"twenty"

1.5K 77 41
                                    

,,Tak připravená na New York ?" usměje se Ni a stiskne mou ruku, když stojíme u hlavních dveří letiště o dvě hodiny letu později. A já za ty celí dvě hodiny pořád nedokázala pobrat co se to vlastně děje.

,,Ni jestli tenhle šok přežiju tak tě pak zabiju." kouknu na něj se slzami v očích a on se lehce zasměje. Ví, že si dělám legraci. 

,,Když budeš štastná tak klidně, pojd už tam na nás čeká taxík." usměje se a tak se stále ruku v ruce rozejdeme ven z haly letiště.  Opět stejně jako v LA se zhluboka nadechnu,abych vstřebala tu energii zde a poté nastoupíme do taxíku a rozjedeme se. Já opět zaujmu své místo u okýnka ze kterého se začnu koukat. Jenže ještě než vyjedeme z komplexu letiště stáhnu si okýnko,abych měla lepší výhled. Blížíme se do toho největšího centra k time square jestli se nepletu, když se na mém stehně ocitne Niallova ruka. 

,,Ještě tomu něco chybí." odpoví mi na můj tázavý výraz a zamává sluchátkama, které má zapojené ve sv drahém telefonu. Nechápavě si zastrčím sluchátka do uší a on zmáčkne play. V tu chvíli se ze sluchátek začne linou písnička New York od Alicii Keys a já se slzami v očích pozoruji tu nádheru, která se mi začne objevovat před očima. Jelikož už je skoro tma celý New York svítí a já nestačím valit oči na tu nádheru. Všude samá světla, lidi a k tomu ještě ta krásná písnička. Tohle město má nádhernou atmosféru. Jsem do toho tak zabraná, že ani nevím jak za chvíli už stojíme v našem hotelovém pokoji. Je to jednoduchá místnost s manželskou postelí, televizí a krásnou koupelnou se záchodem.

,,Promin, že to je tak malý a že budeme muset spát soplu,ale nic lepšího se takhle na rychlo sehnat nedalo." koukne na mě omluvně Ni. 

,,Ni to myslíš vážně ? Ty pro mě uděláš něco takovýhleho a ještě se mi omlouváš kvůli pokoji ? To nemyslíš vážně, že ne ?" dostanu ze sebe překvapeně. 

,,No není to perfektní." pokrčí rameny a přistoupí blíže ke mně. 

,,Ni je to perfektní. Je to to nejkrásnější co pro mě kdy kdo udělal. Nikdo mě nikdy nepřekvapil něčím takovým a prostě.....děkuju ti, děkuju ti strašně moc, protože nebejt tebe tak by se mi nikdy nesplnilo to co jsem si přá-la." slzy se mi nahrnou do očí a já to nevydržím a vzlyknu. 

,,Pšš nebreč notak zlato, nechtěl jsem tě rozbrečet." ihned si mě přitáhne do náručí a já mu tak vzlykám do hrudi. Zacouvá se mnou na postel na kterou si sedne a přitáhne si mě na klín. Ani nemám sílu namítat, že jsem těžká.

,,Udělal jsem něco špatně ?" šeptne mi do ucha.

,,N-ne to to jsou slzy štěstí." odtáhnu se od něj a snažím se víc uklidnit.Bože jsem moc citlivej člověk. Taky toho spoustu lidí v mém životě využívalo. 

,,Tak to potom jo." usměje se na mě. 

,,Ni děkuju ti, opravdu moc ti děkuju. Udělám pro tebe cokoliv tohleto máš prostě u mě. A o tom, kolik tě to stálo a že ti něco zaplatím si ještě promluvíme, protože v tom letadle jsme to nedořešili." kouknu se mu zpříma do očí a vlastně si na neuvědomuji jak moc blízko si jsme a že na něm sedím obkročmo. Fajn ted nás někdo vidět tak už si fakt myslí, že jsme pár. 

,,Neděkuj, udělal jsem to protože sem chtěl a to je důvod proč od tebe prostě nechci žádný peníze." usměje se na mě. 

,,Ale Ni........." chci něco namítnou,ale opět mě přeruší. 

