačné části domu, abych je náhodou neslyšela. Vědí, že si každý večer čtu, a od toho mě nic neodradí, leda tak zemětřesení. No proto si vždycky něco říkají v době, kdy si čtu, abych je nemohla slyšet.

Ale tentokrát na ně vyzraju. Potichu se za nima vplýžím a budu dělat, že si jdu pro něco do garáže. Vyráží z mého pokoje po schodech dolů do obýváku, kde mají každovečerní schůze.

,,Musíme jí to říct." uslyšela jsem Esme, ,,Mohla by pomoct."
,,Proč by jsem jí to měli říkat? Zase vezme věci do vlastních rukou a nakonec to dopadne tak, jak s Volturiama." řekla Rosali.
Jak se může opovážit vůbec něco takového říct. To jí vyčtu.

,,Nemohla za to. Chtěla spravedlnost, a tak to musela udělat." bránil mě Edward.
Jenom na něho se může spolehnout.
Musela jsem jít malinko blíž, abych líp slyšela.
,,Ale tentokrát je to jiné Edwarde. Tentokrát je nepřesvědší slovními argumenty, to jsou zabijáci, oni..." nedořekl to táta, protože jsem šla až moc blíž.

,,Kathrine?" zeptala se mě Alice. Vystoupila jsem z rohu.
,,Jen si chci jít na něco podívat do garáže. Nenechte se rušit." odešla jsem. Ještě něž jsem vydala do garáže hodila jsem na Rosali nenávistný pohled, nejspíš si toho všimla, protože se vydala hned za mnou.

Začala jsem se ,,jakože,, prohrabávat v krabicích, že něco hledám. Přišla Rosali a hned na mě spustila:
,,Co všechno jsi slyšela?"
,,Jen to co jsem potřebovala." hodila jsem na ni nenávistný výraz.
,,Ty myslíš Voltu..."
,,Ne. Neříkej to jméno. Jen když ho slyším, vracejí se mi ty vzpomínky."
,,Promiň. Ale musíš pochopit, že to byla hloupost, hned toto podnikat a taky to byla tvoje vina, co se tenkrát stalo."

Mezitím náš rozhovor poslouchali ostatní nahoře.

,,A sakra. To neměla dělat." řekl Emmett.
,,Máme jít za nimi, než se schýlí ke rvačce?" zeptala se Alice.
,,Ne. To si musí vyřešit sami"

Zpátky k nám.

Teď jsem byla ale opravdu velmi naštvaná.
,,Cože?" zakřičela jsem na ni. ,,Moje hloupost! To si děláš srandu. Takže já snad za to můžu že je George mrtví!? Podle tebe je to moje vinna!?"
,,Musela jsi si ho hned brát?"
,,Nemusela, ale já jsem milovala víc něž sebe. Vzdala bych se pro něho všeho, i kdyby to mělo znamenat, že bych se měla přidat k nim, nebo zemřít pro něj."

Rosali na to nic neodpověděla.
,,Proto jsem to udělala. Ne proto, že bych na ně byla naštvaná, ale proto aby mohli i ostatní upíři a lidé prožívat svou lásku spolu."
,,Já vím...."
,,Ne ty nic nevíš. Nic nevíš ani o mě. Nikdy jsi si nenašla čas mě poznat, já o tobě vím všechno, a ty mě tady obviňuješ z něčeho, co jsem neudělala."
,,Promiň." řekla a chtěla mě obejmout. Já jsem jí ale odstrčila.
,,Ne. Teď už je pozdě Rosali. Já už tě nechci víc znát."
Vypadalo to, že začne brečet.

Nahoře u ostatních.

,,Teď bychom tam měli jít." řekl Emmett​ a vydal se dolů do garáže. Za ním i všichni ostatní.

Zpátky k nám.

Otevřela jsem vrata.
,,Prosím odpusť mi to." škemrala Rosali.
,,Ne. Je mi z tebe nazvracení, jak se snažíš ze sebe dělat chudinku, ale jak jsem řekla je pozdě. Promiň."

