Upíří Kráska [Twilight]

5. Den D.

Tak.
Je to tu. Dnes je má tvz.
,,Upíři akcička''. Jsem ráda, že přišlo tolik lidí. Teda upírů, kteří nenávidí Volturi stejně jako já.

Stála jsem na malém balkonu a rozhlížela se po sále. Nikoho jsem ani nehledala, jen jsem se tak dívala.
Dívala jsem se hrdě, a malinko zlomyslně.

Přišla za mnou Sarah. Byla to jedna holka, kterou jsem ,, omylem,, přeměnila v upíra. Fakt omylem. No co, měla jsem hlad a malinko jsem to přehnala. Já zabíjím lidi jenom když jsem naštvaná. No zpátky k tématu.

Přišla za mnou a řekla mi:
,,Kathrine?'' zeptala se.
Já se neotočila. Pořád jsem se dívala dá sálu.
,,Je čas,'' řekla po chvíli.
Z hluboka jsem se nadechla.
,,Tak dobře. Jdeme na to, '' odpověděla jsem jí a šla s ní do přízemí.

Sešli jsme po schodech a hned prvními dveřmi jsme vstoupili do sálu. Všimla jsem si, jak se na mě všichni dívají. Pak jsem stoupla na pódium.
Přistoupila jsem doprostřed a blíže ke kraji pódia. Zhluboka jsem se nadechla. Mrkla jsem na Sarah, jstli můžu začít. Ta na mě kývla, to byl signál. Poté jsem se rozkřikla na celou místnost: ,,Dobrý večer. Poprosila bych vás, aby jste se utišili. Můžeme začít.''

Obecenstvo se najednou uklidnilo a začalo mě konečně vnímat.
,,Takže za prvé bych vám chtěla všem poděkovat, že jste přišli. Za druhé doufám, že vám občerstvení chutná. Jsou to vybrané příchutě a skupiny. Máme tady i pro vegetariány, zvířecí krev je tady z králíků, jelenů a divočáků.'' Začali si všichni něco šuškat, ale já je ignorovala a pokračovala.

,,Mnozí z vás určité neví ani proč tu jsou. Někteří to ví, ale ti kteří to neví se to brzy dozví. Chci se totiž s vámi o něco podělit. Podělit se o něco co souvisí se mnou a s Volturi,''
Všichni se na sebe podívali a nejspíš si říkali, co si to zase vymyslela. Někteří, ale ne. Někteří taky měli problém s Volturi a vůbec se nedivil, spíš byly rádi, že někdo konečně něco začal dělat.

Mezitím u Volturiů:
Aro seděl společně o s ostatními ve svých křeslech a něco probírali. Když v tom do sálu někdo vpadnul.
,,Nechci vás obtěžovat, pane, ale tohle by jste měli vidět,'' řekla Jane, ketrá byla rozhozená.
,,Ten anonym, což byly Cullenovi, kteří nás varovali před tím, že na nás chystá vzpoura měli pravdu," řekla Jane Arovi a přivedla prostředníka, který to měl ve své mysli.
\\Jejikož určitě víte, že Aro umí číst myšlenky, tak jsem to vymaslela tak, že jeden upír umí své myšlenky poslta nkomu jinému do jeho mysli. Tak mohl Aro vidět, co se děje.\\
Aro a ostatní se na ni podívali s velkým údivem.
Chytl za ruce muže a díval co se děje na úplně jiném místě.

Zpátky u Kathrine:
,,Takže. Jak jistě víte, Volturiovi nám všem tady udělali spoustu škod a neštěstí. Mě udělali tu největší škodu, zabili mi moji lásku mého života.''
Už Jsem začínala brečet. Věděla jsem, že se tam určitě rozbrečím, ale nevěděla jsem, že to bude tak brzy.
Pokračovala jsem.
,,Radši bych vám to měla říct od začátku, aby jste byly v obraze.''
Všechno jsem jim řekla. Jak jsme se potkali, jak to bylo složité a jak mi ho zabili. Po chvíli už všichni ronili slzy.

,,Tak to bylo. Doufám že mi budete věřit, protože bych si nic z toho nevymyslela. Jsem ráda, že jsem vám to mohla sdělit. Je to hezké sdílet tohle s někým, kdo to zná, kdo to zažil. Určitě máte někdo podobný zážitek, tak se nestyďte a řekněte to nám všem, ať s tím mužeme začít něco dělat, protože takhle to dál prostě nepůjde.''

Když jsem to do řekla, pár upírů se přihlásilo a také řekli své příběhy.
Taky byly dojemné. Dořekl poslední a já se opět ujala slova.

,,Slyšeli jste. Každý má jeden příběh, který mu způsobili Volturiovi? ''
To už jsem křičela, abych dala důraz situaci.
,,Ano, '' řekli sborově posluchači.
,,Každý má důvod nenávidět Volturi?"
,,Ano,'' řekli ještě s větším důrazem.
,,A každý má právo na to, pomstít se?''
,,Ano,'' teď už to křičeli.
,,Ať taky poznají, co je to neštěstí a utrpení,''
,,Ano,''
,, Tak jim Teda ukážeme, že mi se jich nebojíme,''
,,Přesně tak,''
,,Tak se vás ptám Jdete do toho se mnou?''
,, Ano. Jdeme!'' křičeli sborově-
,, Skvělé.!''

Po sále se rozezněla vítězná hudba a všichni se začali radovat a byly odhodlání se dát do boje.

Rozhodla jsem se poslat ještě soukromí vzkaz pro Volturiovi.
Stoupla jsem si před toho upíra a spustila jsem:
,,Tohle je zpráva pro Volruri:
Dávejte si POZOR! My se jenom tak nevzdáme. No víte, tak to dopadá když si zahraváte s Cullenovou.''
Pak jsem se jenom usmála a vysílání myšlenek se přerušilo. Byla jsem tak ráda, že jsem to udělala. Ať se těší. Bude to ještě maso.

U Volturiů:
,,No to si dělá srandu.!''
Vykřikl Aro, když to skončilo.
,,Tak jí to nestačilo. Ona chce umřít sama.''
,,Uklidni se Aro,'' uklidňovali ho jeho společníci, ,,a řekni nám co se stalo."
,,Je to jenom malá potvora, co si myslí že je něco víc. To je vše. Přece si s ní nebudete dělat starosti, " vložila se do toho Jane, která ale stejně věděla co se děje.
,,Máš pravdu ale trochu se bojím, protože v té její hlavě se může zrodit cokoli, co nás nebo naši komunitu může poškodit a to já nedovolím.''

Hurrrááá.!
Další kapitola po hrozně dlouhé době. Díky za přečtení. 😜😍❤️😘

PS: Uvědomila jsem si, že v 18. století, kdy se tato část příběhu odehrává, ještě neví elektřina, ani televize. Tak prosím tuto chybičku ignorujte. Děkuju. 😘