Jdu od kamarádky domů. Když se podívám na mobil,vidím,že je půl jedenácté.Proběhnu pár uliček,až se dostanu ke vchodu do metra. Seběhnu schody a běžím k jízdnímu řádu. Ani se nemusím dívat,protože v tunelu uslyším skřípání koleček o koleje. Otevírají se dveře a já nastupuji do skoro prázdného metra. Ano,skoroprázdného. Pod jedinou svítící zářivkou sedí tři lidi. Žena a dva muži. Moc se mi nechce si k nim přisedávat,ale zase nechci sedět ve tmě. A tak si znechuceně přisedávám naproti nim. .
Domů to mám 6 zastávek,tak to snad vydržím. Jakmile se metro znovu rozjíždí,všímám si něčeho divného. Zatímco muži si mě nevšímají,žena mě sleduje. Nemusím se dívat jejím směrem,cítím to.Na třetí zastávce k nám přistupuje muž v černém oblečení. Dostávám strach,ale naštěstí mě nesleduje,jako ta ženská.
Když se na ní dívám,málem dostávám infarkt. Má mrtvolně bílou pleť a její oči se vpíjejí do těch mých. Na další zastávce mě ten muž v černém vytahuje z vagónu.
Čekám,že vytáhne nějaký nůž a zabije mě. Místo toho na mě promluví. A to co říká mě šokuje. ,,Právě jsem ti zachránil život. Viděla jsi tu ženu,která tě pořád sledovala? Byla mrtvá a ti dva muži jí podpírali"...
ČTEŠ
Creepypasty [CZ]
HorrorPříběhy jsou určeny k vyvolání nepříjemného pocitu,ne panické hrůzy... "Metro" až "zrcadlo"->kopírované/přepsané příběhy Od "Silvestr"->mé vlastní povídky (Reklamace za vypálení očí pravopisnými chybami nepříjmám,byli jste varováni...)