,,Nic neříkej, nekaž to."pousměje se na mě a a zastrčím i pramínek vlasů za ucho. Nakonec mě jemně pohladí po tváři kde sovu ruku nechá a já zčervenám zatímco,ale nerozděluji náš pohled. Nakonec ho,ale rozdělí on jelikož chvíli sjede pohledem na mé rty. Chce mě snad políbit , Mám to udělat já nebo co ? Moje srdce začne bít o dost silněji a když se ke mně Ni začne přibližovat mám pocit jakoby mi vyskočilo z hrudi. Je to krásný moment a já nemám možnost a ani nechci protestovat. Chci cítit jeho rty na těch mých a už už se zdá, že se mi mé přání splní když se ozve zatukání na dveře a z jejich druhé strany se ozve ,,pokojová služba." rychle se od sebe odtáhneme a já si ze zakašláním slezu z jeho klína a stoupnu si stejně, tak on a je to i on kdo jde otevřít. Fajn Liv to nic jen jste se málem políbili, hlavně klid nic to neznamenalo, alespon pro něj určitě ne. nedělej si velký naděje. Uklidnuju se v hlavě a poté jdu pomoc Niallvoi s kuframa, který nám zaměstnanci hotelu donesli. 

,,Myslel jsem si, že by jsme si došli někam na večeři a pak se jen tak prošli po městě. No původně jsem si myslel, že by jsme ještě mohli třeba někam do klubu,ale myslím si, že není moc dobrej nápad se nějak opít a ráno vyspávat bůhví do kolika, když máme na tohle město jenom jeden den protože zítra večer odlítáme. Takže co kdyby jsme si třeba koupili víno nebo pivo a vzali si ho sem ? Můžeme si povídat nebo něco pustit. Co ty na to?" navrhne a já se nestačím divit. On to máš až takhle promyšlený ? 

,,To zní skvěle. Tak já se jenom dám do kupy a můžeme." usměju se nadšeně a z kufru si vyndám svou taštičku s líčidly a taky oblečení, které si chci vzít na sebe. Okamžitě vím co chci jelikož jsem si sebou vzala červené minišaty na tělo a černé lodičky kdybych náhodou někam vyrazila a kdy to využít líp než na večeři v New Yorku ? Navíc prostě chci,aby mi to slušelo, nevím proč. Zalezu s tím tedy rychle do koupelny a převleču se do toho. Musím říct, že se v tom cítím opravdu dobře. Rychle se odlíčím, protože co si budeme povídat to líčení op dvou hodinách letu a mého breku dostalo za své a poté se opět zase namaluji. Vlasy si jen znovu rozčešu a jsem hotová. Wow trvalo mi to dvacet minut všechno to je snad můj rekord. Ještě se navoním a poté s nádechem vylezu z koupelny. Niall na mě okamžitě přesměřuje svůj pohled a pootevře pusu přičemž mě pohledem sjede od halvy až k patě. Asi nevypadám zas tak dobře jak jsem si myslela. Určitě jsem v těch šatech tlustá. A vážně jsem právě tolik nervozní z toho, že se nelíbím Niallovi ? 

,,P-páni t-obě to sluší strašně moc vypadá, vypadáš prostě nádherně." vydechne po chvíli a mě to nehorázně potěší,ale zároven zčervenám. Musím být více červená než ty šaty. 

,,Děkuju,taky vypadáš dobře." špitnu a je to pravda. On vypadá dobře prostě ve všem. 

,,No dneska ti tedy nesahám ani po kotníky. Tak jdeme ?" usměje se a nabídne mi rámě, kterého se s úsměvem chytnu. i s těmi vysokými podpatky jsem pořád menší. To už snad není možný. 


Přeji krásnou neděli, snad se díl líbil. Prosím o voltes a komentíky. Niki <3

Holky zjistila jsem, že tenhle příběh je už 52 v kategorii Fan Fikce a já vůbec nechápu jak je to možný. Moc děkuju <33

Q: Co máte na neděli v plánu ? 

A: Já budu celý den v tělocvičně a to jsem nastydlá takže fakt super :D Od jedný do čtyř mám Aerobik a pak od šesti do osmi zumbu. 

I Wish (1D)Where stories live. Discover now