Good brother & Bad brother

Kapitola 55.

Flashback

Byla jsem docela nervózní, když jsem vstoupila do ředitelny.

,,Dobrý den pane řediteli" uklonila jsem se.

,,Zdravím tě. Sedni si " ukázal na židli.

,,Proč jste mě potřeboval?" podívala jsem se něho. Nevypadal naštvaně ani zklamaně. S úlevou jsem si oddychla.

,,Už jsi viděla svoje výsledky?" usmál se nadšeně.

,,Bohužel jsem ještě neměla možnost. Vždycky tam stojí tolik lidí" řekla jsem se a ředitel se zasmál.

,,Tak to ti s potěším vyhlásím tvoje výsledky. Prošla jsi s průměrem 1,0" řekl pyšně.

,,J-já prošla?" vykulila jsem oči.

,,Pročpak tě to překvapuje?"

,,N-no moc jsem se nesoustředila v ten den a hlavně jsem v šoku kvůli tomu průměru" řekla jsem stydlivě.

,,Ale jak víš, kvůli tomuhle jsem si tě nezavolal. Naše výměnná studentka Lee Hye Mi mi o tobě něco vykládala a navrhla mi, abych tě poslal do Ameriky. Slyšel jsem, jake plány máš v budoucnosti a ta škola ti je pomůže naplnit. Nemohl jsem tento návrh zavrhnout!"

Najednou se mi zrychlil tep.

,,Znamená to-"

,,Ano! Poletíš do Ameriky!" řekl nadšeněji.

,,Opravdu?!" zaradovala jsem se.

,,Samozřejmě. Budeš jako reprezentant naší školy. Jsem na tebe pyšný" řekl to takovým otcovským tónem.

,,Děkuji Vám pane řediteli" uklonila jsem se.

,,Zítra sem přijď se svými rodiči, abych jim mohl říct detaily. Budou na tebe pyšní."

,,Doufám, že nebudou smutní, že odcházím. Vždyť tam budu  na 3 roky."

,,Na 3? Asi sis to popletla. Ty odmaturuješ v Americe na té škole."

,,Cože?! Takže tam budu-"

,,8 let."

Konec Flashbacku

,,Gratuluju ti k tvýmu úspěchu ve zkouškách! Ameriku si zamiluješ" řekla natěšeně Hye Mi.

Já ale nevnímala nic než Jiminův šokovaný obličej. Ustoupila jsem od ní a šla blíž k němu.

,,A-amerika?" zakoktal.

,,Jimin -ah" chytl mě za ramena a podíval se mi do očí. Měla jsem pocit, jako by se mi díval skrz mě s těma vykulenýma očima.

,,Soo Min, vysvětli mi to. Jaká Amerika? Já jsem se přeslechl, že jo??" snažil se o úsměv s nadějí, že slyšel špatně.

Bylo to tak těžký se mu dívat do očí, tak jsem se podívala na zem a zavrtěla hlavou.

,,S-Slyšel jsi správně. Stěhuju se do Ameriky."

Najednou jsem ucítila jeho ruce, které mě teď pevněji držely, že jsem se na něho musela podívat.

,,CO TÍM MYSLÍŠ STĚHOVÁNÍ??!!" zařval tak hlasitě, že jsem trochu ucukla, ale jeho silně ruce mě pořád držely na jednom místě.

,,Jimine!" řekla Hye Mi.

Najednou mě pustil a zavřel si oči. Oddychl se a znovu se na mě podíval.

,,Promiň mi to. Chtěl jsem říct, že ti to přeju" snažil se o úsměv, který byl falešnější než Yenna samotná.