Stihla jsem vyběhnout ven z domu, něž přišli ostatní. Viděla jsem jen, jak Emmett​ objímá Rosali a všichni se dívají mým směrem.

Utekla jsem hluboko do lesa. Sedla jsem ke stromu a začala jsem brečet. Kolena jsem si přitáhla k tělu a hlavu jsem si zabořila do nohou (snad se chápeme, nevím jak to popsat) říkala jsem si, proč jsem si toto jen zasloužila. Vzdyť jsem neudělala nic špatného. Proč jsem taková? Proč všechny od sebe odtahuju? Proč jsem tak chladná? Chci zase zažít lásku. Chci znovu zažít zamilovanost.

Při pokládání těchto otázek jsem uslyšela praskání větviček. Rychlale jsem zvedla hlavu, otřela jsi oči a dívala se kolem, jestli tady někdo je. Nikoho jsem neviděla, až když jsem zahlédla osobu v kapuci. Byl to ten kluk co mě pořád špehuje. Stoupla jsem si a zařvala na něj:
,,Já se tě nebojím. Jestli chceš tak mě zabí. Mě už stejně na ničem nezáleží." tu poslední větu jsem řekla skoro neslyšně.

Pomalu se ke mě přibližoval a já začínala být nervózní. Pak se ale zastavil, obrátil se a utekl.
,,Počkej." křikla jsem po něm a rozběhla se za ním.

Byl rychlí. Rychlejší než já, a to jsem běhala upírskou rychlostí. Bežel k vodopádům, hranice mezi námi a vlkodlaky. Když už byl skoro u kraje, že by měl spadnout dolů, odrazil se a překočil 10 metrový potok. Já jsem rychle zabrzdila a zírala na něj s otevřenou pusou.

Když dopadl na zem kapuce mu spadla a mu bylo vidět do tváře. Je to vlkodlak. Měl tak pronikavý pohled, že jsem hned poznala, kdo to je.
,,Já tě znám.'' spustila jsem na něj.
,, Ty jsi Erik, Erik Black.''
,,To jsem.'' odpověděl nervózně.
Slyšela jeho tlukot srdce, byl rychlý.
,, Ty se mě bojíš? '' zeptala jsem se.
,, Ne. A vůbec bych se s tebou neměl bavit.'' řekl a chtěl odejít.
,, Ne prosím počkej.'' řekla jsem mu.
Divila jsem se, že vůbec poslechl.
Měla jsem divný pocit. Nebála jsem se ho, necítila jsem jeho vlkodlačí pižmo, byl prostě jiný. Byla jsem jím uchvácená.

,,Vím, že jsi vlkodlak. Ale nevím proč mě pronásleduješ?''
,,Cože já tě nepronásleduju.''
,,No jasně. A co ty výhružné papírky a vidím tě skoro každý den pod mým oknem.''
,,No tak fajn. Přistihla jsi mě.'' řekl a zasmál se. Já se musela taky zasmát. Podíval se na mě pohledem, že je rád, že tu jsem.
,,Ale proč?'' musela jsem se zeptat.
,,Jsi jiná než ostatní. A taky.....'' nestihl to doříct, když jsme uslyšeli zavití.
,,Schovej se. Rychle než tě uvidí.'' radil mi.
,,Dobře, ale zítra se tady ve stejnou domu sejdeme.''
,,Dobře, ale už běž.'' řekl s úsměvem a já jsem se ztratila v hustém lese. Slyšela jsem jenom hlasy, které se přidali k Erikovému.

Vrátila jsem se domů až pozdě, protože jsem byla ještě přemýšlet. Šla jsem zpátky k vodopádům. Už tam nikdo nebyl. To je moje místo na přemýšlení, ta voda mě uklidňuje.

Přišla jsem domů celá taková rozjařená a usměvavá. S Rosali jsem se usmířili, ale o tajemném vlkodlakovi jsem jim zatím neřekla, a uvidím, jestli vůbec řeknu.

Tak, další kapitola na světě.
Jásejte mí věrní čtenáři. Co říkáte na Erika? Podle mě s ním budou problémy. Ale víme, co Kathrine zase vyvede.😉
Zatím se mějte. 😘❤️😍😂